25 CO 337/2022-509 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalovaným uložil povinnost zdržet se obtěžování žalobce hlukem nad právní předpisy stanovenou míru hygienických limitů, imisí hluku stanovených nařízením vlády č. 272/2011 Sb., v platném znění, šířícím se z prostoru prvního nadzemního podlaží (přízemí) a prvního podzemního podlaží (suterénu) domu [adresa] v [obec a číslo] - [obec], ulici [anonymizována dvě slova] [číslo], vymezených jako jednotky [číslo] užívaných jako bar – restaurace do bytu žalobce, který se nachází ve druhém nadzemním podlaží domu [adresa] v [obec a číslo] - [obec] v ulici [anonymizována dvě slova] [číslo], vymezeného jako jednotka [číslo] způsobovaný provozní činností baru – restaurace (I), žalovaným uložil povinnost společně a nerozdílně nahradit žalobci náklady řízení ve výši 172 507 Kč (II) a uložil jim též povinnost společně a nerozdílně nahradit České republice náklady řízení ve výši, která bude uvedena v samostatném usnesení (III). 2. Rozhodl tak na podkladě žaloby, kterou se žalobce jako vlastník bytové jednotky [číslo] situované v druhém nadzemním podlaží budovy [adresa] na adrese [adresa žalované a žalobce], domáhal proti první žalované jako vlastníku specifikovaných nebytových prostor a druhé žalované jako uživateli a provozovateli restaurace a hudebního baru se názvem [anonymizována dvě slova] v těchto nebytových prostorách, dodržování platných hygienických norem v místě a čase, když v podniku, který provozuje druhá žalovaná, je pravidelně provozována hlučná taneční hudba, jsou pořádány párty, diskotéky a akce podobného typu, to vše v nočních a brzkých ranních hodinách. Žalobce je pravidelně dlouhodobě od září 2015 obtěžován nadměrným hlukem a vibracemi v míře nepřiměřené místním poměrům. Nemůže z uvedeného důvodu řádně a pokojně svoji bytovou jednotku užívat. Opakovaně zde nechal provést měření hluku, z nichž vyplynulo, že hluk mající příčinu v provozu baru a restaurace překračuje v bytové jednotce žalobce veškeré hygienické limity. 3. Žalované v rámci procesního stanoviska uvedly, že situaci s pronikáním imisí hluku řeší se žalobcem dlouhodobě, žalobce však bytovou jednotku neužívá a ani v minulosti ji neužíval. Nadto učinily vše, co po nich bylo možné požadovat k tomu, aby k nepřiměřeným imisím hluku do bytové jednotky žalobce již nedocházelo. Žalobce jim však odmítá poskytnout potřebnou součinnost k dokončení všech opatření, aby tato byla plně účinná. I tak učinily stavební úpravy v nebytových prostorách směřující k omezení pronikání hluku do bytu žalobce, když došlo zejména ke kompletnímu přemístění interiéru – namísto původního bistra byla do prostor pod bytem žalobce umístěna restaurace vysokého standardu [anonymizována dvě slova] a zkrácena zde otevírací doba od 12 až 22 hodin. Původní průchod mezi bistrem a barem [anonymizováno] byl uzavřen a oddělen speciálním protihlukovým závěsem, stahovací roletou a dalším speciálním protihlukovým závěsem na druhé straně. Nad novými prostory bistra se tak nachází jiná bytová jednotka. Do podhledu stropu restaurace byla umístěna další vrstva speciální protihlukové hmoty, která je umístěna křížem k již dříve instalované protihlukové hmotě. Obě žalované pak namítaly, že žalobcem navrhovaný petit není vykonatelný, první žalovaná vznesla rovněž nedostatek své pasivní legitimace ve sporu. 4. Soud prvního stupně následně po provedeném řízení a dokazování vyšel z toho, že žalobce je vlastníkem specifikované bytové jednotky, první žalovaná je vlastníkem specifikovaných nebytových prostor a druhá žalovaná je provozovatelem jednak restaurace [anonymizována dvě slova] a též baru - bistra [anonymizováno]. V minulosti žalobce a první žalovaná uzavřeli dohodu ke smlouvě o výstavbě jednotky, v rámci níž prohlásili, že berou na vědomí, že žalobce smlouvu o výstavbě podepsal s vědomím, že v nebytových prostorách bude provozována restaurace a bar vysokého standardu, a že první žalovaná je povinna v provozu dodržovat hygienické normy zákonem stanovené v místě a čase. Speciálně v rámci této smlouvy strany vyloučily provoz zařízení typu nevěstinec, sexshop, herna, fast food, pivnice. Dále vyšel z toho, že žalobce nechal provést řadu měření pronikání hluku, a to jednak [anonymizováno] stanicí [územní celek], jakož i Zdravotním ústavem se sídlem v [obec], z nichž vyplynulo, že v provozovně nebytových prostor žalovaných dochází k překročení hlukových limitů. Žalobce opakovaně žalované žádal o zanechání rušení jeho vlastnického práva, podal podnět k prošetření užívání