19 CO 327/2021-228 — Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně rozhodoval o návrhu žalobce, jímž se domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu náhrady škody za odstranění poškození bytu. Na cenovou nabídku nákladů na uvedení bytu do původního stavu znějící na částku [částka] započetl žalovanou složenou jistotu ve výši [částka]. 2. Žalovaná nárok žalobce neuznala. Uplatnila vzájemný návrh na zaplacení částky [částka], sestávající se z nároku na vrácení jistoty ve výši [částka], přeplatku na nájemném ve výši [částka] a slevy z nájmu ve výši [částka]. Následně vzala žalobu co do částky [částka] z titulu přeplatku nájemného zpět. Řízení bylo co do uvedeného rozsahu usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 10 C 70/2018 – 130 zastaveno. 3. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (I.) i vzájemný návrh žalované na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (II.), uložil žalobci zaplatit žalované částku [částka] s příslušenstvím a částku [částka] s příslušenstvím (III.) a náklady řízení ve výši [částka] (IV.). 4. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalovaná jako nájemkyně užívala byt ve vlastnictví žalobce [číslo] o velikosti 2+kk v 1. patře domu [ulice a číslo], [obec a číslo], na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] do [datum] s nájemným [částka] Kč/měsíc, se složenou vratnou jistotou ve výši [částka]. V lednu 2018 při opravě topení byla v bytě zjištěna závada, když v kuchyni kapal odpad. [příjmení] odstranil svědek [příjmení] utažením hadičky a sifonu. Dále bylo zjištěno poškození na dřevěné podlaze, kuchyňské lince a zdi, kde se vyskytla plíseň. Žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne [datum] k náhradě škody ve výši [částka] po započtení jistoty, která byla stanovena dle cenové nabídky: oprava kuchyňské linky [částka], dodávka podlahové krytiny [částka], vymalování bytu [částka]. Následně výzvu opakoval. 5. Dne [datum] byl žalobce informován, že v bytě užívaném žalovanou nefunguje topení. Žalobce reagoval slevou ve výši 50% nájemného za 11/ 2018. Po urgencích ohledně topení se do bytu dostavil dne [datum] svědek [příjmení], který topení odvzdušnil. V únoru 2018 žalovaná informovala žalobce, že stále větrají a že je zima. Svědci žalované vypověděli, že v období 12/ 2017 až 4/ 2018 se v bytě netopilo, byl v něm chlad. Naopak svědek [příjmení] vypověděl, že v 1/ 2018 bylo v bytě teplo, když jen jeden radiátor hřál méně, a po odvětrání systému topení topilo. Žalovaná vyzvala žalobce dne [datum] k poskytnutí slevy z nájmu ve výši poloviny nájemného za měsíce 12/ 2017 až 4/ 2018 a [datum] k vrácení kauce. 6. Soud I. stupně nároky posuzoval dle § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o. z.“) a dle § 2894 a násl. o. z. 7. U nároku žalobce na zaplacení nákladů na uvedení bytu do stavu před zatečením vycházel z povinností nájemce stanovených v § 2257 o. z. a u nároku na náhradu škody z § 2894 o. z. Poté uzavřel, že žalobce neprokázal svá tvrzení o výši škody, která mu měla vzniknout uvedením věci do předešlého stavu, tedy, že požadovanou částku na opravu vynaložil. [příjmení] nabídky neshledal relevantními důkazy. Stejně tak vypracování znaleckého posudku na stanovení výše nákladů na uvedení věci do předešlého stavu, neboť by se zjistila pouze škoda teoretická. Nárok žalobce zamítl. 8. O prvém nároku žalované na vrácení jistoty ve výši [částka] rozhodl s ohledem na skončení nájmu dle § 2254 odst. 2 o. z. Poznamenal, že žalobce uvedené nesporoval. 9. K druhému nároku ohledně slevy na nájemném za neodstraněnou vadu spočívající v nevytápění bytu dle § 2265 o. z. konstatoval, že svědci žalované a žalobce vypovídali ve vzájemném rozporu, označil je za nevěrohodné. Vyzval tak žalovanou ve smyslu § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k doplnění a prokázání tvrzení o nefunkčnosti topení a faktické teplotě v bytě. Poté uzavřel, že v období 11/ 2017 až 4/ 2018 nebylo topení plně funkční, minimálně jedno otopné těleso topilo omezeně. V bytě bylo chladněji, nikoli výrazná zima, která by užívání bytu výrazně ztěžovala či vylučovala. Přiznal tak slevu z nájemného ve výši 10% za každý měsíc v celkové výši [částka] (10% z [částka]). Zbývající nárok shledal nedůvodným. O příslušenství rozhodl dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení ve výši [částka] rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ AT“). Vycházel z