29 C 22/2022-40 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Předmětnou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení 7000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, vycházel z informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, která byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované, zaznamenány do karty zákazníka a ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka. Žalovaná byla povinna poskytnout pravdivé údaje. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což stvrdila žalovaná svým dopisem. Zavázala se zaplatit za půjčené prostředky úrok ve výši 980 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 210 Kč. Splátky nehradila řádně a včas. Za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila pouze částku 2 140 Kč. Žalobce tedy požaduje zaplacení dlužné jistiny 7 000 Kč a kapitalizovaných smluvních úroků, zákonných úroků z prodlení a jdoucího smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení z jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení. Pohledávka vyplývající z předmětné smlouvy byla z původního věřitele postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci, postoupení byla žalované oznámeno dopisem ze stejného dne. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, netvrdila, ani neprokázala, že by dlužnou částku byť jen zčásti uhradila. První jednání ve věci bylo nařízeno na den 1. 3. 2022, žalobce se prostřednictvím svého právního zástupce z jednání omluvil, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Věc byla projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. 3. Dokazování bylo provedeno listinnými důkazy dle návrhu žalobce. 4. Ze smlouvy o půjčce bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce s obsahem tak, jak bylo uvedeno v žalobních tvrzeních (odst. 1), na základě smlouvy žalovaná převzala od původního věřitele částku 7 000 Kč v hotovosti. 5. Z tvrzení žalobce, které žalovaná žádným způsobem nezpochybnila, a bylo v její prospěch, bylo prokázáno, že žalovaná z půjčky uhradila celkem částku 2 140 Kč, když další platby žalovaná netvrdila a neprokázala. 6. Žalobce v řízení tvrdil, že původní věřitel řádně prověřil úvěruschopnost žalované, toto tvrzení však dle názoru soudu nebyla dostatečná a řádné prověření úvěruschopnosti žalobcem nebylo řádně tvrzeno ani prokázáno. Svou nepřítomností u jednání se žalobce připravil o možnost býti poučen soudem ve smyslu § 118a o.s.ř. 7. Poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. soud poskytuje jen účastníkům (nebo jejich zástupcům) přítomným u soudního jednání. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků (jeho zástupce či zmocněnce), účastník, který se jednání soudu nezúčastnil (byť se z něho řádně omluvil), podstupuje riziko, že se mu nedostane příslušného poučení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.03.2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Poučovací povinnost podle § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popř. při přípravném roku (nařízeném podle § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.03.2003, sp. zn. 29 Odo 715/2002). 8. Žalobce pouze nekonkrétně tvrdil, že původní věřitel měl získat dostatečné informace od žalované, tyto měl zhodnotit, kdy žalovaná měla být dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto měly být ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované, kdy tyto informace byly zaznamenány do karty zákazníka a ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka. Na základě toho měl právní předchůdce žalobce vyhodnotit žalovanou jako úvěruschopnou. Žalobce řádně netvrdil, jak a jaké konkrétně byly poměry žalované skutečně zjišťovány, a jak byly tyto vyhodnoceny. Pokud žalobce předložil kartu zákazníka, z ní vyplývá, že byla sepsána v den uzavření smlouvy, byly v ní vyplněny iniciály žalované, jméno, adresa, číslo OP. U bydlení je zaškrtnuto, že žije s rodiči, u zaměstnání je zaznamenáno hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou a uvedeno jméno zaměstnavatele i jeho adresa, měl jím být [jméno] [příjmení] z [obec] a žalovaná měla pracovat na pozici rozvozce, toto zaměstnání nebylo jakkoli doloženo, není zřejmé, zda původní věřitel ověřoval existenci, trvání a podobu pracovního poměru. V kolonce půjčky je vyplněna další půjčka žalované, a to ve výši 10 000 Kč u [anonymizováno] s celkovou splátkou 1 200 Kč, přičemž splátka dle předmětné smlouvy měla činit 210 Kč týdně, tedy 840 Kč měsíčně. Finanční situace je, pokud jde o příjmy, vyplněna čistá mzda 12 000 Kč, další příjmy zákazníka 3 500 Kč, přídavky na děti 1 500 Kč, celkové příjmy 17 000 Kč, u výdajů nájem/inkaso 800 Kč, výdaje domácnosti 7 000 Kč, splátky úvěru 1 200 Kč, celkem 9 000 Kč. U dokumentů na ověření finanční situace je zaškrtnuto výplatní pásky, pracovní smlouva, SIPO, když však žádné z listin nebyly soudu předloženy a soudu není známo, zda vůbec a pokud, pak s jakým obsahem byly původnímu věřiteli předloženy a jak byly vyhodnoceny. Výše uvedené údaje jsou nevěrohodné, kdy čistá mzda není nijak doložena, pokud jde o další příjmy ve výši 3 500 Kč, není nijak specifikováno, o jaké příjmy by mělo jít, z čeho by měly plynout a nejsou nijak doloženy. Dále byly vyplněny přídavky na děti 1 500 Kč, přičemž z karty zákazníka nevyplývá, že by žalovaná měla nějakou vyživovací povinnost, pokud ano, není zřejmé, na kolik nezletilých dětí, ostatně přídavky na děti by nepochybně neměly sloužit ke splácení půjček a neměly být tak být započítávány do použitelného příjmu tak, jak to učinil právní předchůdce žalobce. Výdaje na bydlení ve výši 800 Kč působí značně nevěrohodně, není zřejmé, v jaké výši hradila žalovaná v době sjednání smlouvy své náklady na bydlení, stejně tak další výdaje na domácnost nejsou nijak specifikovány a doloženy. Není zřejmé, zda právní předchůdce žalobce si učinil dostatečný a objektivní přehled o pravidelných příjmech a výdajích žalované v době sjednání smlouvy, jak to mohl učinit například výpisem z účtu žalované za vypovídající období, tedy minimálně tří měsíců. Soud má za to, že žalobce řádně netvrdil a neprokázal, že úvěruschopnost žalované byla v době sjednání smlouvy s dostatečnou pečlivostí prověřena a vyhodnocena. 9. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky ze stejného dne. 10. Z předžalobní výzvy ve spojení s poštovním podacím lístkem vyplývá, že touto výzvou ze dne 7. 5. 2020, odeslanou dne 10. 5. 2020, byla žalovaná žalobcem vyzvána k zaplacení předmětné částky a byla jí poskytnuta lhůta k zaplacení do 14. 5. 2020. <i>11. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>12. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>13. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>14. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>15. Podle § 1802 občanského zákoníku mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požad