33 C 8/2022-45 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Předmětnou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení 7 839,92 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o spotřebitelském úvěru pod [číslo]. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr na základě informací získaných od žalované, které byly zaznamenány do karty zákazníka a ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka. Žalovaná byla povinna uvést informace úplně a pravdivě. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok za půjčené prostředky ve výši 1 820 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 %, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč. Celkovou částku měla žalovaná uhradit v 58 týdenních splátkách po 390 Kč, poslední splátka byla stanovena na 20. 2. 2018. Žalovaná neplnila své povinnosti řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila pouze 12 440 Kč. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky 7 839,92 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 184,70 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 342,17 Kč, 8,5% zákonného úroku z prodlení z částky 7 839,92 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a 23,72% úroku ročně z částky 7 839,92 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, netvrdila, ani neprokázala, že by dlužnou částku, byť jen zčásti uhradila. Jednání ve věci bylo nařízeno na 23. 3. 2022, žalobce se z jednání prostřednictvím právního zástupce omluvil, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Věc byla projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o. s. ř. 3. Dokazování ve věci bylo provedeno listinnými důkazy dle návrhu žalobce. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno tvrzení žalobce o uzavření předmětné smlouvy dne [datum]. Ze smlouvy dále vyplývá, že žalovaná převzala v den uzavření smlouvy částku 13 000 Kč od zástupce právního předchůdce žalobce v hotovosti. Z tvrzení žalobce, které žalovaná žádným způsobem nezpochybnila, a zároveň bylo v její prospěch, vzal soud za prokázané, že na půjčku žalovaná uhradila celkem částku 12 440 Kč. 5. Žalobce v řízení tvrdil, že právní předchůdce žalobce řádně prověřil úvěruschopnost žalované. Dle názoru soudu však nebylo dostatečné a řádné prověření úvěruschopnosti žalované řádně tvrzeno ani prokázáno, totožně nebyly prokázány dostatečné majetkové poměry žalované. Žalobce pouze nekonkrétně tvrdil, že právní předchůdce žalobce měl získat dostatečné informace od žalované, tyto měl zhodnotit, kdy žalovaná měla být dotazována na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto měly být ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Veškeré informace byly zaznamenány do karty zákazníka. Na základě toho měl právní předchůdce žalobce vyhodnotit žalovanou jako úvěruschopnou. Žalobce řádně netvrdil, jak a jaké konkrétní poměry žalované byly skutečně zjišťovány a jak byly vyhodnoceny. Pokud žalobce předložil kartu zákazníka, z ní vyplývá, že byla sepsána v den uzavření smlouvy a podepsána žalovanou a zástupcem právního předchůdce žalobce, jsou v ní identifikační údaje žalované, a to jméno, adresa, rodné číslo, datum narození, číslo a platnost občanského průkazu. V kolonce bydlení je zaškrtnuto, že je nájemníkem. V kolonce zdroj hlavních příjmů je zaškrtnuto, že žalovaná je OSVČ. K finanční situaci jsou k příjmům vyplněny hlavní příjem ve výši 10 000 Kč měsíčně a další příjmy ve výši 1 500 Kč měsíčně tj. příjmy v celkové výši 11 500 Kč měsíčně. Ke svým měsíčním výdajům žalovaná uvedla pouze osobní výdaje ve výši 4 000 Kč, splátky úvěrů ve výši 1 600 Kč a další výdaje ve výši 3 800 Kč, tj. tvrzené výdaje v celkové výši 9 400 Kč měsíčně (přičemž zcela absentují výdaje na bydlení žalované). Z karty zákazníka tak jasně vyplývá, že žalovaná měla velmi nízké příjmy s tím, že po odečtení tvrzených výdajů od příjmů jí k dispozici zbyla pouze částka ve výši 2 100 Kč měsíčně. Po odečtení úvěrovou smlouvou sjednané týdenní splátky ve výši 390 Kč, což měsíčně činí cca 1 560 Kč, vyplývá, že finanční rezerva žalované měla činit pouze částku ve výši 540 Kč měsíčně. Tato výše je za situace, kdy žalovaná uvedla, že má vyživovací povinnost k nezaopatřenému dítěti, přičemž mezi své výdaje nezapočítala ani své výdaje na bydlení, zcela nedostatečná. Nadto má soud za to, že se žalobci nepodařilo prokázat ani to, že příjmy a výdaje žalované právní předchůdce žalobce skutečně ověřoval. V dokumentech k ověření jsou zaškrtnuty bankovní výpisy, faktury, SIPO a nájemní smlouva, žádné z těchto dokladů však soudu nebyly předloženy a není zřejmé, zda vůbec a pokud, tak s jakým obsahem, byly právnímu předchůdci žalobce žalovanou předloženy a jak byly vyhodnoceny. Soud má za to, že žalobce řádně netvrdil a neprokázal, že úvěruschopnost žalované byla v době sjednání smlouvy s dostatečnou pečlivostí prověřena a vyhodnocena. 6. Svou nepřítomností u jednání se žalobce připravil o možnost býti poučen soudem ve smyslu § 118a o. s. ř. 7. Poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. soud poskytuje jen účastníkům (nebo jejich zástupcům) přítomným u soudního jednání. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků (jeho zástupce či zmocněnce), účastník, který se jednání soudu nezúčastnil (byť se z něho řádně omluvil), podstupuje riziko, že se mu nedostane příslušného poučení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Poučovací povinnost podle § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popř. při přípravném roku (nařízeném podle § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2003, sp. zn. 29 Odo 715/2002). 8. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky ze stejného dne, jehož odeslání bylo prokázáno poštovním podacím lístkem. Z předžalobní výzvy ve spojení s poštovním podacím lístkem vyplývá, že předžalobní výzva ze dne 3. 9. 2020 byla odeslána na adresu žalované dne 4. 9. 2020, žalovaná jí byla vyzvána k zaplacení předmětné částky, kdy jí byla žalobcem poskytnuta lhůta k zaplacení do 18. 9. 2020. <i>9. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>10. Podle § 84 odst. 2 1 zákona č. 257/2016 S., o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.</i> <i>11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 S., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>12. Podle § 87 odst. 1 zákona 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86