stavby nebytových prostor s platným kolaudačním souhlasem provozovny Úřadu městské části [obec a číslo], odboru výstavby. Měření imisí hluku byla opakována a prováděna dále v dalším období, přičemž [ulice] část [obec a číslo] posléze usnesením ze dne [datum] zastavila řízení ve věci užívání stavby provozovny veřejného stravování, a to baru v prvním nadzemním podlaží a klubu [anonymizováno] v prvním podzemním podlaží stavby pro zjevnou bezpředmětnost, když dovodila, že provozovatel provedl opatření, která vedla ke snížení intenzity hluku, pročež následně nařídil nové provedení měření hluku, k němuž však pro nesoučinnost vlastníka bytové jednotky nedošlo. Bylo též zjištěno, že v období léta [rok] žalované změnily provoz v nebytových prostorách, a to zejména tím, že byl zaměněn prostor restaurace a koktejl baru. Pod bytem žalobce je nyní nově umístěna restaurace [anonymizována dvě slova], nikoliv koktejl bar [anonymizována dvě slova]. Přístup do klubu [anonymizováno] je přes koktejl bar pod schodištěm, do koktejl baru jsou umístěny roletovací dveře a v chodbě těžké závěsy, strop mezi restaurací a koktejl barem a byty byl zesílen. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] z oboru technické obory různé, akustika, hodnocení hluku v životním prostředí, výpočty hluku, pak soud prvního stupně vzal za prokázané, že znalec provedl měření za účelem zjištění a posouzení příčiny hluku v bytě žalobce, přičemž zjistil, že v noční době byl zvukový limit překročen, když naměřená hladina dosáhla 36 dB. Pozorovaný hluk pak rozdělil do tří oblastí: 1) přerušený ustálený hluk ze stacionárních zdrojů, pravděpodobně vzduchotechnika, 2) hluk z prostoru pod bytem z hudební produkce a z hlasových projevů lidí a 3) hluk pronikající z prostoru pod bytem z hudební produkce a z hlasových projevů lidí a z venkovního prostoru z hudební produkce a hlasových projevů lidí a průjezdu vozidel v ulici [anonymizována dvě slova]. Znalec posléze uzavřel na základě zaznamenaných měření a zkoumání, že hluk z provozovny restaurace a hudebního baru [anonymizována dvě slova] umístěný v prvním nadzemním podlaží a prvním podzemním podlaží proniká do chráněných prostor bytu žalobce, přičemž tak jako v minulosti při opakovaných měřeních překročil limitní hodnoty, stanovené nařízením vlády č. 272/2011 Sb., a to v jednom konkrétním případě o 11 dB, v ostatních případech se hodnoty rovněž pohybovaly nad limitem. Znalec v rámci znaleckého posudku konstatoval, že pokud provozovatel podniku bude striktně dodržovat provozní kázeň a provozní protihluková opatření a dbát na správné nastavení a naladění zvukové aparatury, lze dovodit, že pronikající hluk bude omezen na rozumnou míru a bude se blížit ke splnění limitních hodnot. Doporučil přijetí dalších opatření. V rámci vyhodnocení imisí hluku znalec uvedl, že byly vzaty jen hodnoty, u kterých bylo možné jednoznačně určit, že se jedná o hudební produkci a případně doprovodné hlasové projevy osob z prostoru pod bytem žalobce. Druhá žalovaná posléze přistoupila po obdržení znaleckého posudku k dalším protihlukovým opatřením, a to osazení protihlukových dveří u vstupu do vnitrobloku, zákazu kouření ve vnitrobloku od 22. hodiny, nastavení zvukového masteru procesoru a limiteru v baru na trvalý útlum -10 dB na frekvenci 120 Hz, odstranění klimatizačních jednotek od kuchyně, původně umístěných na obvodové zdi domu směrem do vnitrobloku. Soud prvního stupně též vyhodnotil, že je dána stálá hrozba opakování nadměrných hlukových imisí, a to na podkladě pozvánek na akce či reportážemi z akcí konaných v období listopad a prosinec 2020, jara až zimy 2021. K návrhu na doplnění dokazování místním šetřením, popřípadě svědeckou výpovědí provozního obou podniků, soud prvního stupně nepřistoupil, neboť na podkladě takto provedených důkazů by nebylo lze zaručit, že jinými okolnostmi mající původ v provozu baru Steampunk bude zamezen. 5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud prvního stupně aplikoval § 1012 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), § 1013 odst. 1, § 3023 tohoto zákona, jakož i § 30 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně zdraví. Následně uzavřel, že předmětem dokazování byla skutečnost, zda z nebytových prostor proniká do bytu žalobce hluk v míře překračující v době od 6 hodin do 22 hodin hladinu 35 dB a v době od 22 hodin do 6 hodin hladinu 25 dB. Ohledně zodpovězení uvedeného dospěl na podkladě provedeného znaleckého posudku k tomu, že v době měření a s dostatečnou mírou pravděpodobnosti i v celém ža