241 C 17/2025-112 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 106 192 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 106 192 Kč ve výši 11,5 % ročně od 31. 10. 2025 do zaplacení a úrok ve výši 12 % p. a. z částky 98 330,91 Kč od 31. 12. 2025 do zaplacení, minimálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 31. 10. 2025 dosáhne částky 371 635 Kč (č. l. 76 spisu). V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaná na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 30. 12. 2024 pod č. , hodnota, čerpala od žalobce finanční prostředky ve výši 100 000 Kč, které se zavázala zaplatit ve 48 splátkách po 6 452 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 15. dne v měsíci. Protože žalovaná své povinnosti řádně neplnila, dostala se do prodlení. S ohledem na skutečnost, že svůj dluh dobrovolně neuhradila, a to ani přes výzvu k úhradě dluhu před podáním žaloby, nezbylo žalobci než podat žalobu k soudu.2. Žalobce neměl za to, že by vůči žalované postupoval v rozporu se smyslem zákona o spotřebitelském úvěru. Neměl ani za to, že by finanční prostředky, které žalované poskytnul, jí poskytnul za nápadně nevýhodných podmínek, anebo že by smlouva o úvěru měla být např. neplatná, neboť finanční prostředky žalovaná prokazatelně obdržela a její úvěruschopnost byla dostatečným způsobem prověřená prostřednictvím s jednající zprostředkovatelky. Žalovaná veškeré jí předložené listiny podepsala. Je tedy zjevné, že věděla, za jakých podmínek smlouvu o úvěru uzavírá. Pokud se týká jejich nákladů na bydlení a dalších nákladů, tak je jasné, že žalovaná neměla žádnou vyživovací povinnost. Náklady, které uvedla zprostředkovatelce, odpovídaly obecné situaci na trhu, anebo nebyly nelogické. Výše příjmu žalované byla také poměrně vysoká. Tudíž tu nebyl jediný důvod, proč by nemohl žalobce žalované finanční prostředky poskytnout.3. Žalovaná k věci uvedla, že s žalobu nesouhlasí a navrhla, aby byla jako nedůvodná zamítnuta. Fakticky je možné žalobci uhradit jen to, co mu ještě nebylo z její strany na jistině uhrazené. Tzn., že z její strany bylo čerpáno 100 000 Kč a na uvedenou částku již sama zaplatila 26 707 Kč. Žalobci tak po právu náleží jen částku 73 293 Kč. Nesporné je, že finanční prostředky od žalobce skutečně obdržela. Na druhou stranu, co se týká informací uvedených v hodnocení klienta, tak ty skutečnosti neodpovídají. Ty ona sama zprostředkovateli nesdělila. Jejich smluvní vztah byl sjednáván telefonicky. Hovořila se zprostředkovatelkou o různých věcech. Pravdou také je, že pokud podepisovala písemnosti, tak ty již sama nečetla. Výše jejích příjmů nebyla tak vysoká, jak bylo žalobcem tvrzené a její výdaje v listinách uvedené, byly ve skutečnosti mnohem vyšší, neboť byla úvěrově angažovaná u mnoha dalších poskytovatelů úvěru. Nemá za to, že by žalobce provedl všechno náležitým způsobem a řádně posoudil její majetkovou situaci. Ona sama se ve financích přespříliš neorientovala. Peněz se jí nedostávalo. Žalobce nepostupoval řádným způsobem a porušil její práva spotřebitele, když částky, které měla zaplatit, rozhodně neodpovídaly situaci na trhu. RPSN mnohonásobně převyšovala obvyklou výši sazeb obdobných úvěrů. S ostatními věřiteli se byla schopná dohodnout, ale obchodní strategie žalobce byla a je zcela jiná. Žalobce nerespektuje žádné hranice ani pravidla a požaduje částky mnohonásobně převyšující poskytnuté finanční prostředky. Sama se snaží svoji situaci aktivně řešit. Žalobkyně zdůraznila, že je schopná na dluh splácet částku 2 000 Kč měsíčně, neboť ta odpovídá jejím skutečným možnostem a schopnostem.4. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého zjistil následující skutkový stav věci.5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru (č. l. 37 a následující spisu) vyplývá, že byla uzavřená mezi žalobcem a žalovanou a týká se žalované poskytnuté částky 100 000 Kč. Uvedená částka měla být zaplacená ve 48 splátkách po 6 452 Kč měsíčně. Za 4 roky mělo být žalovanou žalobci zaplacené 309 696 Kč, když výše úrokové sazby činila 72,85 % ročně a RPSN 102,83 % ročně. