42 C 19/2023-41 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26.9.2022, ve znění podání ze dne 15.5.2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 13 061 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně ode dne 19.3.2016 do zaplacení. Žalobce v žalobě uvedl, že původní věřitel – [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2017 postoupil na žalobce soubor pohledávek, a to včetně pohledávky, která je předmětem tohoto řízení. K vlastní pohledávce žalobce uvedl, že původní věřitel uzavřel se žalovanou dne 19.10.2015 smlouvu o zápůjčce, na základě, které byla poskytnuta na bankovní účet žalované, který uvedla v žádosti o zápůjčku, částka 16 000 Kč Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře na internetových stránkách právního předchůdce žalobce, nebo textovou zprávou SMS. Odesláním žádosti přitom žalovaná měla potvrdit seznámení s obchodními podmínkami. Žalobce doplnil, že nedisponuje smlouvou o zápůjčce, kdy tak odkazuje na žádost o zápůjčku, jejímž elektronickým výstupem je dokument, označený jako Loan Application Info. Žalovaná se měla zavázat vrátit zápůjčku původnímu věřiteli společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do 18.3.2016. K posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy uvedl, že nedisponuje žádnými dokumenty ohledně tohoto prověření, případně tak navrhuje, aby soud posoudil návrh jako bezdůvodné obohacení žalované. Žalovaná částka přitom představuje neuhrazenou část jistiny zápůjčky, když žalovaná na poskytnutou částku uhradila 2 938,79 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila. 3. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 24.5.2023, žalobce a jeho právní zástupce se z účasti na jednání omluvili, žalovaná se k jednání, ač řádně předvolána, bez omluvy nedostavila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud při jednání provedl dokazování ve spise založenými listinnými důkazy, jež předložil žalobce a které si soud na návrh žalobce vyžádal, kterými byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobce k důkazu předložil nikým nepodepsanou listinu - standardní informace o spotřebitelském úvěru ohledně věřitele [právnická osoba], kdy má jít o revolvingový úvěr na kreditním účtu s úvěrovým limitem 25 000 Kč. Listina pak obsahuje další podmínky poskytovaného úvěru. Z předložené listiny nemá soud za prokázané, že by se žalovaná před tvrzeným uzavřením smlouvy s těmito informacemi seznámila. Žalobce k důkazu o uzavření tvrzené smlouvy o zápůjčce předložil listinu – Loan application info obsahující některé údaje o žalované, je v ní uveden i její bankovní účet, výše zápůjčky v částce 16 000 Kč a poplatku 2 000 Kč, kdy listina dále obsahuje opakovaně datum 19.5.2015, kdy měla být zápůjčka schválena a vyplacena. Tato listina neprokazuje tvrzení žalobce o podání žádosti žalovanou o uzavření smlouvy o zápůjčce, na základě, které by tato žádala o zápůjčku v částce 16 000 Kč se splatností dne 18.3.2016, není důkazem o uzavření takové smlouvy. Žalobce dále předložil tři výpisy z účtu, které měly být adresované žalované, kdy je z nich patrno, že dne 19.10.2015 mělo dojít k výběru částky 16 000 Kč, nejsou patrny další výběry. Žalobce nepředložil žádný důkaz k tomu, kdy a jakým způsobem byla tato vyúčtování případně odeslána žalované. 5. Žalobce nepředložil žádné důkazy k tvrzení o prověření schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr, nedoplnil tvrzení o tom, zda a jakým způsobem původní věřitel zkoumal poměry žalované, jaké konkrétní skutečnosti o poměrech žalované byly zjištěny a jak byly případně hodnoceny. Soud tak nemá za prokázané, že právní předchůdce žalobce před tvrzeným uzavřením smlouvy o zápůjčce, spotřebitelském úvěru, prověřil s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. 6. Z potvrzení o provedené platbě má soud za prokázané, že z účtu společnosti [právnická osoba] byla na účet č. [bankovní účet] dne 19.10.2015 pod variabilním symbolem [číslo] poukázána částka 16 000 Kč. Není zřejmé, jaký byl účel této platby. Ze zprávy [obec] [anonymizována dvě slova] ze dne 9.3.2023 má soud za prokázané, že majitelem uvedeného účtu č. byla ke dni 19.10.2015 žalovaná. Z výpisu z tohoto účtu pak má soud za prokázané, že dne 19.10.2015 byla na tento účet připsána platba od právního předchůdce žalobce ve výši 16 000 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaná uhradila právnímu předchůdci částku 2 938,79 Kč. Žalovaná toto tvrzení nezpochybnila. 