42 C 138/2022-46 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 24.2.2022 ve znění podání ze dne 13.9.2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 10 715,87 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 20.10.2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce 256 Kč. Žalobce v žalobě uvedl, že jeho právní předchůdce - [právnická osoba] dne [datum] uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které mu poskytl úvěr ve výši 4 000 Kč. Následně měl být uzavřen dodatek k této smlouvě, na základě kterého došlo k poskytnutí dalšího úvěru v částce 16 000 Kč. Žalovaný tak od jeho právního předchůdce na svůj účet, který žalobce specifikoval, obdržel od právního předchůdce žalobce celkem částku 20 000 Kč. Žalovaný se měl zavázat vrátit původnímu věřiteli částku 24 536 Kč s příslušenstvím do 31.3.2021 Smlouva měla být uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svou vůli smlouvu uzavřít měl projevit verifikační platbou. K ověření totožnosti zaslal i kopii občanského průkazu. K procesu uzavření smlouvy o úvěru a uzavírání dodatku k této smlouvě uvedl, že žalovaný zažádal o půjčku online na internetových stránkách právního předchůdce žalobce [webová adresa], vyplnil registrační formulář, jehož součástí bylo i zadání čísla občanského průkazu, v rámci dokončení žádosti o půjčku zaslal verifikační platbu. Poté obdržel předsmluvní informace, kde byly shrnuty parametry půjčky. Právní předchůdce žalobce pak nahlédnutím do registrů zahájil schvalovací proces, došlo k prověření bonity žalovaného. Následně došlo ke schválení žádosti o půjčku, čerpání úvěru na účet, z nějž byla zaslána verifikační platba. Jejím zasláním měly být odsouhlaseny i všeobecné obchodní podmínky. Všechny smluvní dokumenty měly být žalovanému zaslány na jeho email. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, právnímu předchůdci žalobce tak vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení. Dne [datum] uzavřel žalobce se společností [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávek, jako rámcovou smlouvu, na základě které následně docházelo k postupování souborů pohledávek, kdy o dílčích postoupeních byla sepsána společná prohlášení o postoupení pohledávek. Došlo tak i k postoupení pohledávky za žalovaným. Žalobce byl zmocněn k odeslání dopisů s oznámením o postoupení pohledávky. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalovaný právnímu předchůdci žalobce uhradil celkem částku 8 700 Kč, kdy žalobce přesně jednotlivé úhrady specifikoval. Uvedl, jak byly tyto položky započteny na jistinu a úrok, který měl být zcela uhrazen. Přímo žalobci pak žalovaný uhradil částku 8 196 Kč, která byla započtena na úrok z prodlení, smluvní pokutu, paušální náklady upomínání a jistinu. Žalovaná částka tak po provedených zápočtech odpovídá dosud neuhrazené jistině úvěru. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy právním zástupcem žalobce. Žalobce se tak domáhá zaplacení uvedené dlužné částky spolu s úrokem z prodlení. 2. Žalovaný se k zaslané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 9.11.2022, žalobce a právní zástupce žalobce se z účasti na jednání omluvili, žalovaný se k jednání, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud při jednání provedl dokazování ve spise založenými listinnými důkazy, jež předložil žalobce, kterými byl zjištěn následující skutkový stav. Z předložené smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], smlouvy téhož čísla ze dne [datum], spolu s obchodními podmínkami soud zjistil, že jde o listiny, které nejsou podepsány žádnou ze smluvních stran, obsahují v místě pro podpis pouze vytištěné jméno a příjmení žalovaného, obchodní firmu původního věřitele. Obsahem smlouvy z data [datum] je poskytnutí úvěru společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) žalovanému v částce 4 000 Kč, jehož splatnost je uvedena ke dni 31.3.2021, procentní sazba úroku 279,83 % ročně odpovídající úroku ve výši 920 Kč, celková splatná částka byla 4 920 Kč. V listině je uvedeno, že potvrzením a přijetím tohoto textu klient (žalovaný) navrhuje věřiteli uzavření výše specifikované smlouvy o úvěru. Věřitel ověří splnění podmínek pro poskytnutí úvěru a v případě, že jsou splněny, vyjádří svůj souhlas uzavřením smlouvy a smlouva nabude účinnosti odesláním SMS informace o uzavření smlouvy na registrovaný telefon nebo odesláním prostředků na registrovaný účet klienta nebo vyplacením hotovosti či odesláním smlouvy na registrovaný email. