28 Co 15/2026-330 – Městský soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2026:28.Co.15.2026.330
Datum: 2026-04-29
Předmět: o určení vlastnického práva k nemovitým věcem,
Ustanovení: § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 80 z. č. 99/1963 Sb., § 95 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 150 z. č. 99/1963 Sb., § 206 z. č. 99/1963 Sb., § 212 z. č. 99/1963 Sb., § 212a z. č. 99/1963 Sb.
náklady řízeníjednatelnáhrada nákladůmajeteksmlouva kupníodporovatelnostodvolání
O co šlo: o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, (§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 80 z. č. 99/1963 Sb., § 95 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 150 z. č. 99/1963 Sb., § 206 z. č. 99/1963 Sb., § 212 z. )
1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala určení, že 1. žalovaná je vlastníkem pozemku parc. č. , číslo, , lesní pozemek, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , vedené na listu vlastnictví č. , číslo, Katastrálním úřadem pro , adresa, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (výrok I.) a pozemku parc. č. , číslo, , trvalý travní porost, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , vedené na listu vlastnictví č. , číslo, Katastrálním úřadem pro , adresa, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (výrok II.), a rovněž, že 2. žalovaná není vlastníkem pozemku parc. č. , číslo, , lesní pozemek, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , vedené na listu vlastnictví č. , číslo, Katastrálním úřadem pro , adresa, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (výrok III.) a pozemku parc. č. , číslo, , trvalý travní porost, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , vedené na listu vlastnictví č. , číslo, Katastrálním úřadem pro , adresa, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (výrok IV); dále rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a 2. žalovanou (výrok V.) a žalobkyní a 1. žalovanou (výrok VI.).2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala shora uvedených určení s tvrzením, že má za 1. žalovanou vykonatelnou pohledávku ve výši 54 062,04 Kč s příslušenstvím, dále jí je 1. žalovaná povinna zaplatit náklady nalézacího řízení ve výši 15 231 Kč a náklady exekuce, které byly příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne 29. 6. 2022 č. j. , spisová značka, stanoveny na částku 4 719 Kč. První žalovaná dne 17. 2. 2021 jako prodávající uzavřela kupní smlouvu k předmětným pozemkům se společností , právnická osoba, , na základě které bylo na tuto společnost převedeno vlastnické právo k předmětným pozemkům. K témuž dni přitom měla žalobkyně za 1. žalovanou pohledávku ve výši 17 127,27 Kč na základě smlouvy o bankovních službách ze dne 6. 3. 2019 a smlouvy o povoleném debetu ze dne 2. 7. 2019 ve znění dodatku ke smlouvě o povoleném debetu ze dne 20. 12. 2019 a rovněž čerpala úvěr z kreditní karty na základě smlouvy ze dne 6. 2. 2020. Jak 1. žalovaná, tak společnost , právnická osoba, byly zastoupeny týmž jednatelem, panem , jméno FO, . Na základě kupní smlouvy ze dne 20. 1. 2022 byly tytéž pozemky společností , právnická osoba, převedeny na společnost , právnická osoba, . jednající rovněž panem , jméno FO, . V obou případech činila kupní cena 94 900 Kč. Následně došlo k převodu pozemků na 2. žalovanou. Žalobkyně považuje kupní smlouvu, jíž 1. žalovaná předmětné pozemky prodala společnosti , právnická osoba, , za neplatnou pro obcházení zákona.3. Obě žalované založily svou obranu na tom, že žalobkyně neprokázala naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Dále uvedly, že ke dni 17. 2. 2021 neměla 1. žalovaná jakýkoliv závazek po splatnosti a čerpání povoleného debetu nikterak nevybočovalo z rámce jejího běžného obchodního styku. Kupní cena předmětných pozemků byla zcela přiměřená a odpovídala ceně stanovené znaleckým posudkem č. , číslo, znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a byla řádně zaplacena.4. Soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku stručně a jasně vyložil, které skutečnosti vzal za prokázané, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jak věc posoudil po právní stránce; odvolací soud na odůvodnění rozsudku odkazuje a na tomto místě skutkové a právní závěry shrnuje.5. Dne 6. 3. 2019 1. žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o bankovních službách pro č. účtu , č. účtu, , jejíž součástí byly i všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Předmětem smlouvy bylo zřízení a vedení běžného účtu pro 1. žalovanou. Dne 2. 7. 2019 uzavřela žalobkyně s 1. žalovanou smlouvu o povoleném debetu k účtu č. , č. účtu, , na základě které jí byl poskytnut úvěr ve formě možnosti přečerpání – povolený debet na účtu do výše limitu 30 000 Kč, který byl dodatkem ze dne 20. 12. 2019 navýšen na 50 000 Kč. Žalobkyně sdělila 1. žalované dopisem ze dne 11. 1. 2021 vznik nepovoleného debetu ve výši 986,84 Kč. Ke dni 31. 5. 2021 byl stav na účtu -54 003,04 Kč a ke dni 17. 6. 2021 byl zůstatek -54 062,04 Kč. Dopisem ze dne 7. 6. 