7. Ze smlouvy postoupení pohledávek ze dne 21.12.2017 má soud za prokázané, že touto smlouvou byly společností [právnická osoba] na žalobce postoupeny peněžité pohledávky vyplývající z tzv. klientských smluv uvedených v příloze smlouvy. Postoupení pohledávky na žalobce bylo žalované písemně oznámeno, což je prokázáno oznámením ze dne 20.9.2018 a podacím archem z téhož dne. Žalovaná byla před podáním žaloby opětovně vyzývána k úhradě dlužné částky, což je patrno z výzvy ze dne 19.2.2019 spolu s poštovním podacím archem ze dne 20.2.2019. 8. Soud se při právním hodnocení věci zabýval nejprve tím, zda mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce (původním věřitelem) byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy mělo jít o spotřebitelský úvěr dle z. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Posuzoval přitom, zda žalovaná projevila vůli uzavřít s žalobcem závazek a řídit se obsahem smlouvy (§ 1724 a násl. občanského zákoníku). Soud přitom s odkazem na výše popsaný zjištěný skutkový stav dospěl k závěru, že v řízení nebylo platné uzavření smlouvy o obsahu tvrzeném žalobcem prokázáno. Soud má za to, že žalobce v dané věci neunesl jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. Žalobce zejména dostatečně netvrdil, jakým konkrétním způsobem měla být smlouva o zápůjčce uzavřena, ani to, jaké byly konkrétní sjednané podmínky takové smlouvy, když smlouvu k důkazu ani nepředložil. Uzavření tvrzené smlouvy přitom nemůže být prokázáno předloženými nepodepsanými standardními podmínkami spotřebitelského úvěru, kdy navíc není tvrzeno, ani prokazováno, jak se tato listina měla dostat do dispozice žalované. O uzavření smlouvy o konkrétním obsahu pak nesvědčí ani další listina - Loan application info, z níž není zřejmé ani jednání žalované směřující k uzavření smlouvy, k jejímu odsouhlasení, ani konkrétní obsah tvrzené smlouvy. Uzavření konkrétní smlouvy pak neprokazují ani předložené výpisy z účtu. Soud tedy uzavírá, že nemá za prokázané uzavření tvrzené smlouvy o zápůjčce dne 19.10.2015, na základě které by právní předchůdce žalobce poskytl žalované zápůjčku v částce 16 000 Kč a žalovaná se zavázala jí vrátit ve lhůtě do 18.3.2016. 9. Soud jen na okraj dodává, že i za situace, kdy by snad bylo prokázáno uzavření tvrzené úvěrové smlouvy, nemohla by tato být platně uzavřena, když žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně ověření schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr. Nebylo tak prokázáno splnění povinnosti úvěrujícího dle § 9 odst. 1 zákona 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí neposoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Z tohoto důvodu je žalobcem tvrzená spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku od počátku neplatná, když soud by k této neplatnosti přihlédl dle ustanovení § 588 občanského zákoníku i bez návrhu. 10. Za situace, kdy se žalobce k soudnímu jednání nedostavil (soudu byla zaslána omluva z jednání spolu se souhlasem, aby bylo jednáno v nepřítomnosti žalobce a jeho právního zástupce), nemohl být ohledně nedostatečných skutkových tvrzení ohledně uzavření smlouvy a neoznačení důkazů k takovým tvrzením poučen podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Takové procesní poučení se totiž poskytuje jen účastníkům přítomným u soudního jednání. Soud rovněž připomíná, že již před nařízením prvního soudního jednání ve věci žalobce v tomto směru k doplnění tvrzení a označení důkazů písemně usnesením vyzýval, poučoval jej o břemeni tvrzení i břemeni důkazním. Žaloba však i přes tato poučení nebyla žalobcem řádně doplněna. Chybějící tvrzení na druhou stranu nebylo tak významné, že by způsobovalo neprojednatelnost žaloby (tedy, že by zde byl důvod pro postup podle § 43 odst. 1 o. s. ř.). 11. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel poukázal na účet žalované dne 19.10.2015 částku 16 000 Kč, uvedená částka byla na účet žalované připsána téhož dne, nebylo však zřejmé, z jakého důvodu k platbě došlo. Za situace, kdy mezi původním věřitelem a žalovanou nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soud platbu na účet žalované považoval ve smyslu ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, za platbu bez právního důvodu, kterou se žalovaná na úkor původního věřitele bezdůvodně obohatila. Žalovaná je tak ve smyslu § 2991 odst. 1 a § 2993 věty první občanského zákoníku toto bezdůvodné obohacení povinen vydat tomu, na jehož úkor se obohatila. Bylo