23 Co 337/2025-221 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne 11. června 2025, č. j. , spisová značka, , ve znění opravného usnesení, soud I. stupně zastavil řízení co do částky 2 000 Kč (výrok I), uložil povinnost žalované zaplatit žalobci částku 6 175 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II), zamítl žalobu žalobce, kterou se domáhá na žalované zaplacení částky 53 493 Kč (výrok III), uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 15 159 Kč k rukám právní zástupkyně žalované , Jméno advokátky, , advokátky se sídlem , adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV).2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 61 668 Kč s následujícím odůvodněním. Žalobce na základě pracovní smlouvy pracuje u žalované na pozici řidiče přepravy nebezpečných nákladů. Stejně jako ostatním řidičům mu žalovaná odnímala část mzdy z důvodů tvrzeného neplnění pracovních povinností specifikovaných v tzv. Lize řidičů, což je vnitropodnikový mzdový předpis. Tento postup byl řadu let předmětem sporů mezi zaměstnanci zastoupenými odborovou organizací a žalovanou, z tohoto důvodu se jiný řidič pracující u žalované na stejné pozici jako žalobce (a současně i předseda výboru odborové organizace) obrátil na soud, přičemž Městský soud v , adresa, nakonec v odvolacím řízení dal za pravdu zaměstnanci jako žalující straně a v rozsudku č.j. , spisová značka, , konstatoval, že postup žalované je v rozporu se zákoníkem práce, neboť nikoli ze zákonných důvodů odnímá zaměstnanci část nárokové mzdy. Žalobce konkrétně žádá o vrácení částky 1 000 Kč sražené neoprávněně v květnu 2021, částky 1 000 Kč sražené v srpnu 2021, částky 1 000 Kč sražené neoprávněně v květnu 2022, částky 3 000 Kč sražené neoprávněně v červnu 2022, částky 1 000 Kč sražené neoprávněné v červenci 2021, částky 3 181 Kč v srpnu 2022, částky 3 405 Kč sražené neoprávněně v listopadu 2022, částky 2 675 Kč sražené neoprávněně v lednu 2023, částky 1 000 Kč sražené neoprávněně v únoru 2023, částky 9 551 Kč sražené neoprávněně v březnu 2023, částky 1 500 Kč sražené neoprávněně v dubnu 2023, částky 500 Kč sražené neoprávněně v červenci 2023, částky 500 Kč sražené v listopadu 2023, částky 500 Kč sražené neoprávněně v lednu 2024, částky 1 200 Kč sražené neoprávněně v dubnu 2024, částky 3 000 Kč sražené neoprávněně v květnu 2024, částky 2 273 Kč sražené neoprávněně v červenci 2024, částky 12 195 Kč sražené v srpnu 2024 a částky 13 188 Kč sražené neoprávněně v září 2024.3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla zamítnutí žaloby. Potvrdila existenci pracovního poměru žalobce s tím, že tento skončil na základě výpovědi žalobce dnem 30. 11. 2024. Odměňování zaměstnanců žalované se do 30. 6. 2024 řídilo článkem XI. Kolektivní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a odborovou organizací dne 26. 4. 2018 (dále jen „Kolektivní smlouva“). V Kolektivní smlouvě bylo sjednáno, že složkami mzdy jsou kromě jiných základní mzda a pohyblivá (nenároková) složka mzdy. Dále byly v Kolektivní smlouvě zakotveny i podmínky pro výpočet a vyplácení pohyblivé složky, přičemž pohyblivá složka je jednak kalkulována na základě plnění objektivních kritérií stanovených v Kolektivní smlouvě a v její příloze č. 1 Lize řidičů (dále jen „Liga řidičů“), a jednak je vyplácena na základě vyhodnocení kvality pracovního výkonu. Liga řidičů stanovila jednotlivá kritéria pro nepřiznání (částí) pohyblivé složky mzdy. V průběhu let 2021 až 2024 žalobce porušil kritéria pro přiznání plné výše pohyblivé složky mzdy stanovené v Lize řidičů, a proto mu část pohyblivé složky mzdy nebyla v souladu vnitřními předpisy žalované a právními předpisy v níže uvedených případech přiznána. Konkrétně se dopustil těchto porušení: v květnu 2021: nedodržení pravidel BOZP a manuálu řidiče – nepřiznáno 1 000 Kč, v srpnu 2021: 5x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti – nepřiznáno 1 000 Kč, v květnu 2022: zavinění mimořádné události – nepřiznáno 2 000 Kč, v červnu 2022: zavinění mimořádné události a nedodržení pravidel BOZP a manuálu řidiče – nepřiznáno 3 000 Kč, v červenci 2022: nedodržení pravidel BOZP a manuálu řidiče – nepřiznáno 1 000 Kč, v srpnu 2022: 4x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti a hrubá porušení pracovních povinností (úprava množství pohonných hmot v komorách) – nepřiznáno 3 181 Kč, v lednu 2023: nedodržení pravidel BOZP a manuálu řidiče a nedodržení stanovené normy spotřeby – nepřiznáno 2 675 Kč. v únoru 2023: 3x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti – nepřiznáno 1 000 Kč, v březnu 2023: nedodržení