44 C 203/2024-85 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 23. 7. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovaným povinnost (a) vydat bezdůvodného obohacení v souhrnné výši 45.000 Kč s příslušenstvím, (b) zaplatit zákonnou pokutu ve výši 7.050 Kč, (c) předložit vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním bytové jednotky 2+1 o výměře 43 m2 nacházející se ve třetím nadzemním podlaží budovy č.p. , Anonymizováno, , která je součástí pozemku parc. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, (dále jen „byt“), za období od 1. 11. 2022 do 31. 10. 2023, a (d) zaplatit náhradu nákladů řízení.2. Žalobce svůj návrh odůvodnil tím, že jakožto nájemce uzavřel dne 20. 10. 2022 s žalovanými nájemní smlouvu k bytu, v níž se mj. zavázal složit peněžní jistotu ve výši 30.000 Kč a dále hradit měsíční nájemné ve výši 12.500 Kč spolu se zálohami na služby ve výši 2.500 Kč. Žalovaní se mj. zavázali vystavovat žalobci vyúčtování uhrazených záloh na služby, a to do 15 dnů ode dne předložení vyúčtování poskytovatelem služeb, nejpozději však do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období.3. Žalobce v žalobě uvedl, že dne 20. 10. 2022 podepsal nájemní smlouvu a při té příležitosti předal žalované 1. obálku s částkou 15.000 Kč, která měla pokrýt nájemné a zálohu na služby za listopad 2022. Dne 7. 11. 2022 však uhradil stejnou částku znovu, tentokrát převodem na bankovní účet žalovaných. Žalovaní se tedy bezdůvodně obohatili, neboť druhou platbu ve výši 15.000 Kč obdrželi bez právního důvodu.4. Dále žalobce tvrdil, že se žalovaní bezdůvodně obohatili i tím, že mu po skončení nájmu bytu nevrátili složenou peněžní jistotu ve výši 30.000 Kč. Tato jistota totiž nebyla během nájmu čerpána, a s ohledem na skutečnost, že žalovaní po skončení nájmu převzali byt bez výhrad, měla být žalobci vrácena v plné výši, a to včetně úroků, které k ní v průběhu trvání nájmu přirostly.5. V žalobě požadovanou částku ve výši 7.050 Kč žalobce zdůvodnil tím, že mu žalovaní řádně a včas nepředložili vyúčtování záloh na služby za období od 1. 11. 2022 do 31. 10. 2023, a tak mu vznikl nárok na úhradu zákonné pokuty ve výši 50 Kč denně, a to za každý den prodlení s předložením vyúčtování. Kromě pokuty požadoval žalobce též uložení povinnosti žalovaným k vydání uvedeného vyúčtování, neboť jím v době podání žaloby stále nedisponoval.6. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby v celém rozsahu.7. Žalovaní v prvé řadě popřeli, že by od žalobce převzali obálku s hotovostí. Tvrdili, že první platba nájemného a záloh proběhla výhradně bezhotovostně, což má dokládat SMS zpráva ze dne 21. 10. 2022, v níž žalobce žalované 1. píše, že je rád, že peníze přišly.8. K otázce peněžní jistoty žalovaní uvedli, že částku 17.000 Kč žalobci vrátili v hotovosti a zbylých 13.000 Kč si po vzájemné dohodě ponechali jako kompenzaci za vady, které byt vykazoval při skončení nájmu. Uvedené má vyplývat z kopie dohody o ukončení nájmu bytu ze dne 14. 11. 2023, kterou žalovaní soudu předložili a na které se měl nacházet vlastnoruční podpis žalobce nebo jeho otce.9. K nárokům žalobce týkajícím se vyúčtování za období od 1. 11. 2022 do 31. 10. 2023 žalovaní uvedli, že nejsou důvodné. jelikož žalobce akceptoval postup žalovaných, kteří za účelem okamžitého vypořádání nároků provedli vyúčtování pomocí údajů za předchozí zúčtovací období, čímž došli k závěru, že žalobci vznikl nedoplatek ve výši 23 Kč za spotřebu plynu a přeplatek ve výši 334 Kč za spotřebu elektřiny. I tyto částky přitom dle tvrzení žalovaných byly předmětem dohody o ukončení nájmu bytu ze dne 14. 11. 2023, kterou soudu předložili, a jsou tedy mezi stranami vypořádány.10. Dne 14. 5. 2025 vzal žalobce svou žalobu částečně zpět, a to v rozsahu, který je shodný s výrokem III. tohoto rozsudku. Částečné zpětvzetí žaloby navazovalo na provedené dokazování ohledně nároku, který se zpětvzetí týkal, což žalobce ve svém zpětvzetí výslovně uvedl. Žalovaní s částečným zpětvzetím nesouhlasili, a to zejména proto, že žalobce tak učinil až po provedení důkazů na dvou soudních jednáních. V průběhu uvedených jednání totiž nebyla prokázána existence žalobcova nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 15.000 Kč. Podle žalovaných tak částečné zpětvzetí žaloby sloužilo pouze k tomu, aby žalobce předešel vydání zamítavého rozsudku ohledně tohoto nároku. Soud proto postupoval podle § 96 odst. 3 o. s. ř. a rozhodl, že částečné zpětvzetí žaloby není účinné (srov. usnesení ze dne 8. 7. 