25 Co 177/2023-296 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně (dále jen„ soudu prvního stupně“) ze dne 16. 11. 2022, č. j. 109 C 36/2018-227, bylo rozhodnuto výrokem I., že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 683 761,59 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 28 356 Kč od 8. 2. 2018 do 28. 11. 2018 a s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 683 761,59 Kč od 8. 2. 2018 do zaplacení, to vše do tří měsíců od právní moci rozsudku (výrok I.). Dále bylo rozhodnuto, že co do částky 5 701 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 3 000 Kč od 8. 2. 2018 do zaplacení, se žaloba zamítá (výrok II.). Rovněž soud prvního stupně rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 279 778 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok III.), že žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně náhradu nákladů státu za vyplacené znalečné v celkové výši 15 815 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku (výrok IV.), a že žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně soudní poplatek ve výši 34 188,50 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku (výrok V.). Soud prvního stupně rozhodoval o nároku žalobkyně na náhradu újmy na zdraví (bolestné, ztížení společenského uplatnění, ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náklady léčení a další náklady spojené s uplatněním pohledávky – zaplacené znalečné), která jí měla vzniknout v důsledku protiprávního jednání žalovaného. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že základ nároku je dán. Pokud jde o výši nároku, odkazuje odvolací soud na vyčíslení níže. V rámci právní kvalifikace vycházel soud prvního stupně z ust. § 81 odst. 1,2 a § 2894 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), dále pak z ust. § 609 a násl. o. z., § 1968 a § 1970 o. z., a rovněž z ust. § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“). 2. Proti výrokům I., III., IV. a V. shora uvedeného rozsudku podal včasné odvolání žalovaný. Uvedl, že žalobkyně v řízení neprokázala své tvrzení ohledně překážky lepší budoucnosti. V trestním řízení označila znalkyně MUDr. Olga Plocková Tatičová tvrzení žalobkyně o způsobených trvalých následcích za subjektivní stesky kolidující s objektivními lékařskými zprávami. Tvrzení o trvalých následcích nebyla pak prokázána ani znaleckým posudkem MUDr. Laclové ze dne 2. 2. 2018, v němž je navíc ztížení společenského uplatnění vyčísleno nikoliv v závěru znaleckého posudku, ale v samostatné části nekryté znaleckou doložkou a prohlášením znalkyně dle § 127a o. s. ř. Podle znaleckého posudku MUDr. Robina Strnada u žalobkyně přetrvává omezení funkce levého lokte a další zlepšení nelze očekávat. Žalovaný navrhl při jednání dne 10. 10. 2022 důkaz výslechem své družky [jméno] [příjmení], která žalobkyni spatřila na jaře roku 2022 ve Stochově roznášet propagační materiály, a to za účelem zpochybnění tvrzení žalobkyně, že má problém při nošení břemen a při jejich zvedání. Uvedená svědkyně měla být dále vyslechnuta k okolnosti, že spatřila žalobkyni při jízdě na motocyklu v červnu 2022. Pokud soud prvního stupně tyto důkazy zamítl, zatížil řízení vadou, pro kterou nebyl bez důvodných pochybností zjištěn skutkový stav věci. Žalovaný v řízení před soudem prvního stupně dále namítl, že žalobkyni vznikla škoda nebo se přinejmenším zvětšila následkem okolností, které se přičítají právě jí. Bylo u ní zjištěno 2,20 promile alkoholu v krvi, což je těžká opilost, která se projevuje mimo jiné i neschopností samostatné chůze, psychickými poruchami a výraznější poruchou chování. Pokud by žalobkyně netrpěla poruchami rovnováhy spojenými s těžkou opilostí, nemuselo by k jejímu pádu dojít anebo by mohl takový pád mít mírnější důsledky. Pokud by žalobkyně byla střízlivá, patrně by se také nezapojila do konfliktu s [jméno] [příjmení], který následně vedl k jejímu pádu. Žalovaný proto od počátku řízení požadoval případnou povinnost k náhradě škody podle § 2918 o. z. poměrně snížit. Jestliže pak otázku ovlivnění žalobkyně alkoholem hodnotil znalec MUDr. Robin Strnad, poukázal žalovaný na to, že znalec hodnotil podíl alkoholu na„ následcích“ poranění žalobkyně, a nikoliv na jejich příčině ani na průběhu děje, vedoucímu k poranění žalobkyně, tedy vlastnímu pádu a situaci jemu předcházející. Nadto není znalec specializován a ustanoven znalcem pro odvětví toxikologie a nepřísluší mu tak okolnosti opilosti