70 CO 59/2022-294 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, vše do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka], taktéž do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok II). 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaných náhrady škody ve výši [částka] z nesprávného úředního postupu spatřovaného v tom, že kdyby byla včas vydána zákonná rozhodnutí a nikoliv nezákonná rozhodnutí, a to rozhodnutí Katastrálního Úřadu pro hl. m. [část Prahy] [obec] (dále jen KÚ), ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], následný rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 27 C 4/2008-21 a rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 11 Cmo 51/2009-40, kterými byl zamítnut návrh na vklad zástavního práva, nekoupila by dne [datum] tímto zástavním právem postiženou bytovou jednotku [číslo] v k. ú. [část obce], obci [obec], případně by ji koupila tak, aby vůči ní nebyla realizována práva ze zástavní smlouvy uzavřené předchozí vlastnicí bytu, [jméno] [příjmení], k zajištění půjčky její společnosti. Po koupi bytové jednotky žalobkyní dne [datum] byla totiž uvedená rozhodnutí postupně zrušena na základě rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 21 Cdo 5171/2009-69, a vklad zástavního práva zatěžující předmětnou bytovou jednotku povolen. Vůči žalobkyni pak byla uplatněna zástava v předmětné výši, přičemž žalobkyně, aby o bytovou jednotku nepřišla, tento dluh uhradila. Primární dlužník zanikl a předchozí vlastnice bytu je nemajetná, tedy nastupuje odpovědnost žalovaných. 3. Obě žalované navrhly zamítnutí žaloby z důvodu nesplnění předpokladů odpovědnosti státu za škodu, a to zejména existence nesprávného úředního postupu. Za škodu způsobenou žalobkyni odpovídá původní vlastnice bytu, která neinformovala žalobkyni o právních vadách koupě. Druhá žalovaná navíc namítla promlčení první platby dluhu provedené dne [datum], když žaloba byla podána až dne [datum]. 4. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že LBD [obec a číslo] půjčila [právnická osoba] [právnická osoba] částku [částka] s tím, že splacení půjčky bude zajištěno zástavním právem k bytové jednotce [číslo] v k. ú. [část obce], obci [obec] ve vlastnictví [jméno] [příjmení], společnice a jednatelky uvedené společnosti. Smlouva o zřízení zástavního práva byla uzavřena mezi LBD [obec a číslo] a jmenovanou jako zástavcem dne [datum]. Rozhodnutím KÚ ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], byl návrh zamítnut pro nedostatečné označení nemovitosti v rozporu se zákonem. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 27 C 4/2008-21, byla žaloba LBD [obec a číslo] o povolení vkladu zástavního práva ze stejných důvodů zamítnuta a tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 11 Cmo 51/2009-40. Proti němu bylo podáno dovolání. Kupní smlouvou ze dne [datum] koupila žalobkyně od [jméno] [příjmení] předmětnou bytovou jednotku za [částka] s tím, že z kupní ceny budou uhrazeny dosud známé a případné budoucí dluhy prodávající vážící se k bytové jednotce. Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21 Cdo 5171/2009, následně zrušil z důvodu formalismu rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 11 Cmo 51/2009-40, ten pak usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 11 Cmo 51/2009-85, zrušil rozsudek Městského soudu v Praze z [datum rozhodnutí], č. j. 27 C 4/2008-21, a ten následně svým rozsudkem z [datum rozhodnutí], č. j. 27 C 4/2008-94 povolil vklad zástavního práva k bytové jednotce. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Praze z [datum rozhodnutí] č. j. 4 Co 63/2012-116, s právní mocí dne [datum]. Zápis uvedeného zástavního práva do katastru byl proveden dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum] a žalobkyně byla o provedení tohoto zápisu vyrozuměna dne [datum] LBD [obec a číslo] vyzvalo žalobkyni dne [datum] k úhradě nesplacené půjčky ve výši [částka] za [právnická osoba] [právnická osoba] a podalo na žalobkyni žalobu o nařízení soudního prodeje zástavy. V období od [datum] do [datum] zaplatila žalobkyně [příjmení] [obec a číslo] částku [částka] a dne [datum] částku ve výši [částka]. Obě zaplacené částky uplatnila žalobami proti [jméno] [příjmení] u Obvodního soudu pro Prahu 7 a rozsudkem uvedeného soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 29 C 810/2014-39, jí byla pravomocně ke dni [datum] přiznána částka [částka] a rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 15 C 119/2017-190, i částka ve výši [částka] s právní mocí ke dni [datum]. Společnost HENRY´S [právnická osoba] byla ke dni [datum] zrušena a exekuce na základě prvního z rozsudků vedená na jmenovanou u soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení], EÚ [obec a číslo], pod sp. zn. 126 EX 173/17 nebyla doposud úspěšná. Žalobkyně uplatnila svůj nárok dne [datum] a dne [datum], 1. žalovaná jej stanovisky z [datum] a [datum] odmítla. 