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaná na úvěr zaplatila 4 splátky po 6 452 Kč a jednu ve výši 899 Kč. Celkem 26 707 Kč.6. Z oznámení o schválení se podává, že věřitel/žalobce za podmínek uvedených v návrhu spotřebitelského úvěr skutečně jeho čerpání žalovanou schválil, když částka 100 000 Kč byla zaslaná na účet žalované. Z interního systému žalobce ve vztahu ke , právnická osoba, . bylo zjištěno, že na účet žalované pod č. , č. účtu, bylo deponováno ze strany žalobce dne 30. 12. 2024 100 000 Kč.7. Z výzev k úhradě dluhu ze dnů: 16. 5. 2025, 16. 7. 2025 a 29. 10. 2025, adresované žalované, se podává, že věřitel jí vyzýval k respektování smluvního závazku a k úhradě splátek, které prozatím uhrazené nebyly. Také z předžalobní výzvy ze dne 10. 11. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvaná prostřednictvím právního zástupce k úhradě dlužné částky.8. V tzv. popisu na dálku žalobce vysvětlit, jakým způsobem jsou listiny mezi žalobcem a klienty podepisovány prostřednictvím jedinečných kódů, telefonních SMS zpráv apod.9. Z předsmluvního formuláře, dodatku č. 1 k úvěrové smlouvě bylo soudem zjištěno jaké parametry smluvního vztahu byly mezi stranami sporu sjednané s tím, že částka 100 000 Kč měla být žalovanou uhrazená ve 48měsíčních splátkách. Celkem mělo být žalovanou věřiteli zaplacené 309 696 Kč.10. Z karty hodnocení klienta se podává, že čistý příjem žalované měl činit částku 39 400 Kč měsíčně a výdaje částku 12 040 Kč měsíčně s tím, že za bydlení by mělo být žalovanou placené 6 580 Kč měsíčně. Žalovaná měla být svobodná a mít vzdělání s maturitou. I uvedená listina je podepsaná jedinečným kódem ze strany žalované.11. Z výpisu z účtu založeném na č. l. 14 až č. l. 16 spisu bylo zjištěno, že žalovaná měla bankovní účet vedený u ČSOB a.s. Uvedený výpis se týkal února 2024. Z něj mimo jiné vyplývá, že výše příjmů žalované od společnosti od , právnická osoba, činila částku 31 048 Kč měsíčně.12. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že zaměstnavatel , právnická osoba, žalované dne 9. 12. 2024 zaplatil částku 28 462 Kč a dne 18. 11. 2024 částku 31 048 Kč.13. Z č. l. 20 spisu je pátrané, že zprostředkovatelka úvěru (pracující pro žalobce) byla paní , jméno FO, . Z výpisu z nebankovního registru klientských informací nevyplývá, že by žalovaná měla být osobou zatíženou nesplacenými závazky.14. Ze smlouvy o nájmu uzavřené žalovanou, jako nájemkyní pro období od 1. 3. 2025 do 28. 2. 2026 bylo zjištěno, že v bytě 3 + kk svědčilo žalované právo nájmu za částku 20 000 Kč měsíčně + ceny za služby s nájmem související. Dne 16. 6. 2025 bylo rozhodnuto úřadem práce o přiznání částky 8 335 Kč měsíčně žalované. Následně byla dávka snížená na částku 7 197 Kč měsíčně.15. Ze mzdového listu žalované bylo soudem zjištěno, že její příjem v listopadu 2025 byl u společnosti , právnická osoba, . ve výši 45 000 Kč. V čistém pak ve výši cca 35 600 Kč měsíčně.16. Z listin do spisu založených žalovanou je zjevné, že žalovaná uzavřela se společností LederFin s.r.o. mnoho dílčích spotřebitelských smluv o úvěru. Ve vztahu k nim došlo dne 13. 5. 2025 k uzavření dohody o úhradě zbylého dluhu ve výši 8 607 Kč ve splátkách po 800 Kč měsíčně. Uvedené dílčí úvěry žalovaná čerpala v rozmezí od 16. 7. 2024 do 15. 2. 2025. Šlo o cca deset smluvních vztahů.17. Se společností , právnická osoba, byla rovněž uzavřená dohoda o úhradě dlužných závazků, když dluh ve výši 14 400 Kč se žalovaná zavázala splácet ve splátkách po 800 Kč měsíčně, počínaje od 15. 8. 2025.18. Ve vztahu k žalobci pak žalovaná inicializovala řízení před finančním arbitrem, neboť žalobce byl jediný, s kým se žalovaná nemohla domluvit.19. Z dohody o narovnání se společností , právnická osoba, vyplývá, že žalovaná svůj závazek ve výši 4 788 Kč vůči žalovanému uznala co do důvodu a výše a zavázala se jej zaplatit ve splátkách po 532 Kč měsíčně.20. Z dodatku (č. l. 71 spisu) smlouvy uzavřené mezi žalovanou a Air bank a. s. je patrné, že i v tomto případě se žalovaná zavázala zaplatit bance dlužnou pohledávku ve splátkách po 1 300 Kč měsíčně.21. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi , právnická osoba, bankou a.s. a žalovanou, soud zjistil, že i v tomto případě se žalovaná zavázala zaplatit svůj dluh ve výši 30 000 Kč s úrokovou sazbou 13,37 % a s RPSN ve výši 14,21 % ve 48 splátkách po 813 Kč měsíčně, a to počínaje od 24. 5. 2024.22. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.23. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.24. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (zákon č. 257/20