33 C 201/2025-23 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 17. 9. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit částku 450 000 Kč a k náhradě nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že dne 1. 12. 2017 byla mezi účastníky uzavřená smlouva, na základě které žalobce žalovanému poskytnul částku 450 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit nejpozději do 17. 12. 2022 spolu s ročním úrokem ve výši 8 %. Žalovaný do dnešního dne dlužnou částku žalobci nevrátil ani přes výzvu žalobce. Žalobce nárokuje jen jistinu dluhu bez příslušenství.2. Žalovaný zamítnutí návrhu.3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu.4. Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 12. 2017, výpisu z živnostenského rejstříku žalovaného, žádosti o převedení zápůjčky ze dne 1. 12. 2017, potvrzení o přijetí finanční zápůjčky ze dne 15. 12. 2017, příjmového pokladního dokladu ze dne 1. 12. 2017, předžalobní výzvy ze dne 18. 7. 2025 včetně doručenky, učinil soud následující skutková zjištění:5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 12. 2017 plyne, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které měl žalobce žalovanému zapůjčit částku 450 000 Kč na dobu 60 měsíců s ročním úrokem 8 % ze zapůjčené částky. Žalovaný potvrdil potvrzením o přijetí finanční zápůjčky, že na základě výše uvedené zápůjčky přijal částku 18 000 Kč od žalobce. Dále mělo dojít dle žádosti o převedení zápůjčky k převedení zápůjčky ve výši 400 000 Kč ze zápůjčky č. , hodnota, na výše uvedenou zápůjčky. Nakonec žalovaný přijal částku 32 000 Kč výše uvedeným příjmovým pokladním dokladem. Výzvou ze dne 18. 7. 2025 žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužných částek.6. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další rozhodné skutečnosti.7. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen OZ) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.8. Po podřazení zjištěného skutkového stavu citovanému zákonnému ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena platně smlouva o zápůjčce, přičemž ze strany věřitele došlo k poskytnutí částky 450 000 Kč žalovanému. Ten se zavázal tuto částku vrátit společně s úroky po uplynutí 60 měsíců. Žalovaný tuto svou povinnost do dnešního dne nesplnil. Exekuce žalovaného ani jiná žalovaným tvrzená nemožnost plnění pro nedostatek finančních prostředků žalovaného nezbavuje této povinnosti. Soud proto žalovaného zavázal k povinnosti zaplatit žalobci částku 450 000 Kč. Lhůta k plnění byla v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce 3 dnů.9. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady procesně úspěšného žalobce spočívají vedle zaplaceného soudního poplatku v částce 18 000 Kč v odměně advokáta. Soud postupoval přiměřeně podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni vykonání úkonu právní služby (dále jen AT). Zástupce žalobce v řízení učinil čtyři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) – přípravu a převzetí zastoupení, výzvu k plnění, písemné podání ve věci – žaloba a vyjádření se ze dne 23. 2. 2026. Hodnota jednoho úkonu právní služby dle § 7 AT činí v dané věci 10 100 Kč. Žalobce má vedle toho za každý úkon právní služby nárok i na režijní paušál po 450 Kč jakož i DPH z těchto částek v celkové výši 8 862 Kč. Celkové náklady žalobce tedy činí 69 062 Kč. Žalovaný je v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit tuto částku přímo právnímu zástupci žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů za poradu s klientem, když první porada s klientem je součástí úkonu příprava a převzetí zastoupení, další porada se do podání žaloby dle obsahu spisu jeví jako nadbytečná a nejedná se tak o účelný náklad řízení.