toho, že do [datum] byla žalovaná úspěšná v rozsahu 69%, do [datum] v rozsahu 77%, do [datum] v rozsahu 17%, tedy žalobci přiznal za jeden úkon 66 % odměny, kdy tuto částku z nákladů žalované odečetl. Dále přiznal náhradu soudního poplatku ve výši 36% na základě aritmetického průměru z procent její úspěšnosti 38%, 54% a 17% Lhůtu k plnění stanovil dle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 11. Rozsudek napadl včasným odvoláním žalobce do výroků I., III. a IV. z důvodu dle § 205 odst. 2 písm. b), d), e) a g) o. s. ř. Namítal, že byl nesprávně aplikován § 2894 odst. 1 o. z. Má za to, že poškození bytu bylo prokázáno výpovědí svědka [příjmení]. Již tím mu vznikla újma na jmění. Považuje za irelevantní, zda si nechal poškození opravit nebo nenechal. Výši škody, doložené cenovými nabídkami na její odstranění, označil za v čase a místě obvyklou. Namítl, že pokud škodu neměl soud I. stupně za prokázanou, měl být k jeho návrhu vypracován znalecký posudek. Navrhl změnu napadených výroků, jeho návrhu vyhovět, případně rozsudek zrušit a vrátit soudu I. stupně k dalšímu řízení. 12. Rozsudek napadla včasným odvoláním i žalovaná do výroků II. a IV. Řízení o jejím odvolání bylo usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 10 C 70/2018 – 211 pro nezaplacený soudní poplatek za odvolání zastaveno. Právní moc nastala dne [datum]. 13. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek v mezích odvolatelem vymezených, včetně řízení, které mu předcházelo dle § 212 a § 212a o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 14. Odvolací soud konstatuje, že napadenému rozhodnutí předcházel korektně provedený proces dokazování soudem I. stupně, skutkové závěry jsou výsledkem hodnocení důkazů provedeného dle zásad vyjádřených v § 132 o. s. ř. Vycházel tak ze skutkového zjištění i právního hodnocení soudu I. stupně. <i>Nárok na náhradu majetkové újmy</i> 15. V řízení bylo prokázáno a účastníci uvedené nesporovali, že mezi nimi byla uzavřena platná nájemní smlouva ve smyslu § 2235 a násl. o. z., přičemž § 2257 o. z. ukládá nájemcům povinnost provádět běžnou údržbu a hradit drobné opravy související s užíváním bytu. Žalovaná běžnou údržbu ve smyslu § 2257 odst. 2 o. z. zanedbala, když neprováděla kontrolu vodovodních odtoků dle § 4 písm. g) nařízení vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná úprava a drobné opravy související s užíváním bytu. Kapající odpad pod umyvadlem v kuchyni byl odstraněn až po zásahu žalobce. Dle § 2267 o. z. neodstraní-li nájemce poškození nebo vadu způsobené okolnostmi, za které odpovídá, odstraní je na náklady nájemce pronajímatel. Žalobce v souvislosti s odstraněním této závady nevynaložil, jak vyplývá z výpovědi svědka [příjmení] ze dne [datum], žádné finanční prostředky. 16. Žalobce se domáhá svého nároku na základě tvrzení, že mu v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalované (zanedbání běžné údržby) vznikla škoda ve výši nákladů vynaložených na odstranění poškození podlahy, kuchyňské linky a stěn. Vady dle svých tvrzení odstranil (viz ústní jednání dne [datum]). Žalobce však neprokázal tvrzení, že za tímto účelem vynaložil částku [částka]. Jím označené důkazy nejsou způsobilé uvedené prokázat, což se týká jak cenové nabídky, tak návrhu na vypracování znaleckého posudku. Ten by přicházel v úvahu za situace, kdyby vady odstraněny nebyly. Soud I. stupně tak správně zamítl návrh na jeho vypracování. Současně se dále správně nezabýval dalšími předpoklady pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu škody, tedy příčinnou souvislostí mezi protiprávním jednáním a vznikem škody a rozsahem škody. 17. Za nepřiléhavou lze označit judikaturu, na kterou žalobce v průběhu řízení odkazoval. Předmětem přezkumu Nejvyššího soudu v rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Cdo 347/2000 byla sice také újma na majetku poškozeného představující náklady na uvedení věci do stavu před poškozením (R 55/71), ale právě pouze„ hypotetická“, neboť poškozená se rozhodla vozidlo neopravovat. Výše škody tak byla stanovena odečtem částky obdržené prodejem vozidla po poškození od znalcem stanovené hodnoty vozidla před poškozením. Za této situace tak bylo vypracování znaleckého posudku nezbytností s odůvodněním, že„ … ke zjištění rozsahu škody vzniklé na havarovaném motorovém vozidle bylo zapotřebí odborných znalostí z oboru ekonomika, odvětví odhady a oceňování movitých věcí, neboť vymezení rozsahu poš