pravidel BOZP a manuálu řidiče a hrubá porušení pracovních povinností – nepřiznáno 9 551 Kč, v dubnu 2023: nedodržení pravidel BOZP a manuálu řidiče – nepřiznáno 1 500 Kč, v červenci 2023: zavinění mimořádné události – nepřiznáno 500 Kč, v listopadu 2023: 4x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti – nepřiznáno 500 Kč, v lednu 2024: 4x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti – nepřiznáno 500 Kč, v dubnu 2024: 5x nedodržení nejvyšší dovolené rychlosti – nepřiznáno 1 200 Kč, v květnu 2024: zavinění mimořádné události a nedodržení stanovené normy spotřeby – nepřiznáno 3 000 Kč. V měsíci listopadu 2022 nedošlo k žádnému snížení pohyblivé složky mzdy zaměstnance. S účinností od 1. 7. 2024 se odměňování zaměstnanců žalované řídí vnitřním předpisem žalované Směrnicí č. 37 (dále jen „Směrnice“), konkrétně článkem 3.3.1 Směrnice, přičemž znění se výrazně liší od toho, jak byla pravidla pohyblivé složky mzdy upravena v Kolektivní smlouvě. Při kalkulaci maximální možné (nikoliv však garantované) výše pohyblivé složky mzdy, kterou lze zaměstnanci přiznat, se podle článku 3.3.1 Směrnice vychází z podpůrných kritérií. Tato podpůrná kritéria jsou stanovena jednak v samotném čl. 3.3.1 Směrnice a jednak v příloze ke Směrnici, kterou tvoří upravený dokument Liga řidičů. Částka vypočítaná podle těchto podpůrných kritérií pak tvoří podklad pro rozhodnutí o přiznání pohyblivé složky mzdy podle celkové spokojenosti žalované s kvalitou práce zaměstnance, jeho zodpovědností a přístupem k plnění pracovních povinností. Dále žalovaná vznesla námitku promlčení případného nároku žalobce za měsíce květen a srpen 2021.4. Při ústním jednání dne 14. 5. 2025 vzal žalobce žalobu zpět co do částky 1 000 Kč požadované za květen 2021 a co do částky 1 000 Kč požadované za srpen 2021, soud I. stupně proto dle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. řízení v této části zastavil.5. Ve vztahu ke zbývajícímu předmětu řízení soud I. stupně po provedeném dokazování listinnými důkazy a na základě nesporných tvrzení, jež vzal za svá skutková zjištění, učinil skutková zjištění uvedená pod body 14 až 18 odůvodnění rozsudku, na něž odvolací soud v zájmu stručnosti odkazuje. Po právní stránce soud I. stupně citoval § 2401 odst. 1, § 580 odst. 1, § 582 odst. 1 o. z., § 4, § 19 odst. 1, § 109 odst. 1, 5, § 113 odst. 1 až 4, § 301, § 364 odst. 1 zákoníku práce a dále odkázal na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozsudku ze dne 30. 4. 2025, sp. zn. 21 Cdo 3471/2024 týkající se skutkově obdobné věci, které rovněž citoval. Soud I. stupně poté konstatoval, že žalobce jakožto řidič v pracovním poměru u žalované byl odměňován na základě čl. XI Kolektivní smlouvy mimo jiné pohyblivou složkou mzdy („odměny“), která byla kalkulována na základě počtu a způsobu manipulací (nakládek a vykládek) a počtu ujetých kilometrů v peněžitých částkách za manipulaci a ujetý kilometr a která byla dále podmíněna provedením práce v souladu s „Pracovním manuálem řidiče“ a splněním „všech kritérií“ stanovených v Lize řidičů, v níž byly uvedeny částky, o které může být kalkulovaná pohyblivá složka mzdy („odměna“) snížena v případě tam popsaných jednání řidiče představujících porušení právních a ostatních předpisů vztahujících se k práci vykonávané řidiči [zejména dopravních předpisů, které patří mezi předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (srov. § 349 odst. 1 zák. práce), a „Pracovního manuálu řidiče“]. Pohyblivá složka mzdy tak žalobci v plné (nesnížené) výši příslušela (nárok na ni v této výši žalobci vznikl) jen v případě, že se v hodnoceném období nedopustil žádného z jednání popsaných v Lize řidičů. Snížení pohyblivé složky mzdy (nepřiznání její části) řidiči v měsíčním období, ve kterém se dopustil jednání popsaného v Lize řidičů, nepředstavuje peněžní postih uložený zaměstnavatelem zaměstnanci za porušení povinnosti vyplývající mu ze základního pracovněprávního vztahu, který je ustanovením § 346b odst. 1 zák. práce zakázán. Ujednání o podmínkách pro snížení pohyblivé složky mzdy (nepřiznání její části) řidiči obsažená v Kolektivní smlouvě a Lize řidičů nelze považovat ani za „nepřípustnou a neurčitou dohodu o srážkách ze mzdy“, a to již proto, že dohoda o srážkách ze mzdy [§ 146 písm. b) zák. práce] se může týkat jen mzdy, na kterou zaměstnanci vzniklo nebo v budoucnu vznikne právo, a tato ujednání, která jsou součástí podmínek pro vznik nároku na pohyblivou složku mzdy řidičů u žalovaného, nepředstavují ani nepřípustné vzdání se práva zaměstnance na mzdu (srov. § 346c zák. práce). Soud I. stupně uzavře