21 CO 209/2022-232 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok II.), uložil žalobci zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok III.) a uložil žalobci a žalované zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 na nákladech řízení, které platil stát, částku, o jejíž výši a splatnosti bude rozhodnuto samostatným usnesením tak, že žalobce je povinen zaplatit 84 % těchto nákladů a žalovaná 16 % těchto nákladů (výrok IV.). 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím jako náhrady škody, kterou měla žalovaná způsobit žalobci jako předsedkyně výboru [anonymizováno] v období od [datum] do [datum] tím, že při výkonu této funkce nepostupovala s péčí řádného hospodáře. Žalovaná částka sestávala ze tří nároků: z částky [částka] představující náklady, které žalobce vynaložil na stavební úpravu – seříznutí nosníku stavby, kterou nechala realizovat žalovaná bez povolení stavebního úřadu a bez existence statického posudku a žalobce byl povinen ji uvést do původního stavu (dále„ nárok 1“), z částky [částka] představující náklady na bezdůvodné přemístění ústředny [anonymizováno] a úpravu rozvodů v důsledku neoprávněných stavebních úprav (seříznutí nosníku budovy), (dále„ nárok 2“) a z částky [částka], která byla žalobcem zaplacena společnosti [právnická osoba] jako poslední splátka ceny díla, přičemž smlouva o dílo byla uzavřena s jinou společností ([právnická osoba]), cena díla překročila limit schválený shromážděním [anonymizováno] a dílo dosud nebylo dokončeno (dále„ nárok 3“). 3. Žalovaná se bránila tím, že není ve sporu pasivně věcně legitimována, neboť odpovědnost může nést pouze výbor jako kolektivní orgán, současně však měla za to, že při výkonu své funkce s péčí řádného hospodáře postupovala. K nároku 1 uvedla, že v rámci stavebních úprav byla odstraněna pouze část nosníku a nejednalo se o zásah do nosné konstrukce stavby. K nároku 2 uvedla, že úpravu rozvodů a přemístění ústředny [anonymizováno] bylo nutno provést v zájmu zachování bezpečnosti obyvatel i majetku a došlo k ní z podnětu správcovské firmy [právnická osoba] K nároku 3 uvedla, že cena překročena nebyla, neboť limit schválený shromážděním byl dán bez DPH, smlouva o dílo byla uzavřena se [právnická osoba] s.r.o. a následně došlo k postoupení smlouvy na společnost [právnická osoba], třetí zálohová faktura byla zhotoviteli proplacena na základě dokončení všech započatých prací. 4. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vzal za prokázaný skutkový stav, který shrnul v odstavcích 54. až 58. svého rozsudku, na které odvolací soud pro stručnost odkazuje. 5. Po právní stránce věc posoudil podle [ustanovení pr. předpisu], občanského zákoníku (dále„ o. z.“). Vycházel z [ustanovení pr. předpisu], [ustanovení pr. předpisu], z nichž dovodil aktivní věcnou legitimaci žalobce ve sporu. Pasivní věcná legitimace žalované je dána výkonem funkce předsedy výboru [anonymizováno], přičemž pro člena výboru platí ustanovení [ustanovení pr. předpisu] a [ustanovení pr. předpisu] Dovodil, že na vztah mezi právnickou osobou a osobou, která přijme funkci člena jejího voleného orgánu, je třeba subsidiárně aplikovat ustanovení občanského zákoníku o příkazní smlouvě (§ 2430 a násl. o. z.). Proto je odpovědnost žalované za újmu na jmění žalobce třeba posuzovat jako odpovědnost smluvní podle § 2913 o. z. Shledal, že žalovaná měla povinnost vykonávat funkci člena, resp. předsedy výboru žalobce s péčí řádného hospodáře, tj. s nezbytnou loajalitou a potřebnými znalostmi a pečlivostí. [příjmení] při plnění povinností člena statutárního orgánu má být řádná, obezřetná, preferující potřeby a zájmy právnické osoby před zájmy a potřebami statutárního orgánu (odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu, např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Pro účely obchodních korporací je povinnost členů orgánu obchodní korporace jednat s péčí řádného hospodáře zakotvena v § 51 odst. 1 zákona [číslo] b., o obchodních společnostech a družstvech (dále„ [anonymizováno]“). Některé prvky vymezené v uvedeném ustanovení lze podle soudu prvního stupně považovat za obecný princip jednání členů orgánů i jiných právnických osob. 6. Ohledně nároku 1 shledal soud prvního stupně postup žalované jako rozporný s její povinností jednat za žalobce s potřebnými znalostmi a pečlivostí podle [ustanovení pr. předpisu] Při řešení sporné stavební