29 CO 425/2021-163 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně ve výroku II. zamítl žalobu, kterou se [jméno] [příjmení] domáhal uložení povinnosti [právnická osoba] zaplatit mu částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] do [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku III. vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2. Soud I. stupně zjistil, že [jméno] [příjmení] podal proti rozhodnutí Finančního arbitra žalobu podle části páté o. s. ř., kterou se domáhal, aby byla pojišťovně uložena povinnost zaplatit mu [částka] s příslušenstvím. Také pojišťovna podala proti rozhodnutí Finančního arbitra žalobu podle části páté o. s. ř., avšak žalobu vzala zpět a v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno. Řízení proto nadále probíhalo ohledně nároku, který ve své žalobě uplatnil [jméno] [příjmení]. Mezi účastníky došlo ke sporu, který vyplýval z jimi uzavřené pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum], který byl původně řešen u Finančního arbitra na návrh [jméno] [příjmení] podaný dne [datum]. [jméno] [příjmení] požadoval určení neplatnosti pojistné smlouvy a vydání bezdůvodného obohacení ve výši zaplaceného pojistného. Pojišťovna uplatnila námitku promlčení všech uplatněných nároků, kterou [jméno] [příjmení] považuje za rozpornou s dobrými mravy. 3. Finanční arbitr vyšel ze zjištění, že [jméno] [příjmení] poslední pojistné zaplatil dne [datum], a v době jeho rozhodování i že vztah založený pojistnou smlouvou trvá. Dospěl k závěru, že pojistná smlouva je neplatná jako celek, protože jsou neurčitá ujednání o počátečních, správních a inkasních nákladech, o rizikovém pojistném, odkupném a podílech na výnosech, tedy ujednání, která nejsou oddělitelná od ostatního obsahu smlouvy. Poté Finanční arbitr řešil námitku pomlčení vznesenou pojišťovnou ve smyslu § 107 zákona č. 40/1964 Sb. Dovodil prokazatelnou vědomost žalobce [jméno] [příjmení] o neplatnosti pojistné smlouvy a vzniku bezdůvodného obohacení z dopisu jeho právního zástupce ze dne [datum], kdy právní zástupce namítal neplatnost pojistné smlouvy a vyzval pojišťovnu k vydání bezdůvodného obohacení. Pro posouzení promlčení Finanční arbitr použil objektivní tříletou promlčecí dobu, což znamená, že mezní datum rozhodné pro promlčení vydání bezdůvodného obohacení je den [datum], tj. 3 roky před podáním návrhu k Finančnímu arbitrovi, s tím, že objektivní promlčecí doba začala běžet faktickým zaplacením každého pojistného. Vzhledem k tomu pojistné, které žalobce zaplatil před [datum], je promlčeno a pojistné zaplacené po tomto datu promlčeno není. Podle zjištění Finančního arbitra [jméno] [příjmení] uhradil ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] běžné pojistné celkem ve výši [částka] (4 x [částka]) a v období od [datum] do [datum] uhradil čtyřicet plateb běžného pojistného celkem ve výši [částka] (40x [částka]). Proto výše nepromlčeného bezdůvodného obohacení z neplatné pojistné smlouvy na straně pojišťovny činí [částka]. Finanční arbitr nezjistil, že by se pojišťovna v tomto případě obohatila úmyslně, nebo že by námitka promlčení vznesená pojišťovnou byla v rozporu s dobrými mravy. Na základě uvedených zjištění Finanční arbitr ve výroku I. nálezu rozhodl, že pojišťovna je povinna [jméno] [příjmení] uhradit částku [částka] s příslušenstvím, a výrokem II. zamítl návrh na úhradu částky [částka]. V záhlaví nálezu uvedl, že je rozhodováno o požadavku na zaplacení částky [částka]. Rozhodnutím ze dne [datum] Finanční arbitr zamítl námitky účastníků a zároveň změnil výrok I. nálezu nikoli z důvodů namítaných účastníky, ale pouze, pokud jde o příslušenství přiznané částky. Jinak se v rozhodnutí o námitkách uvádí, že ostatní výroky nálezu (mimo jiné výrok II.) zůstávají beze změny. Jak je již zmíněno shora, [jméno] [příjmení] s rozhodnutím finančního arbitra nesouhlasil a podal proti němu žalobu podle části páté o. s. ř. 4. Soud I. stupně na základě žaloby podané [jméno] [příjmení] věc znovu projednal v řízení dle části páté o. s. ř. Vyšel ze zjištění, že [jméno] [příjmení] se ve své žalobě domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] s příslušenstvím z důvodu neplatnosti pojistné smlouvy a trvá i na tom, že promlčení vznesené pojišťovnou je v rozporu s dobrými mravy. [ulice] řízení bylo též zjištěno, že sjednané pojištění zaniklo ke dni [datum]. Soud I. stupně konstatoval, že mezi účastníky je nesporné, že pojišťovna žalobci uhradila částku [částka] s příslušenstvím ve smyslu pravomocného rozhodnutí Finančního arbitra. Při posouzení v žalobě uplatněného požadavku [jméno] [příjmení] na úhradu částky [částka] s příslušenstvím vyšel z výsledků řízení před Finančním arbitrem, tj. z té skutečnosti, že Finanční arbitr ve správním řízení rozhodoval pouze o úhradě částky [částka] s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení na straně pojišťovny, a nikoliv o částce [částka] s příslušenstvím, jak se uvádí v žalobě. Obvodní soud s odkazem na ust. § 250f o. s. ř. upozornil, že v řízení dle páté části o. s. ř. nelze měnit návrh, o němž rozhodoval správní orgán. Uvedl také, že právní předpisy upravující správní řízení změnu návrhu připouštějí (§ 41 odst. 8 správního řádu), že rozšíření rozsahu žaloby podané podle části páté o. s. ř. je přípustné jen ve lhůtě pro podání žaloby (tj. ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí Finančního arbitra o námitkách), a proto nepřihlížel k rozšiřujícímu návrhu žalobce ze dne [datum]. Zdůraznil však, že není možné žalobou podle části páté o. s. ř. rozhodovat o jiných nárocích, nežli o těch, o kterých rozhodoval Finanční arbitr. Proto je namístě, aby se soud zabýval pouze částkou [částka] s příslušenstvím, ohledně které rozhodoval finanční arbitr. 5. Požaduje-li žalobce bez bližšího zdůvodnění a doplnění skutkových tvrzení částku [částka] (zřejmě pouze na základě údaje v záhlaví výroku rozhodnutí Finančního arbitra o námitkách), pak by se takového plnění mohl domáhat pouze žalobou o vydání bezdůvodného obohacení. Pouhé tvrzení v rámci soudního jednání, že důvod navýšení byl ten, že [jméno] [příjmení] platil pojistné ještě po rozhodnutí finančního arbitra, nepostačuje. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce od pojišťovny převzal plnění ve smyslu rozhodnutí Finančního arbitra, tedy částku [částka] s příslušenstvím, není zřejmé, z čeho má sestávat částka [částka] s příslušenstvím uvedená v žalobě. Z těchto důvodů soud I. stupně žalobu podanou [jméno] [příjmení] zamítl, aniž se zabýval ostatními námitkami účastníků řízení. Ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žádný z nich nebyl se svojí žalobou úspěšný. Žaloba, kterou podal [jméno] [příjmení], byla zamítnuta a pojišťovna vzala svou žalobu zpět (tj. zavinila, že řízení o jí podané žalobě muselo být zastaveno). 6. Proti výrokům II. a III. tohoto rozsudku podal žalobce [jméno] [příjmení] odvolání z důvodů uvedených v ust. § 205 odst. 2, písm. e), g) o. s. ř. Uvedl, že soud nesprávně vychází z toho, že Finanční arbitr rozhodoval o návrhu žalovaného na úhradu částky [částka] s příslušenstvím, a nikoliv o částce [částka] s příslušenstvím, které se domáhá žalobou. Zdůraznil, že pro rozhodování správního orgánu je rozhodující skutkový a právní stav v době vydání rozhodnutí, jak vyplývá z judikatury správního soudu. V průběhu řízení bylo zjištěno, že k datu vydání nálezu, tj. v období od uzavření pojistné smlouvy do [datum], [jméno] [příjmení] uhradil na pojistném celkem [částka]. Tato skutečnost vyplývá z článku [číslo] nálezu, i když se Finanční arbitr zabýval pouze nepromlčenou částí bezdůvodného obohacení, tedy platbami pojistného po [datum] v celkové výši [částka]. [jméno] [příjmení] však pojistné plnil i v období od uzavření pojistné smlouvy do [datum] a uhradil ještě částku [částka]. Tato skutečnost je zřejmá z dopisu pojišťovny ze dne [datum] (založeno ve spise Finančního arbitra a předloženo soudu I. stupně). Součet částek [částka] a [částka], tedy z hlediska Finančního arbitra součet promlčeného a nepromlčeného nároku, činí [částka], což je částka, které se [jméno] [příjmení] domáhá žalobou podle části páté o. s. ř. Podle názoru žalobce uplatněný nárok na úhradu částky [částka] s příslušenstvím odpovídá nároku, o němž pravomocně rozhodl Finanční arbitr ve správním řízení. Upozornil také, že Finanční arbitr nálezem nerozhodoval pouze o částce [částka], ale o částce [částka] s příslušenstvím a žalobci přiznal plnění ve výši [částka] s příslušenstvím a ohledně částky [částka] s příslušenstvím nebylo návrhu vyhověno. Má za to, že v rozhodnutí o námitkách finanční arbitr vymezil předmět řízení v souladu se skutkovým stavem. Na základě uvedeného žalobce namítal, že soud I. stupně učinil ve vztahu k výši jím uplatněného nároku na vydání bezdůvodné obohacení nesprávná skutková zjištění, a v důsledku toho věc nesprávně právně posoudil. Proto žalobce navrhoval, aby byl rozsudek zrušen. 7. Účastník