39 C 215/2021-49 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 28. 7. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 4 744,77 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku, kapitalizovaného úroku a dále pak zákonného úroku z prodlení z dlužné částky od listopadu 2017 a dohodnutého úroku 19,98 % ročně z dlužné částky, a to z titulu toho, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřel se žalovanou smlouvou o zápůjčce, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky, které měla žalovaná splácet. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením půjčky, když měla hradit 60 týdenních splátek po 184 Kč Poslední splátku žalovaná uhradila 4. 11. 2014, když k datu 5. 3. 2015 činil dluh na jistině zápůjčky 5 524,93 Kč, poplatek za půjčku 4 382,07 Kč. Žalovaná posléze uhradila 1 800 Kč, když z titulu nevrácené zápůjčky dluží na jistině 4 744,77 Kč a kapitalizované příslušenství. Takto vzniklá pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce. 2. Pokud soud vydal v této právní věci platební rozkaz, nepodařilo se jej žalované doručit do vlastních rukou. Za tohoto stavu byl platební rozkaz dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen. 3. Žalobce v žalobě souhlasil s postupem soudu dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání). Pokud byla žalované doručována opětovně žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva k vyjádření k postupu soudu ohledně rozhodnutí bez jednání, tyto písemnosti byly žalované doručovány na zjištěnou adresu bydliště [ulice a číslo], [obec] (úřední neboli administrativní adresa bydliště žalované v sídle [stát. instituce]). K doručení těchto písemností došlo fikcí na základě sdělení dle § 49 odst. 4 o.s.ř., kteréžto bylo s poučením žalované vyvěšeno na úřední desce soudu 21. 12. 2021. Žalovaná přes poučení ve sdělení nereagovala, obsílku si nevyzvedla, když soud měl s ohledem na nečinnost žalované za to, že i žalovaná souhlasí s rozhodnutím bez jednání. 4. V rámci provedeného dokazování soud vzal za prokázáno, že žalobce je zapsán v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze jako obchodní korporace, přičemž soud podotýká, že existence žalobce je mu známa z jeho jiné úřední a rozhodovací činnosti (výpis z obchodního rejstříku žalobce ze 7. 6. 2018). 5. Žalovaná uzavřela dne 1. 9. 2014 s právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]) smlouvu nazvanou jako Smlouva o zápůjčce, dle které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši spotřebitelského úvěru 6 000 Kč. Kromě této částky měla žalovaná zaplatit poskytovateli zápůjčky poplatek 5 017 Kč, úrok 766 Kč, poplatek za administrativní činnost 1 141 Kč, poplatek za hotovostní režim splátek 3 110 Kč. Žalovaná měla uhradit celkem 11 017 Kč, přičemž tuto částku měla hradit v pravidelných týdenních splátkách 184 Kč po dobu 60 týdnů, přičemž poslední splátka činila 161 Kč (smlouva o zápůjčce z 1. 9. 2014, smluvní podmínky k této smlouvě). 6. Ze skutkových tvrzení žalobce vyplynulo, že žalovaná hradila poslední splátku 4. 11. 2014, když soud podotýká, že poslední splátka ve výši 161 Kč měla být uhrazena 26. 10. 2015. Následně žalovaná ničeho nehradila, když poskytovatel zápůjčky 5. 3. 2015 provedl vyčíslení dluhu na jistině částkou 5 524,93 Kč a poplatek 4 382,07 Kč. Žalovaná uhradila po tomto datu ještě částku 1 800 Kč, když celkem uhradila žalovaná do uzavření smlouvy o postoupení pohledávek 2 910 Kč. Takto vzniklá pohledávka z titulu zápůjčky byla smlouvou o postoupení pohledávek z 16. 11. 2017 postoupena na žalobce, když o postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna (smlouva o postoupení pohledávky z 16. 11. 2017, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu). Žalobce tedy požadoval po žalované úhradu jistiny 4 744,77 Kč, kapitalizované úroky 1 985,63 Kč, kapitalizované zákonné úroky 1 215,50 Kč, když nadále od 17. 11. 