žalobkyně posuzovat. V souvislosti s opilostí žalobkyně nelze přehlédnout důkazy provedené v rámci trestního řízení Okresního soudu v Kladně sp. zn. [spisová značka]. S odkazem na znalecký posudek znalkyně MUDr. Olgy Plockové Tatičové lze vznik všeho poranění vysvětlit nekontrolovaným pádem ze schodiště po prudkém sražení jinou osobou s dopadem na obličej, trup a levý loket. Trestní soud vycházel jako z důkazu z výpovědi obžalované [jméno] [příjmení] a z výpovědi žalobkyně, jakož i z výpovědi svědkyně [příjmení] Tyto výpovědi jsou však ve vzájemném rozporu. Z výpovědí těchto osob, jakož i z kamerových záznamů plyne, že děj předcházející pádu žalobkyně byl nepřehledný, stejně jako interakce jednotlivých zúčastněných osob. Vliv alkoholu na žalobkyni je ze záznamu zcela zjevný, a to před pádem i po pádu, především pokud jde o zřetelnou otupělost žalobkyně. Stav žalobkyně v důsledku její těžké opilosti je jednoznačně popsán i ve zprávách Oblastní nemocnice Kladno, ortopedicko-úrazové oddělení ze dne 1. 10. 2016. Soud prvního stupně přehlédl dopady střední až těžké opilosti žalobkyně, když nehodnotil, že žalobkyně byla v tomto stavu snáze přístupná zapojení se do konfliktu. Žalovaný dále namítal, že posudek MUDr. Lucie Laclové ani posudek MUDr. Robina Strnada neodpovídá svými náležitostmi požadavkům zákona č. 254/2019 Sb. a vyhlášce č. 503/ 2020 Sb., jejíž některá ustanovení v odvolání cituje. Znaleckému posudku znalce MUDr. Robina Strnada vytýká, že neobsahuje veškeré předepsané náležitosti v rozporu s § 28 odst. 2 zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ale pouze titulní stranu, nález a posudek. Titulní strana pak nemá požadované náležitosti dle § 39 odst. 1 vyhlášky o výkonu znalecké činnosti. V rozporu s § 40 odst. 1 vyhlášky o výkonu znalecké činnosti není ve znaleckém posudku uvedeno zadání znaleckého posudku. Posudek rovněž nemá náležitosti stanovené v § 41 předmětné vyhlášky. V rozporu s § 43 vyhlášky je zpracován nepřehledně, v rozporu s § 44 odst. 1, 2 vyhlášky v něm není uvedeno, kolik se na zpracování znaleckého posudku podílelo osob a zda se na zpracování znaleckého posudku podílel konzultant (§ 46 odst. 1 vyhlášky). Za této situace má žalovaný za to, že není zřejmé, jaké všechny podklady měl znalec k dispozici pro účely svého zkoumání, z kterých vyšel, které pominul a z jakých důvodů. Dále není jasné, jaké závěry učinil z kamerových záznamů incidentu a pádu žalobkyně. Z posudku nevyplývá, že by znalec měl k dispozici lékařské zprávy ohledně předchozího stavu žalobkyně a mohl tak posoudit věrohodnost i žalobkyní poskytnuté informace o tom, že se před úrazem s ničím neléčila. Není zřejmé, z čeho znalec čerpal pro popis úrazového děje. Z hlediska předepsaných náležitostí pak znalecký posudek MUDr. Lucie Laclové vyhovuje ještě méně než znalecký posudek MUDr. Robina Strnada. Nedostatky obou posudků jsou natolik elementární, že je nelze považovat za znalecké posudky podle zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Za situace, kdy jsou o znaleckých posudcích dány takové pochybnosti, je třeba podle § 127 odst. 2 o. s. ř. požádat znalec o vysvětlení, respektive v daném případě o doplnění posudku. Tento postup soudu není vázán na procesní návrhy stran. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích zrušil, neboť ke zjištění skutkového stavu věci je třeba provést další účastníky navržené důkazy, které nemohou být provedeny v odvolacím řízení. 3. Žalobkyně k odvolání žalovaného uvedla, že považuje rozsudek soudu prvního stupně za správný po obsahově věcné stránce, jakož i po stránce formální. Námitky žalovaného v odvolání pouze kopírují jeho námitky, které žalovaný uváděl v průběhu řízení před soudem prvního stupně. Soud prvního stupně se s nimi v napadeném rozsudku vypořádal. Žalobkyně předně poukazuje na to, že soud prvního stupně byl ve smyslu § 135 odst. 1 o. s. ř. vázán rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 8. 2. 2018, č. j. [číslo jednací], který byl následně potvrzen soudem odvolacím, a kterým byl žalovaný uznán vinným zločinem těžkého ublížení na zdraví a přečinem výtržnictví. Takto je soud prvního stupně vázán popisem skutku a vzniku následků, vzniklých v příčinné souvislosti s jednáním odsouzeného, tedy žalovaného. Skutečnost, že došlo ke vzniku nároku na ztížení společenského uplatnění z důvodu překážky lepší budoucnosti, byla jednoznačně prokázána znaleckými posudky MUDr. Strnada a MUDr. Laclové. V