25 CO 140/2022-203 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodl soud prvního stupně výrokem I., že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 113 380 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem II. byla žaloba co do částky 232 709 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení zamítnuta. Konečně bylo rozhodnuto, že žalobci jsou povinni nahradit žalovaným společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 71 515 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných (výrok III.). Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaní odpovídají za škodu vzniklou žalobcům z důvodu porušení prevenční povinnosti, když neudržovali vodoteč, procházející pozemkem žalobců a dále přes pozemek žalovaných, zanedbali údržbu výpustku (došlo k ucpání potrubí vodoteče kořeny náletové třešně, nacházející se na pozemku žalovaných) tak, jak jim byla uložena stanoviskem příslušného správního úřadu, a na výzvu žalobců nezakročili včas na ochranu jejich práv a nepokusili se odvrátit hrozící újmu (ucpání vodoteče a zaplavení pozemku žalobců). Ta byla poté odstraněna na náklady žalobců. Soud prvního stupně dále dovodil, že dalšími příčinami ucpání vodoteče byl špatný technický stav potrubí a neexistence revizní šachty. Ucpání vodoteče kořeny stromu byla pouze jedna ze tří příčin problémů vodoteče. Proto vyhověl žalobě co do 1/3 žalované částky, po odečtení nákladů na dočasné přemístění psa žalobců v částce 5 950 Kč (které nepovažoval za náklad spojený s obnovou vodoteče s tím, že ani nebyl doložen). Žalobě tak vyhověl co do částky 113 380 Kč s příslušenstvím a co do zbývající žalované částky žalobu zamítl. Právně věc hodnotil dle § [číslo], § [číslo], § 2908 a § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“). 2. Proti výrokům II. a III. tohoto rozsudku podali včasné odvolání žalobci. Uvedli, že nesouhlasí s názorem soudu prvního stupně, že příčinou poruchy odtoku vodoteče byly kromě kořenů náletové třešně též (nebo ve stejné míře) špatný technický stav potrubí a neexistence revizní šachty. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který lze považovat za stěžejní důkaz, vyplývá toliko jediná příčina ucpání vodoteče, tedy kořenový systém vrostlý do potrubí. Pokud znalec v rámci svého výslechu před soudem prvního stupně zmínil ještě další v úvahu přicházející příčiny, pak se dle názoru žalobců jednalo pouze o příčiny hypotetické, když z písemného vyhotovení znaleckého posudku žádná další příčina neplyne. Naopak, pokud jde o stav zatrubnění, ten znalec hodnotil jako„ dobrý“ (strana 6 znaleckého posudku). Pokud znalec zjistil na odkrytém betonovém potrubí nějaké netěsnosti či mezery, pak tyto nebyly v příčinné souvislosti s poruchou. Svůj význam má toto zjištění pouze v tom směru, že i na jiných místech prorůstají kořeny stromů rostoucích na pozemku žalovaných a tedy vznik obdobné poruchy potenciálně hrozil i na jiných místech, aniž by se žalovaní jakkoliv snažili proti tomu postupovat. Absence revizní šachty pak nemůže být příčinou ucpání vodoteče, znalec dle žalobců nic takového na mysli ani neměl, a ze strany soudu prvního stupně byla jeho výpověď neúmyslně zkreslena. I pokud by v posuzovaném případě hypoteticky přicházely v úvahu další příčiny vzniku poruchy, zcela jistě by se nejednalo o příčiny rovnocenné. Na to ostatně nebyl znalec vůbec dotazován. Je tedy na místě, aby byl znalec k těmto otázkám vyslechnut. Je zřejmé, že stěžejní příčinou ucpání zatrubnění vodoteče byly právě kořeny stromů, a není na místě, aby byl nárok žalobce, který byl v ostatním zásadně shledán soudem prvního stupně důvodným a prokázaným, krácen na pouhých 33 % zjištěné výše. Další znalcem zmíněné příčiny mohly mít na vznik poruchy vliv pouze okrajový. Bez toho, že kořeny vrostly do profilu zatrubnění, který zcela ucpaly, by porucha nevznikla. Nárok by měl být přiznán ve zjištěné výši bez jakéhokoliv krácení. Pokud jde o právní kvalifikaci nároku žalobců, dle jejich názoru je přiléhavější použít ustanovení § 2937 odst. 1 o. z., kdy vrůstání kořenů stromu (součást pozemku žalovaných), které způsobilo ucpání zatrubnění a vznik škody na straně žalobců, je škodou, kterou způsobila sama o sobě věc, nad kterou měli mít žalovaní dohled. Žalobci se dále ohrazují proti tvrzení soudu prvního stupně, že částku 5 950 Kč nedoložili, když spolu se žalobou založili dvě smlouvy, ze kterých je zřejmé, v jakém časovém období a za jakou částku bylo nutno v