29 C 14/2022-41 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Předmětnou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení 12 850 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobcem společností [právnická osoba], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce pod [číslo]. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr na základě informací získaných od žalované, které byly zaznamenány do karty zákazníka a ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka. Žalovaná byla povinna uvést informace úplně a pravdivě. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok za půjčené prostředky ve výši 2 100 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celou částku se zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení žalobci uhradila pouze částku 13 250 Kč. Pohledávka ze smlouvy byla z původního věřitele postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobci jako novému věřiteli, postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámena dopisem ze dne 29. 11. 2019. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení celkem 12 850 Kč, což se skládá z dlužné jistiny 9 896,03 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso ve výši 2 953,97 Kč a dále příslušenství. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, netvrdila, ani neprokázala, že by dlužnou částku, byť jen zčásti uhradila. Jednání ve věci bylo nařízeno na 24. 2. 2022, žalobce se prostřednictvím svého právního zástupce z jednání řádně omluvil, žalovaná se bez omluvy nedostavila, věc byla projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. 3. Dokazování ve věci bylo provedeno listinnými důkazy dle návrhu žalobce. 4. Ze smlouvy o půjčce bylo prokázáno tvrzení žalobce o uzavření předmětné smlouvy dne [datum] způsobem a s obsahem, jak je tvrzeno v žalobě (viz odst. 1). Ze smlouvy dále vyplývá, že žalovaná převzala v den uzavření smlouvy částku 15 000 Kč od zástupce původního věřitele v hotovosti. 5. Ze soupisu plateb uskutečněných žalovanou na předmětnou půjčku a z tvrzení žalobce, které žalovaná žádným způsobem nezpochybnila, a zároveň bylo v její prospěch bylo prokázáno, že na půjčku žalovaná uhradila celkem částku 13 250 Kč. 6. Žalobce v řízení tvrdil, že původní věřitel řádně prověřil úvěruschopnost žalované, toto tvrzení však dle názoru soudu nebyla dostatečná a řádné prověření úvěruschopnosti žalobcem nebylo řádně tvrzeno ani prokázáno. Svou nepřítomností u jednání se žalobce připravil o možnost býti poučen soudem ve smyslu § 118a o.s.ř. 7. Poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. soud poskytuje jen účastníkům (nebo jejich zástupcům) přítomným u soudního jednání. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků (jeho zástupce či zmocněnce), účastník, který se jednání soudu nezúčastnil (byť se z něho řádně omluvil), podstupuje riziko, že se mu nedostane příslušného poučení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.03.2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Poučovací povinnost podle § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popř. při přípravném roku (nařízeném podle § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.03.2003, sp. zn. 29 Odo 715/2002). 8. Žalobce pouze nekonkrétně tvrdil, že původní věřitel měl získat dostatečné informace od žalované, tyto měl zhodnotit, kdy žalovaná měla být dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto měly být ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované, kdy tyto informace byly zaznamenány do karty zákazníka a ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka. Na základě toho měl právní předchůdce žalobce vyhodnotit žalovanou jako úvěruschopnou. Žalobce řádně netvrdil, jak a jaké konkrétně byly poměry žalované skutečně zjišťovány, a jak byly tyto vyhodnoceny. Pokud žalobce předložil kartu zákazníka, z ní vyplývá, že byla sepsána v den uzavření smlouvy a podepsána žalovanou a zástupcem původního věřitele, jsou v ní iniciály žalované, jméno, adresa, rodné číslo, datum narození, telefon, jako druh bydlení je uvedeno bydlení nájemní, společná domácnost je uvedena že měla být vedena s dalším rodinným příslušníkem, ohledně zaměstnání je uvedeno v domácnosti, dále ohledně finanční situace je vyplněna čistá mzda zákazníka 14 708 Kč, státní sociální dávky 12 292 Kč, ostatní příjmy 2 000 Kč, celkové příjmy 29 000 Kč. K výdajům je uvedeno nájem/inkaso 5 000 Kč, výdaje domácnosti 4 000 Kč, celkové výdaje 9 000 Kč. V kolonce dokumenty na ověření finanční situace je zaškrtnuto výplatní pásky, nájemní smlouva, SIPO, žádné z těchto dokladů však soudu nebyly předloženy a není zřejmé, zda vůbec a pokud, s jakým obsahem byly původnímu věřiteli předloženy a jak byly vyhodnoceny. Výše uvedené údaje jsou zcela nevěrohodné. Žalovaná uvedla, že je v domácnosti, naproti tomu však uvedla čistou mzdu 14 708 Kč, není zřejmé, z čeho by tato mzda měla plynout. Pokud jde o dávky státní sociální podpory, tyto nejsou nijak doloženy a nadto u dávek státní sociální podpory se nepochybně nepředpokládá, že z nich mají být spláceny půjčky. Ostatní příjmy tvrzené ve výši 2 000 Kč nejsou jakkoliv specifikovány a doloženy. Stejně tak nejsou jakkoliv specifikovány a doloženy výdaje. Není vůbec zřejmé, jakým způsobem uspokojovala žalovaná svou bytovou potřebu, s kým žila ve společné domácnosti, jaké pravidelné příjmy a výdaje měla. Soud má za to, že žalobce řádně netvrdil a neprokázal, že úvěruschopnost žalované byla v době sjednání smlouvy s dostatečnou pečlivostí prověřena vyhodnocena. 9. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky ze stejného dne. 10. Z předžalobní výzvy ve spojení s poštovním podacím lístkem vyplývá, že touto výzvou ze dne 30. 4. 2020, která byla odeslána dne 1. 5. 2020 byla žalovaná žalobcem vyzvána k zaplacení předmětné částky, kdy jí byla poskytnuta lhůta k zaplacení do 7. 5. 2020. <i>11. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>12. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>13. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>14. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>15. Podle § 1802 občanského zákoníku mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.</i> 16. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k následujícím závěrům. Předmětná úvěrová smlouva nebyla uzavřena platně s ohledem na nesplnění povinnosti původním věřitelem s náležitou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu shora citovaného ustanovení zákona § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., kdy tuto povinnost zákon ukládá věřiteli pod sankcí neplatnosti smlouvy. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Porušení povinnosti původního věřitele řádně a s náležitou péčí posoudit úvěruschopnost spotře