2025, č. j. 44 C 203/2024-73).11. V podrobnostech argumentace účastníků odkazuje soud na jejich písemná podání a přednesy, které jsou součástí spisu a jsou oběma stranám sporu známy.12. Podle § 120 odst. 3 o. s. ř. vzal soud za svá skutková zjištění v podobě shodných skutkových tvrzení účastníků, že dne 20. 10. 2022 byla mezi žalobcem a žalovanými uzavřena smlouva o nájmu bytu, který byl žalobci ještě v tentýž den osobně předán. Mezi stranami není sporné ani to, že žalobce dne 21. 10. 2022 uhradil žalovaným převodem na bankovní účet jistotu ve výši 30.000 Kč, a dne 7. 11. 2022 též částku ve výši 15.000 Kč jakožto nájemné a zálohu na služby za měsíc listopad 2022. Dle shodných tvrzení účastníků skončil nájem bytu dne 31. 10. 2023, kdy došlo i k jeho předání zpět do dispozice žalovaných. Předání bytu přitom nebyl přítomen žalobce, nýbrž jeho otec, který měl za uvedeným účelem udělenou plnou moc.13. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.14. Žalovaní jsou – společně se dvěma dalšími fyzickými osobami – podílovými spoluvlastníky nemovitosti, jejíž součástí je byt, což bylo doloženo výpisem z katastru nemovitostí.15. Dne 20. 10. 2022 žalobce vlastnoručně podepsal nájemní smlouvu k bytu, což bylo prokázáno její kopií. Na dané smlouvě se nacházely též vlastnoruční podpisy obou žalovaných. Ohledně pravosti uvedených podpisů žádný z účastníků ničeho nenamítal.16. Skutková zjištění ve vztahu k části žalobního nároku týkajícího se dvojího zaplacení prvního nájemného a záloh na služby: Soud z čl. IV. odst. 4.1 a 4.2 nájemní smlouvy zjistil, že si strany sjednaly měsíční nájemné ve výši 12.500 Kč a zálohu na služby ve výši celkem 2.500 Kč měsíčně (300 Kč vodné a stočné, 1.000 Kč elektřina, 1.200 Kč plyn) s tím, že za první měsíc nájmu uhradí žalobce uvedené platby v hotovosti v místě pronájmu bytu.17. Žalobce při svém výslechu na jednání dne 9. 1. 2025 uvedl, že při uzavření nájemní smlouvy předal žalované 1. obálku s hotovostí ve výši 15.000 Kč, a to právě na úhradu prvního nájemného a zálohy na služby. Dvě třetiny z této částky měl přitom žalobci darovat jeho otec, zatímco jednu třetinu žalobce hradil ze svých prostředků.18. Žalobcův otec předložil soudu potvrzení banky o tom, že dne 17. 10. 2022 vybral z bankomatu hotovost ve výši 10.000 Kč, a na jednání dne 10. 4. 2025 vypověděl, že žalobci uvedenou hotovost předal s tím, ať ji využije na úhradu prvního nájemného. Zároveň však uvedl, že u předání peněz žalované 1. přítomen nebyl a že neví, zda je žalobce žalované 1. vůbec předal. Skutečnost, že žalovaný uhradil první nájemné v hotovosti, nepotvrdila ani svědkyně , jméno FO, , která naopak soudu sdělila, že si pamatuje, že žalobce v den podpisu nájemní smlouvy nic v hotovosti neplatil.19. Soud považuje výpověď žalobce za nevěrohodnou ohledně toho, že žalobce předal žalované 1. obálku s hotovostí ve výši 15.000 Kč při uzavření nájemní smlouvy. Toto tvrzení žalobce žádné jiné důkazy nepotvrdily (ani výpovědi otce žalobce a , jméno FO, ). Žalobce je přitom účastníkem řízení (se zájmem na výsledku řízení) a může při své výpovědi lhát (nemá povinnost vypovídat pravdu pod sankcí trestních následků křivé výpovědi). Soudu se rovněž jeví jako značně nedbalé až dá se říci naivní někomu předávat finanční hotovost bez jakéhokoli písemného potvrzení o předání a bez přítomnosti svědků. Soud tudíž výpovědi žalobce ohledně předání obálky s hotovostí ve výši 15.000 Kč při uzavření nájemní smlouvy nevěří a nemá za prokázané, že by k předání hotovosti ve výši 15.000 Kč ze strany žalobce žalované 1. skutečně došlo.20. Skutková zjištění ve vztahu k části žalobního nároku týkajícího se nevrácené jistoty ve výši 30.000 Kč: V čl. IV. odst. 4.8 nájemní smlouvy byla dále sjednána povinnost žalobce složit v hotovosti k rukám žalovaných jistotu ve výši 30.000 Kč. Tu byli žalovaní dle výslovného ujednání stran oprávněni použít (započíst ve smyslu ust. § 2254 odst. 2 občanského zákoníku) k úhradě případných pohledávek na nájemném a na službách, případně k úhradě dalších závazků žalobce vzniklých v souvislosti s trváním nájmu (např. náhrada škody).21. Uvedený článek nájemní smlouvy obsahoval též výslovné ujednání, dle něhož si byl pronajímatel oprávněn ponechat úroky z jistoty jako součást nájemného. Vypořádání jistoty po skončení nájmu pak bylo výslovně upraveno v závěrečné části daného článku, kde bylo uvedeno, že žalovaní v případě řádného ukončení nájmu vrátí žalobci jistotu do 1 měsíce po skončení nájmu a po splnění práv a povinností z nájemní smlouvy vyplýv