5. Po právním posouzení podle § 13 odst. 1, § 32 odst. 1, § 35 odst. 1 a dalších zák. č. 82/1998 Sb. dospěl soud prvního stupně k závěru, že nárok není promlčen, když byl uplatněn u žalované dne [datum], k tříleté promlčecí době je třeba připočítat ještě dobu 71 dnů stavění promlčecí lhůty od uplatnění nároku u 1. žalované do vydání jejího stanoviska a žaloba byla podána dne [datum], tedy před uplynutím promlčecí doby. Co se týká vlastního nároku, soud prvního stupně vyšel z uplatnění žalobkyní jako nároku z nesprávného úředního postupu spočívajícího v tom, že zástavní právo na základě návrhu podaného dne [datum] na podkladě zástavní smlouvy z [datum] bylo zapsáno až dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Dovodil, že pokud by správné rozhodnutí KÚ o vkladu zástavního práva bylo provedeno včas při dodržení lhůt dle správního řádu, bylo by již ke dni uzavření kupní smlouvy [datum] zapsáno v katastru nemovitostí, žalobkyně mohla provést úhradu dlužné částky z kupní ceny a nevznikla by jí škoda. Dospěl pak k závěru, že vzhledem k nemožnosti odškodnění od primárního dlužníka ani od [jméno] [příjmení] odpovídají žalované za škodu v prokázané výši [částka] jako poslední dlužníci, neboť tato škoda vznikla v příčinné souvislosti s nevydáním rozhodnutí o zápisu zástavního práva do katastru v přiměřené době. Podíl obou organizačních složek státu na nesprávném úředním postupu shledal s ohledem na důvod zrušení rozhodnutí stejný. Nad rámec odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že není možné shledat porušení právní povinnosti na straně [jméno] [příjmení], když ke dni podpisu kupní smlouvy nebyl převáděný byt zastaven, přičemž povinnost k úhradě dlužné částky byla jmenované uložena z titulu bezdůvodného obohacení. Úrok z prodlení určil soud prvního stupně podle § 1970 o. z. ode dne zamítavého stanoviska 1. žalované. Náklady řízení posoudil podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 6. Proti rozsudku podala řádné a včasné odvolání 1. žalovaná, která namítla nedostatek aktivní legitimace žalobkyně. Vzhledem k tomu, že se případný nesprávný úřední postup promítl do rozhodnutí, mohl být uplatněn jen jako nárok z nezákonného rozhodnutí, přičemž takovéto náhrady škody se může domáhat jen účastník řízení, v němž bylo nezákonné rozhodnutí vydáno (s odkazem na usnesení ÚS ČR ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 216/07). Žalobkyně ale nebyla a ani nemohla takovým účastníkem být. V dané věci tak nejsou naplněny předpoklady odpovědnosti státu za škodu. Z procesní opatrnosti upozornila na to, že ona nezákonná rozhodnutí naopak svědčila ve prospěch žalobkyně, neboť na předmětnou bytovou jednotku nebyl proveden vklad zástavního práva a konečné rozhodnutí o vkladu tohoto práva nebylo zrušeno. Poukázala na to, že případná škoda mohla vzniknout žalobkyni pouze v souvislosti s jednáním paní [jméno] [příjmení], která žalobkyni prodala předmětnou bytovou jednotku, aniž by ji informovala o právních vadách předmětu koupě, ačkoliv jí bylo známo, že její [právnická osoba] [právnická osoba], svůj dluh nezaplatila a ten zatěžuje prodávanou bytovou jednotku. Upozornila i na znění čl. III. kupní smlouvy ze dne [datum], podle něhož se z kupní ceny uhradí dosud známé a případné budoucí dluhy vážící se k převáděné bytové jednotce. Úhradu částky nad kupní cenu tak lze uplatnit pouze vůči jmenované [jméno] [příjmení], což fakticky i učinila. To, že prozatím nebylo v exekuci nic vymoženo, ještě neznamená, že se žalobkyně relutárního plnění jmenované ještě nemůže domoci. Dále 1. žalovaná namítla nesprávné určení počátku běhu úroků z prodlení ode dne následujícího po vydání jejího stanoviska, neboť úroky mají v souladu s platnou judikaturou plynout až od uplynutí šestiměsíční zákonné lhůty k projednání nároku. Z opatrnosti ještě vznesla námitku promlčení, když žalobkyně se o tvrzené škodě dozvěděla nejpozději dne [datum],