25 CO 270/2021-344 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Benešově (dále jen„ soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 26. 8. 2021, č. j. 5 C 277/2020-264, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně po žalované domáhala povinnosti zaplatit jí 30 000 Kč s 8,05 % ročním úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok I.) a uložil jí povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 28 990 Kč k rukám jejího právního zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že žalovaná není ve věci věcně pasivně legitimována, neboť spalinová cesta, střecha a komín patří v souladu s ustanovením § 1160 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“) ve spojení s § 5 nařízení č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím (dále jen„ nařízení č. 366/2013 Sb.“) mezi společné části domu, které náleží všem vlastníkům bytových jednotek předmětné nemovitosti společně. Rovněž povinnost společné části domu spravovat, tedy opravovat a udržovat, tak mají všichni vlastníci společně prostřednictvím společenství vlastníků jednotek. Soud prvního stupně nezjistil žádné porušení povinnosti žalovanou, které by vedlo ke vzniku její odpovědnosti za škodu vzniklou žalobkyni, proto žalobu zamítl. 2. Proti shora uvedenému rozsudku podala včas odvolání žalobkyně, která namítala, že komín není společnou částí domu, neboť pokud je funkční pouze pro jednu bytovou jednotku, nejde o součást společných prostor. Z prohlášení vlastníka to dle žalobkyně nevyplývá. Pokud se soud prvního stupně opřel o důkazy poskytnuté [územní celek] jako vlastníka bytu, nešlo o nezávislou odpověď, ale měla být zkoumána její pravdivost. Poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2017, sp. zn. 25 Cdo 450/2016, kde soud dovodil porušení smluvní povinnosti, například zajišťovat revize a porušení běžné údržby. Dle žalobkyně ustanovení § 2910 o. z. umožňuje závěr o odpovědnosti nájemce, neboť žalovaná je majitelkou a provozovatelkou ústředního topení. Povinnost zajistit provedení kontroly technického stavu a provozu nejpozději do [datum] svědčila žalované. Doložené revizní zprávy po požáru neobsahují technické zprávy jako součást revizních norem a revizní zprávy před datem [datum] (před požárem) doloženy nebyly, neboť neexistují. Celou spalinovou cestu vždy udržovala žalovaná, jak sama uvedla [datum] na místě samém. Tomu svědčí i vybírání popele předmětného komína v uzamčeném sklepě žalované. Tvrzení žalované, že kotel je 15 let starý, prokazuje způsob vytápění. Žalovaná topila a topí nevhodným palivem, což je zřejmé z fotografií ze šetření [datum]. Žalobkyně poukázala na technickou zprávou firmy [anonymizováno] z roku 2017, protokol Městské policie a protokol hasičů, ze kterých se podává, že komín není vyzděný a příčka mezi bytem žalobkyně a žalované nesplňuje předepsanou sílu zdiva. Poukázala na zjištěný skutkový stav patrný z pořízených fotografií. Dle žalobkyně žalovaná v kamnech topila i po požáru, a to v době od 6. 10. do [datum]. Žalovaná o požáru a jeho hašení hovořila v telefonickém hovoru se žalobkyní, což slyšela paní [příjmení]. Soud prvního stupně uvedl, že nemá k dispozici revize předmětného komíny z doby předcházející. Dle žalobkyně není možno dovodit existenci zděře v její koupelně pouze z tvrzení jedné ze sousedek o tom, kde se zděř obvykle v koupelně nacházela. Poukazuje na výpověď jedné ze sousedek při rekonstrukci koupelny, že zděř zazdili. Zděř tak nemusela být v koupelně ani v případě žalobkyně. Poukázala na výpověď předchozí vlastnice nemovitosti, která v čestném prohlášení uvedla, že topili v kuchyni, což byl zcela jiný komín, než ve kterém topila žalovaná. Žalobkyně není vlastnicí sklepa, neboť jím nebyl ani předchozí vlastník bytové jednotky. Zdůraznila, že jí žalovaná částku 30 000 Kč sama nabídla jako vypořádání, žalobkyně s touto částkou souhlasila, a proto nenavrhovala provedení znaleckého posudku za účelem zjištění skutečné škody. Požadovaná částka je malá ve vztahu ke skutečným nákladům, které bude muset žalobkyně vynaložit na opravu. Pokud jde o navrtání komínu žalobkyně, poničení střechy a okapu, to prokazovala fotografiemi z roku 2017 i současnými fotografiemi a nahrávkou na CD z roku 2017. Namítala, že nebyli slyšeni jí navržení svědci a ani žalovaná, i když její výslech navrhovala. Dle žalobkyně bylo místním šetřením v [část obce] dne [datum] poškození okapu prokázáno, neboť bylo zřejmé, jak voda tekla mimo okap. Protože jim bylo zprvu odpíráno místní šetření, svépomocně škodu na komíně a okapu opravili. Namítala nesprávnost protokolu z místního šetření ze dne [datum], neboť soudkyně původně uvedla, že nahrávka byla smazána a nemohlo tak dojít k porovnání zápisu a nahrávky. Žalobkyně namítala, že jí byl zamezen přístup do bytu žalované a nebylo jí umožněno se žalované dotazovat. Má za to, že soudkyně projednávající její věc, je ve věci podjatá, neboť kdysi soudila žalobu ohledně jejího pozemku, rozhodla v její neprospěch a až v odvolacím řízení byla žalobkyně zcela úspěšná. Nesouhlasí s odpověďmi [územní celek], například s tím, že budova s byty byla postavena za německé okupace. Dle žalobkyně se [územní celek] snaží svými sděleními pomoci žalované i tím, že odmítají poskytnout fotokopii její nájemní smlouvy, která se v archívu [územní celek] nachází, jak žalobkyně zjistila. Toto by žalované přitížilo, neboť majitel bytu [číslo] [územní celek] přeneslo na nájemce povinnost údržby, a to revizi spalinové cesty. Poukázala na výpověď lidí žijících v [adresa], kteří vypověděli, že se o komíny a jejich údržbu starali vždy sami a rovněž revize si sjednávali sami a sami si je platí. Uvedla, že žalované bylo zakázáno komisí topit v komíně z důvodu nevhodného paliva. V současné době je na komíně žalované kryt zatížený kamenem, aby se topit nemohlo. Žalobkyně dále namítala, že komín žalované není vyzděný, jedná se pouze o heraklitovou příčku bez potřebné síly. Žalovaná topila neodpovídajícím kotlem s napojením ústředního topení. Žalovaná v současné době byt vytápí plynem s tím, že její komín je černou stavbou. Uvedla, že znalecký posudek navrhovaly, když paní soudkyně stála na její vaně s kusem heraklitu a sama uvedla, že znalecký posudek se bude provádět. Nově vytvořená nahrávka o průběhu místního šetření neodpovídá skutečnosti. Rovněž nebylo vyhověno návrhu žalobkyně, aby byly vyžádány dva posudkové protokoly od požárního technika pana [příjmení] a protokol od Městská policie. Na stěně koupelny žalobkyně a v její koupelně jsou vidět stopy požáru, a to, jak byl hašen, tedy nikoliv pískem, ale vodou. Žalovaná sama po požáru technikovi potvrdila, že do komínu lili vodu. Povinností žalované bylo provádět revize komína topného tělesa, kontrolu ústředního topení, to nečinila, ačkoliv to měla uvedeno v nájemní smlouvě. Pokud by byla revize provedena, bylo by jí jistě zakázáno v kotli topit. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalované uloží povinnost zaplatit jí částku 30 000 Kč s příslušenstvím se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. 3. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání žalobkyně uvedla, že rozsudek soudu prvního stupně považuje za věcně správný, řádně odůvodněný a dostatečně podrobný. Z odvolání žalobkyně pak nejsou zřejmá tvrzení, v čem vlastně žalobkyně spatřuje pochybení soudu prvního stupně. Neuvádí nic nového o tom, že se žalovaná dopustila protiprávního jednání a jaká škoda jí vznikla. Pravidelně zaměňuje pojmy jako kotel a komín. Zdůrazňuje, že žalovaná je v odlišném postavení z toho důvodu, že je nájemkyní předmětného bytu nikoliv jeho vlastnicí. Z toho důvodu by bylo možno spatřovat porušení její právní povinnosti snad pouze v prevenční rovině v rámci obecné odpovědnosti. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že neexistuje společenství vlastníků bytových jednotek, žalovaná zdůraznila, že k [datum] došlo ke vzniku tohoto společenství ze zákona a všichni vlastníci bytových jednotek nyní vykonávají společné povinnosti ke společným částem jejich spoluvlastnictví, a to včetně žalobkyně. Odpovědnost žalované ve věci není dána. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil a přiznal žalované náhradu nákladů odvolacího řízení v plném rozsahu. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není opodstatněné. 5. Nejprve se odvolací soud zabýval námitkou podjatosti vznesenou žalobkyní vůči soudkyni [titul] [jméno] [příjmení]. Z vyjádření soudkyně [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (č. l. 254) se podává, že si není vědoma jakýchkoliv skutečností, pro které by bylo možno pochybovat o její nepodjatosti. Při ústním jednání dne [datum] bylo konstatováno, že námitka podjatosti byla podána opožděně, k čemuž žalobkyně sdělila, že pouze popsala, jak vypadalo