43 C 67/2011-430 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 107.796 Kč s úrokem z prodlení z uvedené částky od 26.2.2009 do zaplacení ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném k 26.2.2009, z titulu bezdůvodného obohacení s odůvodněním, že žalobce je výlučným vlastníkem domu v k.ú. [obec], v němž se nachází byt, jehož nájemkyně [jméno] [příjmení] (dále též jen„ zůstavitelka“) dne 12.8.2007 zemřela. Její veškerý majetek přešel jako odúmrť na žalovaného, který byt vyklidil a žalobci předal dne 13.3.2009. Žalovaný tak užíval byt po úmrtí nájemkyně do vyklizení bez právního důvodu a vzniklo mu na úkor žalobce bezdůvodné obohacení. Žalobce vyúčtoval žalovanému za užívání bytu od úmrtí nájemkyně do vyklizení bytu tržní nájemné ve výši 148.606 Kč, žalovaný však zaplatil pouze částku 40.810 Kč za období říjen 2007 až 13.3.2009, zbytek neuhradil, žalobce se proto domáhal vydání zbytku bezdůvodného obohacení ve výši 107.796 Kč, a to za užívání bytu v období od 1.10.2007 do 13.3.2009. 2. Podáním datovaným 29.7.2015 doručeným soudu dne 3.8.2015 změnil žalobce žalobu tak, že sice nadále požadoval stejné plnění, ale na základě skutkového stavu doplněného o skutečnost, že zůstavitelka užívala též část půdy domu odpovídající její třetině, a i tato plocha o výměře 42,8 m2, byla zaplněna věcmi zůstavitelky, tudíž plocha, jejímž užíváním se žalovaný na úkor žalobce obohatil, činila celkem 217,35 m2 (byt 148,27 m2, sklepní kóje 26,28 m2 a třetina půdy 42,8 m2); změnu žaloby soud usnesením ze dne 9.9.2021 připustil. 3. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal, namítal, že byt, jehož stav nebyl způsobilý sloužit k náležitému užívání za účelem bydlení, nikdy k bydlení neužíval, v bytě byly pouze uskladněny věci zůstavitelky, které žalovaný poté, co mu bylo potvrzeno s právní mocí ke dni 28.11.2008 nabytí dědictví po zůstavitelce, vyklidil. Žalovaný poukazoval na to, že žalobce se mohl domáhat odstranění věcí zůstavitelky z bytu návrhem na vydání neodkladného opatření podle ustanovení § 175e odst. 1 občanského soudního řádu. Žalovaný vznesl námitku promlčení, počátek subjektivní promlčecí doby připínal ke dni 21.5.2008, kdy byl žalobce přítomen u jednání v předmětném bytě svolaném soudní komisařkou, kde se dozvěděl, že zůstavitelka nemá dědice a dědictví připadne státu. 4. Rozsudkem ze dne 28.8.2014, č.j. 43 C 67/2011-104, soud žalobu zamítl. K odvolání žalobce Krajský soud v [obec] usnesením ze dne 22.5.2015, č.j. 44 Co 77/2015-124, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud měl za neúplné zjištění pro závěr, že smrtí zůstavitelky nájem skončil. Pakliže zůstavitelka zemřela bez zanechání nástupce v nájmu, odvolací soud uzavřel, že žalovaný tím, že ponechával věci představující část odúmrti v bytě, získával bez právního důvodu skladový prostor (tomu odpovídající užitek) na úkor žalobce jako vlastníka domu. Spotřebovaný prospěch nelze vrátit in natura. Nájemné, které žalobce bral od zůstavitelky, není určující pro hodnotové vyjádření prospěchu žalovaného získaného užíváním bytu bez právního důvodu k jinému účelu. Je třeba určit obecnou cenu téhož v místě a čase získání. O obecné ceně za bydlení řeč být nemůže, hodnotové vyjádření získaného prospěchu se obvykle děje obvyklými cenami skladových služeb v době rozhodné. Z hlediska promlčení neznamená nic okamžik právní moci rozhodnutí, jímž bylo potvrzeno nabytí pozůstalosti, neboť i odúmrť se nabývá ke dni smrti zůstavitele. Běh tříleté objektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení se počíná s každým dnem jeho získání samostatně bez ohledu na to, zda mohl započnout i běh dvouleté subjektivní promlčecí doby. V usnesení ze dne 25.5.2021, č.j. 44 Co 84/2021-367, pak odvolací soud v jiném složení senátu uvedl, že se odchyluje od závěrů učiněných v kasačním usnesení ze dne 22.5.2015, č.j. 44 Co 77/2015-124, s tím, že při určení obvyklé ceny je třeba vycházet z charakteru prostor, k jakému užívání byly při kolaudaci určeny a nikoli z toho, k jakým účelům jsou skutečně užívány. Obvyklou cenou za užívání bytu se rozumí cena, kterou by bylo možné v daném místě a čase při pronájmu bytu určitých kvalit dosáhnout bez ohledu na faktický způsob užívání bytu. 5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce byl v předmětném období 1.10.2007 - 13.3.2009 vlastníkem domu, v němž se nachází byt, jehož nájemkyní byla zůstavitelka, že zůstavitelka zemřela dne 12.8.2007, že veškerý majetek zůstavitelky přešel na žalovaného, že sjednané nájemné v době smrti zůstavitelky činilo 2.332 Kč měsíčně, že žalovaný zaplatil žalobci částku 40.810 Kč dne 3.6.2009, že žalovaný byt vyklidil a předal žalobci dne 13.3.2009. 6. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, znaleckým posudkem a výslechem svědkyně. Na základě provedeného dokazování soud učinil nad rámec nesporných skutečností následující skutková zjištění. 7. Z kupní smlouvy ze dne 9.11.2006 soud zjistil, že žalobce na základě ní nabyl s právními účinky k 21.11.2006 objekt bydlení [adresa] na pozemku parc. [číslo] i uvedený pozemek v katastrálním území Prostějov, a že ke dni podpisu kupní smlouvy byla [jméno] [příjmení] nájemkyní bytové jednotky [číslo] o velikosti 3 + 1, 2. kategorie, s tím, že na ni přešlo nájemní právo po [jméno] [příjmení], jenž byl nájemcem na základě zápisu o dohodě a odevzdání a převzetí bytu s účinky od 1.5.1975. 8. Ze zápisu o dohodě o odevzdání a převzetí bytu soud zjistil, že byt na adrese [ulice a číslo], [obec], byl odevzdán [jméno] [příjmení]. 9. Z úmrtního listu zůstavitelky soud zjistil, že zemřela dne 12.8.2007 na adrese předmětného bytu. 10. Z úředního záznamu ze dne 16.3.2009 soud zjistil, že žalovaný kompletně vyklidil předmětný byt ve dnech 9. – 13.3.2009. Dne 13.3.2009 předal žalovaný klíče od bytu žalobci. 11. Z vyúčtování ze dne 20.2.2019 soud zjistil, že naposledy byl zaplacený nájem za září 2007, žalobce vyúčtoval žalovanému dluh do konce roku 2007 ve výši 6.996 Kč (tj. 3 x 2.332 Kč). Dále uvedl výši tržního nájemného 68,22 Kč za m2, vyčíslil měsíční tržní nájemné 10.115 Kč, kdy vycházel z plochy bytu 148,27 m2, a vyčíslil dluh na nájemném za rok 2008 ve výši 121.380 Kč (tj. 12 x 10.115 Kč) a za rok 2009 ve výši 20.230 Kč (tj. 2 x 10.115 Kč), celkem vyčíslil dluh částkou 148.606 Kč. 12. Z dopisu ze dne 23.3.2019 soud zjistil, že žalovaný obdržel vyúčtování žalobce dne 26.2.2009 a že žalovaným zaplacená částka 40.810 Kč za měsíce říjen 2007 až polovina března 2009 vychází z nájemného v době úmrtí zůstavitelky ve výši 2.332 Kč měsíčně. 13. Z připojeného spisu Okresního soudu v Prostějově vedeného ve věci dědictví po zůstavitelce, a sice ze zápisu ze dne 13.8.2007 soud zjistil, že předmětný byt byl od 12.8.2007 zapečetěn Policií ČR a klíče byly dne 13.8.2007 předány do úschovy uvedeného soudu. Z protokolu ze dne 19.5.2008 soud zjistil, že uvedený soud vydal klíče od předmětného bytu z úschovy notářské tajemnici za účelem provedení soupisu majetku zůstavitelky. Z protokolu ze dne 21.5.2008 sepsaného pověřenou soudní komisařkou soud zjistil, že byl sepsán na místě samém na adrese [ulice a číslo], [obec], za přítomnosti zástupkyně žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] a za přítomnosti žalobce, že byt byl zcela zaplněn nábytkem, krabicemi s nepotřebnými věcmi. Byt, který byl zapečetěný, otevřela notářka a po prohlídce předala klíče zástupkyni žalovaného. Z usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 23.10.2008, č.j. 34 D 498/2007-46, soud zjistil, že bylo potvrzeno, že majetek zanechaný zůstavitelkou, mimo jiné movité věci nacházející s v předmětném bytě, připadl státu, dále že zůstavitelka nezanechala závěť, byla vdova, bezdětná, rodiče předemřeli, žila sama, sourozence neměla, děti prarodičů předemřeli. Usnesení nabylo právní moci dne 28.11.2008. 14. Z fotografií soud zjistil, že v předmětném bytě byla před vyklizením plíseň na zdech v koupelně a v pokoji. 15. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědkyně byla za žalovaného v předmětném bytě při prohlídce bytu soudní komisařkou dne 21.5.2008 s tím, že v bytě byl nepořádek, byl zaplněný věci, jedna místnost se prakticky nedala otevřít, obyvatelná a uživatelná byla jedna místnost a kuchyně. Asi dva dny poté svědkyně se žalobcem z bytu vyklízela věci, které hrozily zkažením, odpojili ledničku. Nevěděla, zda k bytu náležel sklep či půda, tam nebyla ona ani notářka. 16. Z rozpisu místností soud zjistil, že k předmětnému bytu příslušela sklepní kóje o výměře 26,28 m2. Z rozpisu dále soud zjistil, že v bytě bydlela sama zůstavitelka. Z evidenčního listu ze dne 10.7.2006 soud zjistil, že evidovaná plocha předmětného bytu činila 148,27 m2, v této ploše byla zahrnuta jednou polovinou plocha sklepní kóje. 17. Ze znaleckého posudku č. 763/1/21 ze dne 7.2.2021 znalkyně [celé jméno znalkyně] a z výslechu znalkyně soud zjistil, že v období od 1.10.2007 do 13.3.2009 činila obvyklá cena za užívání předmětného bytu celkem 7.492,69 Kč za měsíc, z toho 6.800 Kč za samotný byt a 692,69 Kč za sklep. Znalky