2021 žalobkyně od smlouvy o vedení běžného účtu odstoupila z důvodu přečerpání do nepovoleného debetu. Na základě smlouvy o služební kreditní kartě ze dne 6. 2. 2020 byl 1. žalované poskytnut úvěr s výší úvěrového limitu 200 000 Kč, vedený na účtu č. , č. účtu, . Za období od 6. 1. 2021 do 5. 2. 2021 měla 1. žalovaná k datu výpisu vyčerpáno 199 948,74 Kč a za období od 6. 2. 2020 do 5. 3. 2021 měla vyčerpáno 198 951,30 Kč. Obvodní soud pro , adresa, rozsudkem ze dne 28. 2. 2022, č. j. , spisová značka, , uložil 1. žalované zaplatit žalobkyni částku 54 062,04 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 54 062,04 Kč od 18. 6. 2021 do zaplacení a částku 1 200 Kč a náhradu nákladů řízení, přičemž uplatněný nárok vycházel z výše uvedeného poskytnutí úvěru ve formě debetu k účtu. Vůči 1. žalované byla následně zahájena exekuce (exekučním titulem byl rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 24. 6. 2022, č. j. , spisová značka, , kterým soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky 200 687,30 Kč s úrokem 30 443,39 Kč, úrokem z prodlení 1 704,89 Kč, úrokem 19,99 % ročně z částky 199 187,30 Kč od 16. 11. 2021 do zaplacení, úrok z prodlení 8,5 % ročně z částky 199 187,30 Kč od 16. 11. 2021 do zaplacení včetně nákladů nalézacího řízení).6. Ke dni 1. 1. 2020 byla 1. žalovaná vlastníkem pozemku parc. č. , číslo, , lesní pozemek, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, a pozemku parc. č. , číslo, , trvalý travní porost, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, (dále též jen „předmětné pozemky“), jejichž vlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne 17. 2. 2021 přešlo na společnost , právnická osoba, za kupní cenu 94 800 Kč, dále na společnost , právnická osoba, . na základě kupní smlouvy ze dne 21. 1. 2022 a poté na společnost , právnická osoba, , , která je prodala 2. žalované. Jediným společníkem a jednatelem 1. žalované a společnosti , právnická osoba, byl v roce 2022 pan , jméno FO, , narozený , datum, . U 2. žalované byl pan , jméno FO, jediným společníkem a jednatelem od 12. 9. 2023 do 24. 4. 2024 a u společnosti , právnická osoba, . od 14. 1. 2022 do 10. 12. 2022. Ve společnosti , právnická osoba, . byl jednatelem od 12. 12. 2022 do 24. 4. 2024. Ke dni 12. 9. 2023 byla panem , jméno FO, vytvořena 2. žalovaná. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, v posudku č. , číslo, ze dne 30. 4. 2019 určil cenu předmětných pozemků podle cenového předpisu celkem na 93 771 Kč. Dne 19. 2. 2021 1. žalovaná obdržela v hotovosti kupní cenu.7. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že negativní výrok o určení vlastnictví, jehož se žalobkyně domáhala ve vztahu k 2. žalované nemůže naplnit preventivní funkci určovací žaloby a že na takovém určení nemá žalobkyně naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), a proto žalobu v tomto rozsahu zamítl.8. Dále soud prvního stupně s odkazem na § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), dospěl k závěru, že kupní smlouva ze dne uzavřená dne 17. 2. 2021 mezi 1. žalovanou a společností , právnická osoba, není neplatná. Podle soudu prvního stupně sice obě strany kupní smlouvy věděly o nesplacené pohledávce žalobkyně, a to s ohledem na jejich personální propojení osobou , jméno FO, , avšak v řízení bylo prokázáno, že ujednaná kupní cena vycházela ze znaleckého posudku a 1. žalovaná kupní cenu skutečně obdržela (opak prokázán nebyl a žalobkyně k těmto svým tvrzením ani nenavrhla žádné důkazy). Nedošlo ke zmenšení majetku 1. žalované a k možnému zkrácení uspokojení pohledávek žalobkyně. Navíc záporný zůstatek na běžném účtu ani vyčerpaná částka z kreditní karty nebyly v den podpisu kupní smlouvy nepovoleným debetem či po splatnosti. Soud prvního stupně proto nevyhověl žalobě ani v té části, jíž se žalobkyně domáhala pozitivního určení, že vlastníkem předmětných pozemků je 1. žalovaná.9. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.10. Žalobkyně napadla rozsudek soudu prvního stupně odvoláním, jež směřovala výslovně proti jeho výroku I. a II. ve věci samé týkajícím se požadovaného určení jen ve vztahu k 1. žalované a proti výrokům V. a VI. o nákladech řízení mezi účastnicemi. Nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně o platnosti kupní smlouvy ze dne 17. 2. 2021. Zopakovala, že ze strany 1. žalované šlo o účelové jednání, neboť věděla, že žalobkyně má ke dni uzavření této smlouvy za žalovanou pohledávku z nepovoleného debetu a pohledávku z úvěru ke kreditní kartě, které 1. žalovaná nesplácela včas (je přitom irelevantní, zda předmětné pohledávky byly splatné či nikoli, po převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem navíc 1. žalovaná přestala své závazky vůči žalobkyni splácet úplně). Podle žalobkyně jsou důkazy o zaplacení kupní ceny podle předmětné k

Citovaná ustanovení

§ 580 (89/2012 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 150 (99/1963 Sb.)§ 206 (99/1963 Sb.)§ 212 (99/1963 Sb.)§ 212a (99/1963 Sb.)§ 214 (99/1963 Sb.)§ 219 (99/1963 Sb.)§ 220 (99/1963 Sb.)§ 237 (99/1963 Sb.)§ 80 (99/1963 Sb.)§ 95 (99/1963 Sb.)