úpravy žalovaná s péčí řádného hospodáře nepostupovala. Ačkoli ze strany stavebního úřadu měla informaci, že pro stavební úpravy, kterými se zasahuje do nosných konstrukcí a mění se způsob užívání stavby, je nutné stavební povolení, pokračovala v záměru zřízení průchodu bez toho, aby o stavební povolení požádala a aniž sama měla dostatečné odborné znalosti či si odborné informace k takovému zásahu vyžádala. Odborné posouzení již provedeného zásahu začala řešit až dodatečně, po výzvě stavebního úřadu. [ulice] úprava požadavkům na bezpečnost stavby nevyhovovala a bylo nutno ji odstranit. V příčinné souvislosti s tímto jednáním žalované vznikla žalobci škoda v podobě nákladů, které [anonymizováno] na tuto stavební úpravu nedůvodně vynaložilo ([částka]). 7. K nároku 2 uvedl, že za situace, kdy byl pokyn k přemístění ústředny [anonymizováno] ze strany výboru dán na základě [anonymizována dvě slova] požární bezpečnosti stavby a ústředna byla přemístěna v souladu s touto [anonymizováno] tak, aby byla přístupná z volného prostranství, nelze v jednání žalované a ostatních členů výboru spatřovat nepečlivost či nehospodárnost. Investicí byl sice překročen limit [částka] daný stanovami, když v řízení nevyšlo najevo, že by se jednalo o opravu havarijní a žalovaná by tak byla za škodu odpovědná, avšak [anonymizováno] žádná škoda nevznikla, neboť důsledkem přemístění ústředny [anonymizováno] bylo nastolení stavu žádoucího z hlediska požární bezpečnosti. 8. K nároku 3 uvedl, že částka [částka] nemůže představovat škodu, neboť se nejedná o újmu na jmění žalobce. Pokud má žalobce za to, že tato částka byla společnosti [právnická osoba] vyplacena bez právního důvodu, má za touto společností pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení. Namísto finanční částky je majetkem žalobce pohledávka na její zaplacení, ke zmenšení majetku žalobce tedy nedošlo. Uvedená částka nemůže být škodou, ani pokud by se jednalo o předčasné plnění (§ 1985 až § 1967 o. z.), zda takové plnění může či nemůže žalobce požadovat zpět, je pak otázkou vztahu mezi ním a subjektem, kterému bylo plněno. Hypoteticky by mohlo jako o škodě být uvažováno toliko ve vztahu k ušlým úrokům z předčasně uhrazené částky, tzv. diskont (§ 1967 o. z.) Takové skutečnosti však žalobce v řízení netvrdil a ani nevyšly najevo. 9. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci (§ 142 odst. 2 o. s. ř.) O nákladech řízení státu vynaložených na znalecký posudek rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř. 10. Proti výroku II. tohoto rozsudku a souvisejícím výrokům o nákladech řízení podal žalobce včasné a přípustné odvolání. Předně namítl, že jednání dne [datum] se konalo v jinou hodinu, než na kterou bylo odročeno (z ústního jednání dne [datum]), a to namísto ve [údaj o čase] hodin již v [údaj o čase] hodin. Žalobce vycházel z toho, co bylo řečeno u jednání dne [datum] a je patrné ze zvukového záznamu. Žalobce zaslal soudu prvního stupně vyjádření s doplněním důkazních návrhů, a tím, že se jednání konalo dříve, mu bylo znemožněno se jednání účastnit, vyjádřit se k důkazům a důkazy navrhovat, soud prvního stupně k jeho doplněným tvrzením a důkazním návrhům nepřihlédl. K nároku 2 dále uvedl, že žalovaná neoznačila a nedoložila žádné konkrétní ustanovení konkrétní účinné normy, s kterým by bylo původní umístění ústředny [anonymizováno] v rozporu. Pouze poukázala na normu [číslo] [anonymizováno] 73 [číslo], nicméně její obsah nedoložila. Je proto otázkou, jak z ní mohl soud prvního stupně vycházet. Tato norma ve znění, na něž odkazuje [ulice] zpráva požární bezpečnosti, pozbyla účinnosti již v [anonymizováno] [rok]. Žalobce naopak doložil, že původní umístění ústředny [anonymizováno] bylo v souladu s příslušnou normou [anonymizována dvě slova] [číslo], [příjmení] zvukové systémy, účinnou v době od [anonymizováno] [rok] do března 2020. K této skutečnosti nebylo přihlédnuto právě s ohledem na konání jednání v jiném čase. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že normě odpovídalo jak původní, tak i nové umístění, podle jeho názoru nemělo přemístění jiný význam než použitelnost původní místnosti. V rozsudku chybí důležitý poznatek z výslechu tohoto svědka, a to, že přemístění si objednal výbor [anonymizováno], [právnická osoba] s.r.o. objednávku pouze provedla, ale podnět k přemístění ústředny od ní nevzešel. Svědek uvedl, že přemístění ústředny E