Podanou žalobou se žalobce domáhal vyklizení bytu popsaného ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen předmětný byt), neboť její žalovaní po skončení nájmu užívají bez právního důvodu.2. Žalovaný 1. a žalovaná 2. se při jednání soudu vyjádřili tak, že nárok žalobce uznávají, nicméně žádají o poskytnutí delší lhůty k plnění, aby se stihli odstěhovat.3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem předmětného bytu. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že žalobce jako pronajímatel uzavřel s žalovaným 1. a žalovanou 2. jako nájemníky nájemní smlouvu na dobu určitou od , datum, do , datum, . Z dopisu žalobce adresovaného žalovaným dne , datum, (včetně doručenek) soud zjistil, že žalobce nesouhlasil s prodloužením nájemního vztahu k předmětnému bytu. Z výzvy žalobce ze dne , datum, (včetně doručenek) bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalované k opuštění bytu.4. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanými 1. a 2. vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o nájmu bytu ve smyslu ustanovení § 2201 a § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník). V tomto závazkovém vztahu vystupoval žalobce jako pronajímatel, žalovaní 1. a 2. jako nájemci. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou. Nájemní poměr žalovaného 1. a žalované 2. k předmětnému bytu zanikl uplynutím doby, na kterou byl sjednán a zároveň žalobce vyzval žalovaného 1. a 2. dopisem ze dne , datum, k opuštění bytu ve smyslu ustanovení § 2285 občanského zákoníku. Nájem bytu zanikl uplynutím doby, na kterou byl sjednán, tj. ke dni , datum, . Od tohoto okamžiku žalovaný 1. a žalovaná 2. užívají předmětný byt bez právního důvodu. Soud proto žalobě ve smyslu ustanovení § 1040 na žádost žalovaných 1. a 2., proti které žalobce neprotestoval, soud uložil žalovaným povinnost vyklidit předmětný byt ve lhůtě 30 dnů dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobce byl v řízení plně úspěšný, soud mu proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení se stávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000 Kč a paušální náhrady hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 3 úkony, a to výzvu k plnění, návrh ve věci samé a účast na jednání soudu dne , datum, . Celkem tedy náklady žalobce činí 6.350 Kč.