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že jde o listinu, která není podepsána žádnou ze smluvních stran. Obsahem smlouvy je poskytnutí úvěru právním předchůdcem žalobce žalovanému v částce 20 000 Kč, jehož splatnost je uvedena ke dni 31.3.2021, procentní sazba úroku je ve výši 275,94 %, což odpovídá úroku v částce 4 536 Kč, celková splatná částka je 24 536 Kč. V ostatním je text smlouvy shodný s výše specifikovanou smlouvou ze dne [datum]. Nepodepsané obchodní podmínky soud s ohledem na právní hodnocení věci blíže nerozebírá. Z výpisů z účtu právního předchůdce žalobce bylo zjištěno, že dne 8.4.2016 na něj byla připsána platba z účtu č. [bankovní účet] označeného jménem žalovaného ve výši 1 Kč. Z výpisu z účtu právního předchůdce žalobce pak má soud za prokázané, že právním předchůdcem žalobce byla uvedený účet dne 1.3.2021 poukázána částka 4 000 Kč a dne 2.3.2021 částka 16 000 Kč. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 4.10.2022 soud zjistil, že majitelem tohoto účtu byl a je žalovaný. Z výpisu z tohoto účtu je zřejmé, že na něj byly v uvedené dny připsány platby od právního předchůdce žalobce v částce 4 000 Kč a 16 000 Kč, tj. celkem v částce 20 000 Kč. Soud však nemá za prokázané tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o úvěru mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným o obsahu, jak je obsahem předložené listiny označené jako smlouva o úvěru, jejíž nedílnou součástí měly být i předložené obchodní podmínky, a tvrzení žalobce o uzavření dodatku k této smlouvě, kterým mělo dojít k navýšení poskytnuté jistiny a sjednaného úroku – poplatku za poskytnutí úvěru. Žalobce totiž nedostatečně tvrdil, jakým konkrétním jednáním žalovaného došlo k odsouhlasení smluv, které jsou předkládány k důkazu, jakým konkrétním jednáním žalovaného byl nahrazen jeho podpis na těchto smlouvách. Pokud žalobce tvrdil, že k odsouhlasení smluv mělo dojít v rámci profilu žalovaného na webových stránkách původního věřitele, pak k těmto svým tvrzením nepředložil a neoznačil žádný důkaz. Nepodepsané listiny pak o uzavření smluv o konkrétním obsahu svědčit nemohou. Pokud několik let před uzavřením smlouvy (8.4.2016) poukázal žalovaný na účet původního věřitele částku 1 Kč, kdy mělo jít o verifikační platbu, pak takovou platbou nemohl odsouhlasit smlouvy datované dne [datum] či [datum]. 5. K tvrzení o tom, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobce prověřil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr za sjednaných podmínek, žalobce nepředložil žádné důkazy. Jeho tvrzení o prověření úvěruschopnosti byla nedostatečná, když nebylo zřejmé, jaké skutečnosti byly případně ohledně poměrů žalovaného zjištěny a jak byly hodnoceny. Soud tedy uzavírá, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalovaného. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] spolu s přílohou – společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] postoupila na žalobce pohledávku za žalovaným z tvrzené smlouvy o úvěru. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7.10.2021 spolu s poštovním podacím archem ze dne 11.10.2021 má soud za prokázané, že žalovaný byl vyrozuměn o postoupení pohledávky, vyzýván k úhradě dlužné částky. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 3.2.2022 spolu s podacím archem ze dne 7.2.2022 je prokázáno, že právní zástupce žalobce před podáním žaloby opětovně žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky. Pokud žalobce k důkazu předkládal další listiny k prokázání úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, pak tyto soud s ohledem na právní hodnocení věci dále nerozebírá. 7. Soud se při právním hodnocení věci zabýval nejprve tím, zda mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce (původním věřitelem) byla platně uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník včetně dodatku k této smlouvě, kdy mělo jít o spotřebitelský úvěr dle z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Posuzoval přitom, zda žalovaný projevil vůli uzavřít se žalobcem (jeho právním předchůdcem) závazek a řídit se obsahem smlouvy (§ 1724 a násl. občanského zákoníku). Soud přitom s odkazem na výše popsaný zjištěný skutkový stav dospěl k závěru, že v řízení nebylo platné uzavření smlouvy o obsahu tvrzeném žalobcem, ani dodatku k této smlouvě o předloženém obsahu prokázáno. Soud má za to, že žalobce v dané věci neunesl jak břemeno tvrzení, tak bř