13 C 68/2019-176 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 29. 4. 2019 domáhal zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu náhrady mzdy za období od 1. 3. 2016 do 31. 12. 2017. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce uzavřel s žalovanou dne 30. 5. 2014 pracovní smlouvu na pozici výkonný ředitel s nástupem do zaměstnání dne 1. 6. 2014. Mezi účastníky byla sjednána pracovní doba 20 hodin týdně. Současně s uvedenou pracovní smlouvou byla mezi účastníky uzavřena dohoda o mzdě ve výši 120 000 Kč měsíčně. Dne 24. 6. 2014 žalovaná vstoupila do likvidace a dne 25. 6. 2014 byl jmenován likvidátorem žalované [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobce od 1. 6. 2014 konal práci dle pokynů osob jednajících za žalovanou, zejména likvidátora JUDr. [jméno] [příjmení], do 1. 10. 2014, kdy likvidátor vyzval žalobce v zastoupení žalované, aby bez zbytečného odkladu opustil pracoviště, neboť pracovní smlouva žalobce je neplatná. Žalobci přestala být od tohoto okamžiku přidělovaná práce žalovanou, žalobce vyzýval žalovanou opakovaně, aby mu umožnila opět vykonávat práci. Ode dne vzniku překážky v práci na straně zaměstnavatele není žalobci placena náhrada mzdy. V řízení sp. zn. 115 C 75/2015 byl žalobci pravomocně přiznán nárok na zaplacení dlužné mzdy za měsíc 7/ 2014 až 9/ 2014 a dále nárok na náhradu dlužné mzdy za období 10/ 2014 až 2/ 2016. Žalovaná doručila dne 14. 10. 2017 žalobci výpověď z pracovního poměru z organizačních důvodů. Pracovní poměr žalobce u žalované tedy trval nejméně do 31. 12. 2017. V řízení sp. zn. 115 C 75/2015 byl stanoven průměrný výdělek ve výši 1 363 Kč/hodina. 2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává v celém rozsahu. Žalovaná měla za to, že pracovní smlouva uzavřená mezi účastníky dne 30. 5. 2014 je neplatná ve smyslu § 48 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (dále jen„ ZOK“), neboť nebyl dodržen postup dle § 61 ZOK, pracovní smlouva ze dne 30. 5. 2014 ani dohoda o mzdě ze dne 30. 5. 2014 nebyly schváleny nejvyšším orgánem žalované. Dále žalovaná poukazovala i na okolnosti uzavření pracovní smlouvy a souvisejících dokumentů. Žalobce byl provázán s bývalými členy představenstva. Je třeba poukázat na skutečnosti, že 25. 4. 2014 bylo vůči žalované zahájeno insolvenční řízení a žalovaná vstoupila dne 24. 6. 2014 do likvidace. Zároveň dne 24. 6. 2014 na sebe podala žalovaná insolvenční návrh spojený s návrhem na prohlášení konkursu, kdy žalovanou zastupovali Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení]. Vzhledem k uvedeným skutečnostem dle žalované byl pracovní poměr s žalobcem uzavřen účelově s cílem získat a následně dostat plnění z těchto smluv do režimu pohledávek postavených na naroveň pohledávkám s majetkovou podstatou, které mohou být uspokojeny v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku. To podporuje i výše sjednané odměny, která není obvyklá u 20 hodin týdně. Uvedeným způsobem došlo k uzavření vícerosmluv (Ing. [příjmení], Ing. [příjmení], Ing. [příjmení], Ing. [příjmení]). Jedná se tak o účelové jednání s cílem získat neodůvodněné plnění od žalované. Dle žalované žalobce a členové představenstva žalované jednali v případě tvrzeného uzavření pracovního poměru v rozporu s dobrými mravy, nejednali poctivě, žalobce jednání uskutečnil s úmyslem získat od žalované co největší finanční plnění s cílem poškodit žalovanou. Tvrzený výkon činnosti na základě pracovní smlouvy byl pouze předstíraný, ze svého nepoctivého jednání měl žalobce těžit. S ohledem na okolnosti uzavření pracovního poměru má žalovaná za to, že k uzavření pracovního poměru nedošlo, jelikož se jednalo o zdánlivé jednání, které nevyvolává žádné právní následky a nelze k němu přihlížet. 3. V dalším průběhu řízení účastníci setrvali na shora uvedených procesních stanoviscích. 4. Podle § 120 odst. 3 o. s. ř. soud vzal za svá skutková zjištění v podobě shodných skutkových tvrzení účastníků, že k ukončení poměru žalobce u žalované došlo dne 31. 12. 2017 s tím, že o tom bylo i pravomocně rozhodnuto v řízení sp. zn. 38 C 29/2018. 5. Provedeným dokazováním soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 6. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně (č.l. 58 – 63) soud zjistil, že žalovaná je [anonymizována dvě slova] zapsána v obchodním rejstříku od 13. 7. 1999, od 27. 2. 2014 sídlí žalovaná na adrese [adresa], [PSČ], [obec], za představenstvo žalované je navenek oprávněn jednat jeho předseda, v době jeho nepřítomnosti jeho místopředseda, případně určený člen představenstva. Předsedou představenstva je od 8. 