průběhu stavebních prací umístit psa žalobců do psího hotelu. Pokud je snad míněno to, že nedoložili úhradu požadované částky, upozorňují na ustanovení § 2952 o. z., z něhož plyne, že škoda vznikne i tehdy, pokud poškozenému vznikne platební závazek, nikoliv (jako tomu bylo v soudní praxi za předchozí civilní úpravy) teprve ve chvíli, kdy je tato škoda skutečně poškozeným zaplacena. Pokud jde o argument, že nemělo jít o nutný náklad v souvislosti s prováděním opravy, žalobci opakovaně vysvětlovali, proč nebylo možné, aby pes velké rasy (cane – corso) pobýval na pozemku, jehož oplocení je rozebráno, respektive po kterém se pohybují cizí lidé, které pes nezná. Žalobci navrhli, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. tak, že žalobě vyhoví v plném rozsahu a rozhodne o povinnosti žalovaných zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. 3. Žalovaní k odvolání žalobců uvedli, že nesouhlasí s tím, že by byli odpovědni za ucpání potrubí, ačkoliv nerozporují, že kořeny náletové třešně ucpaly spodní trubku potrubí a mohlo se tak jednat o jednu z příčin ucpání stavby potrubí, respektive událost, která spolu s dalšími událostmi vytvořila stav, kdy se potrubí ucpalo. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] nebyl přítomen rozebírání potrubí, účastnil se pouze místních šetření 1. 3. a [datum], na nichž zjistil neprůtočnost stavby potrubí a při nichž došlo pouze k odkrytí potrubí. Samotné rozebrání spodních tří trubek viděl pouze na videu a fotografiích poskytnutých žalobci. Rozebrání zbylé části potrubí znalec neviděl vůbec. Z podrobnějšího popisu ucpání potrubí ve znaleckém posudku, videa předloženého jako důkazní prostředek žalobci, stejně jako z výpovědi znalce vyplývá, že ucpaná byla pouze spodní trubka, druhá trubka odspodu byla volná a třetí trubka odspodu byla opět ucpaná. Je patrné, že třetí trubka odspodu nemohla být ucpána kořeny náletové třešně. Znalecký posudek výslovně uvádí, že prorůstání kořenů do stavby potrubí nebylo mezerami mezi trubkami zjištěno. Je prokázáno, že potrubí bylo ucpáno minimálně ještě na jednom místě, a to nikoliv z důvodu prorůstání kořenů náletové třešně, které ucpaly spodní trubku. Znalecký posudek, kterého se žalobci dovolávají, není přesvědčivým důkazním prostředkem. Validita posudku byla dále zpochybněna i samotným znalcem, který explicitně doplnil během výslechu příčinu uvedenou ve znaleckém posudku o další příčiny, a to stav potrubí a neexistenci revizní šachty. Skutečnost, že stavba potrubí není v dobrém technickém stavu, je výslovně uvedena ve znaleckém posudku, když znalec uvádí, že spoje mezi trubkami byly netěsné, s mezerami mezi trubkami. To zopakoval i při svém výslechu. Z fotografií provedených jako důkaz před soudem prvního stupně (například fotografie [číslo] z [datum], která je přílohou [číslo] znaleckého posudku) je zřejmé, že vyústění stavby potrubí na hranici pozemku žalobců a žalovaných ve tvaru písmene„ V“ je částečně na pozemku žalobců a částečně na pozemku žalovaných, ale není v dobrém stavu. Dále bylo prokázáno, že stavba potrubí nebyla řádně vybudována již v době, kdy vznikla. Žalobci se pokoušeli prokázat, že stavba potrubí není tzv. černou stavbou a připojili mimo jiné stavební povolení ze dne [datum]. To se však netýká stavby potrubí, které je významné pro toto řízení, nýbrž potrubí, které bylo vybudováno pod komunikací na jiném místě. Pokud by potrubí bylo v řádném stavu, kořeny náletové třešně by nemohly řádně toto potrubí ucpat, respektive pokud by do potrubí vyrůstaly, bylo by to na první pohled viditelné a odstranitelné. [jméno] žalobci nerozporují, že potrubí bylo vybudováno jejich právními předchůdci. Nicméně tvrdí, že vyústění potrubí v podobě překladu vybudovali žalovaní. Takový závěr však není pravděpodobný a žalobci k němu ani nepředkládají žádné důkazy. Žalovaní s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu upozornili na skutečnost, že zatrubnění je samostatnou stavbou a samostatným předmětem vlastnického práva. Žalobci proto měli o své vlastnictví řádně pečovat a udržovat je v řádném stavu. Pokud tak nečinili, nelze to přičítat k tíži žalovaných. Za technický stav stavby potrubí (mezery mezi trubkami a stav vyústění potrubí) odpovídají výlučně žalobci jako vlastníci stavby potrubí, byť se tato stavba nacházela malou částí na pozemku žalovaných. Žalobci rovněž odpovídají i za ucpání potrubí kořeny náletové třešně rostoucí na překladu, který byl součástí vyústění s