2017 požadoval úroky v procentuální výměře 19,98 % ročně a zákonné úroky z prodlení z jistiny zápůjčky. Soud provedl kontrolní přepočet kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení, přičemž lze konstatovat, že kapitalizovaná výše dohodnutých úroků a zákonných úroků odpovídá procentuální výměře dohodnuté ve smlouvě ve výši 19,98 % ročně a úrokové míře dle Nařízení vlády 351/2013 Sb. (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu). Žalovaná zůstala, jak již ostatně vyplývá z výše uvedeného, v tomto řízení naprosto nečinná, neuvedla tedy ničeho právně ani skutkově významného a podstatného. Pokud žalobce tvrdil v žalobě, že byla řádně na základě informací od zákazníka prověřena úvěruschopnost, resp. schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, ze smlouvy o zápůjčce nevyplývá, že by si poskytovatel zápůjčky hodnověrným způsobem i vstupy do veřejně dostupných databází ověřoval finanční, osobní a majetkovou situaci žalované, když nebyly doloženy ani výdělkové poměry žalované. 7. S ohledem na datum uzavření smlouvy o zápůjčce soud tuto věc právně kvalifikoval dle § 3028 odst. 1 OZ tak, že v řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo s odkazem na § 1721 a násl. OZ k uzavření smlouvy dle § 1724 OZ, kterou lze charakterizovat jako smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. OZ, s přihlédnutím k § 2395 OZ, kdy se jednalo o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalované, kdy úvěrující se zavázal, že úvěrované poskytne na její požádání v její prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaná jako úvěrovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji využil dle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, což platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru má povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nejen informacemi od spotřebitele ale i nahlédnutím do databází. 12. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 13. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, z právního důvodu, který odpadl užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co po právu měl plnit sám. 14. Soud po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkovému ději dospěl po zvážení všech okolností tohoto případu k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně, když žalobce v řízení prokázal, že dne 1. 9. 2014 došlo mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce k uzavření smlouvy o zápůjčce, dle které je nutno konstatovat, že se jedná o smlouvu o úvěru, a to o spotřebitelském úvěru podle § 2390 a násl. OZ. Byť žalobce v žalobě tvrdil, že si řádně prověřil úvěruschopnost žalované, z písemného vyhotovení smlouvy o zápůjčce ničeho takového nevyplývá. Je zřejmé, že předmětem byla zápůjčka 6 000 Kč, přičemž žalovaná měla za tuto zápůjčku uhradit 5 017 Kč jako poplatek, jehož účel nebyl blíže specifikován, včetně úroků, poplatků za administrativní činnost s hotovostním režimem splátek. Pokud si žalovaná tedy zapůjčila z titulu spotřebitelského úvěru 6 000 Kč a za 60 týdnů měla v týdenních splátkách vrátit 11 017 Kč, jedná se v tomto případě o to, že příslušenství z titulu poplatků, úroků převyšuje, resp. dosahuje téměř výše poskytnutého úvěru, kdy nadto žalobce nikterak neprokázal, že by si hodnověrným způsobem ověřoval schopnost žalované splácet. Soud má za to, že s přihlédnutím k §§ 580 a 588 OZ je nutno na právní jednání z titulu smlouvy o zápůjčce pohlížet jako na jednání, které se příčí dobrým mravům, kdy kromě toho, že žalobce hodnověrným způsobem nezkoumal úvěruschopnost žalované a nedoložil žádné výstupy, jakým způsobem byla úvěruschopnost žalované hodnocena, soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, byť žalovaná svým podpisem smlouvu potvrdila. Navíc příslušenství k zápůjčce dosahuje téměř výše zapůjčené částky 6 000 Kč, kdy není zřejmé, z jakého právního titulu a důvodu požadoval žalobce i jím specifikované poplatky. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, přičemž zápůjčka 6 000 Kč byla žalované poskytnuta a žalovaná zaplatila částku v celkové výši 2 900 Kč. Z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 OZ tedy žalovaná žalobci dluží 3 090 Kč, když je v prodlení s úhradou této částky od následujícího data po uplynutí lhůty v předžalobní výzvě dle § 142a odst. 1 o.s.ř. Žalovaná tedy je v prodlení dle § 1968 a násl. OZ od 30. 7. 2020, úroky 8,25 % ročně odpovídají § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Z titulu bezdůvodného obohacení proto soud žalobě vyhověl,