12. 2017 dosud žalobce, místopředsedou představenstva je od 26. 7. 2018 dosud [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dne 29. 7. 2014 byl zapsán do obchodního rejstříku likvidátor žalované [jméno] [příjmení]. Z výpisu z insolvenčního rejstříku týkající se žalované (č.l. 56-57) soud zjistil, že vyhláškou Městského soudu v Praze bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci žalovaného jako dlužníka, účinky zahájení insolvenčního řízení nastaly dne 25. 4. 2014. Úpadek u žalované prohlášen nebyl. 7. Z pracovní smlouvy ze dne 30. 5. 2014 a dohody o mzdě ze dne 30. 5. 2014 soud zjistil, že žalobce jako zaměstnanec uzavřel s žalovanou jako zaměstnavatelem pracovní smlouvu, ve které se zavázal s účinností od 1. 6. 2014 vykonávat pro žalovanou práci výkonného ředitele. [obec] výkonu práce bylo sjednáno v [obec] a [obec], účastníci si dohodli pracovní dobu 20 hodin týdně. Žalovaná se zavázala žalobci přidělovat práci dle pracovní smlouvy a poskytovat mu za ní mzdu. Za žalovanou jednali Ing. [jméno] [příjmení] (předseda představenstva) a Ing. [jméno] [příjmení] (člen představenstva). Žalovaná se zavázala platit žalobci mzdu ve výši 120 000 Kč měsíčně (pracovní smlouva ze dne 30. 5. 2014 č. l. 6-7 + dohoda o mzdě ze dne 30. 5. 2014 č.l. 8-9). 8. Z dopisu ze dne 9. 10. 2014 (č.l. 8v-9) soud zjistil, že žalobce doručil žalované dopis ze dne 9. 10. 2014, ve kterém vyzýval likvidátora žalované k úhradě dlužné mzdy za 7,8/ 2014 a žádal likvidátora, aby mu umožnil návrat do práce, a plnil své povinnosti dle pracovní smlouvy. Současně se ohradil proti postupu likvidátora ze dne 1. 10. 2014, kdy tento vyzval žalobce poté, kdy nesouhlasil s likvidátorem navrhovaným způsobem ukončení pracovního poměru, aby okamžitě opustil pracoviště z důvodu neplatně uzavřené pracovní smlouvy. 9. Z dopisu ze dne 13. 10. 2014, doručenky, podacího lístku (č.l. 11-12), soud zjistil, že žalobce doručil žalované dopis, ve kterém vyzýval likvidátora žalované, aby mu uhradil odměnu za výkon funkce člena úvěrové komise za období 6,7,8/ 2014. 10. Z výpovědi ze dne 5. 10. 2017 soud zjistil, že byla dána likvidátorem žalované žalobci, a to z důvodu organizační změny ze dne 22. 3. 2017, na základě které se žalobce stal pro žalovanou nadbytečným (výpověď č.l. 20v). Tuto výpověď napadl žalobce žalobou u Městského soudu v Brně (žaloba na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru č.l. 21-22). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloba byla zamítnuta, a to rozsudkem Městského soudu v Brně, č. j. 38 C 29/2018-112, který byl potvrzen rozhodnutím Krajského soudu v Brně, č. j. 15 Co 143/2020-163. 11. Z výpočtu mzdových nároků (č.l. 23v) soud zjistil, že nárok žalobce činí 2 611 508 Kč. Z výpočtů náhrady mzdy žalobce za období března 2016 až prosinec 2017 ve formě předložených výplatních pásek (č.l. 106-116) soud zjistil fond pracovní doby v podobě pracovních dní a tím navazujících odpracovaných hodin v jednotlivých měsících. V měsíci březnu 2016 92 hodin, hrubá mzda ve výši 125 396 Kč, dubnu 2016 84 hodin, hrubá mzda ve výši 114 492 Kč, květnu 2016 88 hodin, hrubá mzda ve výši 119 944 Kč, červnu 2016 88 hodin, hrubá mzda ve výši 119 944 Kč, červenci 2016 84 hodin, hrubá mzda ve výši 114 492 Kč, srpnu 2016 92 hodin, hrubá mzda ve výši 125 396 Kč, září 2016 88 hodin, hrubá mzda ve výši 119 944 Kč, říjnu 2016 84 hodin, hrubá mzda ve výši 114 492 Kč, listopadu 2016 88 hodin, hrubá mzda ve výši 119 944 Kč, prosinci 2016 88 hodin, hrubá mzda ve výši 119 944 Kč, lednu 2017 88 hodin, hrubá mzda ve výši 119 944 Kč, únoru 2017 80 hodin, hrubá mzda ve výši 109 040 Kč, březnu 2017 92 hodin, hrubá mzda ve výši 125 396 Kč, dubnu 2017 80 hodin, hrubá mzda ve výši 109 040 Kč, květnu 2017 92 hodin, hrubá mzda ve výši 125 396 Kč, červnu 2017 88 hodin, hrubá mzda ve výši 119 944 Kč, červenci 2017 84 hodin, hrubá mzda ve výši 114 492 Kč, srpnu 2017 92 hodin, hrubá mzda ve výši 125 396 Kč, září 2017 84 hodin, hrubá mzda ve výši 114 492 Kč, říjnu 2017 88 hodin, hrubá mzda ve výši 119 944 Kč, listopadu 2017 88 hodin, hrubá mzda ve výši 119 944 Kč, prosinci 2017 84 hodin, hrubá mzda ve výši 114 492 Kč. 12. Předžalobní výzvou ze dne 12. 3. 2019 vyzval žalobce žalovanou k úhradě náhrady mzdy za období 3/ 2016 – 12/ 2017 (předžalobní výzva č.l. 24-28). Žalovaná v reakci na uvedenou předžalobní výzvu sdělila žalobci, že jeho nárok neuznává z důvodu vedených soudních sporů (reakce na předžalobní výzvu ze strany žalovaného č.l. 28v-29). Opětovně reagoval žalobce dne 17. 4. 2019