22 Co 75/2025-82 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 101 580,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 101 580,97 Kč od 12. 11. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu do částky 47 004,63 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 11 671,92 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 22 789,22 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 130 900 Kč od 30. 7. 2024 do 11. 11. 2024 ve výši 15 %, zákonného úroku z prodlení z částky 29 319,03 Kč od 12. 11. 2024 do zaplacení ve výši 15 %, úroku 29,49 % ročně z částky 130 000 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení (výrok II.) a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Ve výroku IV. pak rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kutné Hoře doplatek soudního poplatku ve výši 1 309 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 148 585,60 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela s žalovaným dne 24. 4. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou se zavázala umožnit žalovanému čerpat bezúčelový úvěr až do výše úvěrového rámce 130 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpaný úvěr splácet spolu se smluvním úrokem, poplatky a dalšími náklady v minimálních měsíčních splátkách v souladu se smlouvou do doby úplné úhrady celé dlužné částky, přičemž informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb byly žalovanému sdělovány prostřednictvím rozpisu plateb, který byl žalovanému dostupný online na účtu , Anonymizováno, a byl o něm vyrozuměn i emailem. Právní předchůdkyně žalobkyně umožnila žalovanému úvěr čerpat až do výše úvěrového rámce opakovaně bezhotovostně na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, dostal se do prodlení, z tohoto důvodu právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 28. 12. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno.3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. m4. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil a žalobkyně svou neúčast omluvila.5. Soud prvního stupně vyšel ze skutkových zjištění, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně umožnila žalovanému čerpat bezúčelový úvěr opakovaně do výše 130 000 Kč bezhotovostně, převodem na účet uvedený ve smlouvě. Vyčerpaný úvěr se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úrokem, poplatky a sjednanými náklady ve splátkách, jejichž výše, počet a splatnost mu měly být sděleny každý měsíc prostřednictvím rozpisu plateb na jeho klientském účtu založeném na webových stránkách www.creditea.cz. O vystavení tohoto rozpisu byl žalovaný vyrozuměn e-mailem. Žalovaný řádně svůj závazek nesplácel, uhradil celkem částku 28 419,03 Kč, právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni 28. 12. 2023. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.6. Soud prvního stupně věc posoudil podle § 588, § 2390, § 2991, § 2993, § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. (o. z.) a § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dospěl k závěru o spotřebitelském charakteru závazkového vztahu, neboť na rozdíl od právní předchůdkyně žalobkyně žalovaný smlouvu neuzavřel v rámci své podnikatelské činnosti. Z tohoto důvodu se z úřední povinnosti zabýval také tím, zda byla před uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost poskytovatele úvěru ověřit s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného spotřebitele. Žalobkyně v řízení předložila pouze smlouvu o spotřebitelském úvěru, neoznačila však žádné důkazy k prokázání provedení kontroly příjmů a výdajů žalovaného. Z důvodu nepřítomnosti žalobkyně u ústního jednání nemohla být poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř., o svém důkazním břemenu, neboť toto poučení je možno dát pouze na jednání, k němuž se žalobkyně nedostavila ani nepožádala z důležitého důvodu o odročení. Soud prvního stupně tak dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného nebyla řádně zkoumána, smlouvu v souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vyhodnotil jako absolutně neplatnou a přiznal žalobkyni pouze nárok na bezdůvodné obohacení ve výši 101 580,97 Kč, jako rozdílu poskytnuté částky 130 000 Kč a úhrad žalovaného ve výši 28 419,03 Kč. Z tohoto důvodu žalobě vyhověl v částce 101 580,97 Kč, přičemž úrok z prodlení přiznal žalobkyni ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění uvedené v předžalobní výzvě ze dne 31. 10. 2024, odeslané žalovanému dne 1. 11. 2024. Ve zbytku pak žalobu zamítl. Aktivní legitimaci žalobkyně dovodil ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne stejného dne.7. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení z důvodu přibližně stejného poměru úspěchu ve věci. Výrokem IV. pak rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit doplatek soudního poplatku v částce 1 309 Kč podle položky 1 bod 1. písm. b) ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků.8. Proti tomuto rozsudku, jeho výroku II., pouze do částky 9 874,81 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 874,81 Kč od 12. 11. 2024 do zaplacení, podala žalobkyně včasné odvolání. V něm namítá, že nebrojí proti závěru soudu prvního stupně o neplatnosti smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a z tohoto důvodu přiznaného nároku pouze na bezdůvodné obohacení, nesouhlasí však s výší takto přiznaného nároku. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla smlouvou o revolvingovém úvěru, žalovaný měl stanovený limit 130 000 Kč, v případě, že tuto částku vyčerpal a částečně hradil, mohl čerpat opětovně až do výše limitu 130 000 Kč. Z transakčního výpisu, který byl soudu zaslán jako příloha žaloby, je zjevné, že žalovaný vyčerpal celkem částku 139 874,81 Kč a zaplatil částku 28 419,03 Kč (z důvodu částečných úhrad čerpal opakovaně). Bezdůvodné obohacení žalobkyně tak činí 111 455,78 Kč. Soud prvního stupně rozhodl nesprávně, pokud dospěl k závěru, že žalovaný čerpal pouze částku 130 000 Kč odpovídající sjednanému limitu. Navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. tak, že uloží žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni také částku 9 874,81 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 874,81 Kč od 12. 11. 2024 do zaplacení a přizná žalobkyni také právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.9. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil.10. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 o. s. ř. v napadené části výroku II. a ve výroku III. podle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné. Výroky I., IV. a výrok II. v nenapadnuté části pak nabyly samostatně právní moci.11. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, vyvodil z něho správné závěry, pokud jde o uzavření smlouvy o úvěru, výzvu k plnění a žalovaným provedené úhrady, odvolací soud na tyto závěry odkazuje.12. Odvolací soud zopakoval dokazování tabulkou umoření (transakčním výpisem), který byl přílohou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, podle které žalovaný dne 24. 4. 2023 čerpal částku 130 000 Kč, dne 11. 7. 2023 čerpal částku 5 513,61 Kč, dne 14. 8. 2023 čerpal částku 1 869,15 Kč a dne 1. 9. 2023 čerpal částku 2 492,05 Kč, a naopak zaplatil dne 23. 5. 2023 částku 7 109,71 Kč, dne 22. 6. 2023 částku 7 109,71 Kč, dne 28. 7. 2023 částku 7 119,43 Kč a dne 28. 8. 2023 částku 7 080,18 Kč.13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskyt