42 C 199/2022-44 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 4 035,33 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně ode dne 3.12.2021 do zaplacení. Žalobce v žalobě uvedl, že původní věřitel – [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2020 postoupil na žalobce soubor pohledávek, a to včetně pohledávky, která je předmětem tohoto řízení. K vlastní pohledávce žalobce uvedl, že původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 2.8.2020 smlouvu o revolvingovém úvěru, a to pomocí prostředků komunikace na dálku, prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na jeho webových stránkách, kdy tento účet byl žalovaným zřízen formou registrace na uvedených webových stránkách, kam zadal žalovaný své osobní údaje. Žalovaný měl následně prostřednictvím webového rozhraní doručit žádost o poskytnutí úvěru, učinil tak nabídku na uzavření smlouvy. Původní věřitel pak po prověření úvěruschopnosti žalovaného měl prostřednictvím webového rozhraní žalovanému zaslat konkrétní návrh úvěrové smlouvy. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného doplnil, že původní věřitel jej provedl nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí a do dalších veřejně dostupných databází. Dále jí posuzoval výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Ohledně konkrétních zjištěných údajů o příjmech a výdajích žalovaného žalobce v žalobě ničeho netvrdil. Žalovaný tak na základě uzavřené smlouvy čerpal na svůj bankovní účet specifikovaný v žalobě úvěr ve výši 4 035,33 Kč, který měl být uhrazen do 2.12.2021. Celková výše dluhu má odpovídat případným dílčím úhradám, kdy žalobce dokládá poslední fakturu, která byla žalovanému zaslána. Žalovaný svůj dluh ve lhůtě splatnosti neuhradil. Následně byl ohledně této povinnosti opakovaně písemně upomínán, avšak ani přes zaslání předžalobní upomínky právním zástupcem žalobce svůj závazek nesplnil. Žalobce se proto domáhá zaplacení částky 4 035,33 Kč spolu se zákonným úrokem u prodlení ode dne následujícího po splatnosti úvěru. V případě, že by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení této částky z titulu uzavřené smlouvy, pak se žalobce domáhá ve výši čerpané jistiny vydání bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. 3. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 25.1.2023, žalobce a jeho právní zástupce se z účasti na jednání omluvili, žalovaný se k jednání, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud při jednání provedl dokazování ve spise založenými listinnými důkazy, jež předložil žalobce a které si soud na návrh žalobce vyžádal, kterými byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobce k důkazu předložil nikým nepodepsané listiny, a to standardní informace o spotřebitelském úvěru ohledně věřitele [právnická osoba], kdy má jít o spotřebitelský revolvingový úvěr. Celková výše spotřebitelského úvěru, úvěrový limit má být v částce 2 500 Kč. Listina pak obsahuje další podmínky poskytovaného úvěru. Z předložené listiny nemá soud za prokázané, že by se žalovaný před tvrzeným uzavřením smlouvy s těmito informacemi seznámil, když neobsahuje jeho podpis. Žalobce rovněž předložil listinu – [příjmení] [příjmení] – Standardní podmínky Úvěrové smlouvy vztahující se na klienty v České republice, kdy tyto listina neobsahuje podpis žalovaného, není zřejmé, zda se s těmito podmínkami seznámil. Z listiny – [právnická osoba] – Úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice soud zjistil, že jako smluvní strany jsou uvedeni [právnická osoba] jako věřitel a žalovaný jako klient. Listina neobsahuje datum uzavření, ani podpisy smluvních stran. Listina dále obsahuje text, že klient souhlasí s uzavřením úvěrové smlouvy, kdy termín splatnosti je patnáct dnů od data Výpisu, maximální úvěrový limit je 2 500 Kč, je upravena minimální částka platby, která musí být zaplacena do termínu splatnosti ve výši 11 % z celkové splatné částky nebo 1 000 Kč, dle toho, která částka bude vyšší. Listina obsahuje i další ujednání, s ohledem na právní hodnocení věci je však soud nerozebírá. Žalobce dále k důkazu předložil listinu – Loan application info obsahující některé údaje o žalovaném, kdy však tato listina nikterak neprokazuje tvrzení žalobce o uzavření smlouvy. Částka půjčky je v této listině uvedena ve výši 2 500 Kč. Soud z uvedených listin nemá za prokázané, že by právní předchůdce žalobce – společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným smlouvu o (revolvingovém) úvěru o tvrzeném obsahu. Žalobce především dostatečným způsobem netvrdil, jakým konkrétním jednáním žalovaného k uzavření takové smlouvy mělo dojít, pokud po registraci na webových stránkách uvedené společnosti v rámci uživatelského účtu mělo dojít na základě žádosti žalovaného k uzavření smlouvy, pak žalobce netvrdil, jakým konkrétním jednáním žalovaného mělo dojít k odsouhlasení smlouvy a obchodních podmínek právě o předloženém obsahu, jakým způsobem byl nahrazen podpis žalovaného na předložených listinách. Předložené nepodepsané listiny pak uzavření konkrétní smlouvy, případně odsouhlasení obchodních podmínek, prokazovat nemohou. Žalobce tak v tomto směru neunesl břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní. 5. K tvrzení žalobce o tom, že jeho právní předchůdce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru prověřil úvěruschopnost žalovaného, žalobce žádné důkazy nepředložil. Žalobce konkrétně ani netvrdil, co o poměrech žalovaného jeho právní předchůdce zjistil a jak tyto zjištěné informace hodnotil. Ani v tomto směru tak žalobce neunesl břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní. Soud tak nemá za prokázané, že právní předchůdce žalobce před tvrzeným uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru prověřil s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. 6. Ze souhrnu pohledávky soud zjistil, že je na něm vyznačen dne 2.8.2021 výběr v částce 2 500 Kč, dále jsou vyznačeny tři faktury, kdy na nich je vždy jistina v částce 2 500 Kč, náhrada účelně vynaložených nákladů nejprve v částce 250 Kč, pak 500 Kč a nakonec v částce 750 Kč. Pohledávka je označena jako odprodaná. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 21.12.2022 má soud za prokázané, že majitelem účtu č. [bankovní účet], jak jej žalobce uvedl v žalobě, byl v době tvrzené platby (2.8.2021) žalovaný. Z výpisu z tohoto účtu pak má soud za prokázané, že dne 3.8.2021 byla na tento účet připsána platba ve výši 2 500 Kč identifikovaná variabilním symbolem [číslo], jak jej uvedl žalobce. Soud tak má za prokázané, že šlo o platbu jeho právního předchůdce. Z listiny – Platební informace adresované žalovanému je prokázáno, že je na ní obsaženo vyúčtování právního předchůdce žalobce žalovanému, kdy na listině je uveden stejný variabilní symbol jako u uvedené platby, výběr ve výši 2 500 Kč dne 2.8.2021, dále je účtována náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 3 x 250 Kč a úroky za období čerpání ve výši 793,96 Kč. Datum splatnosti je uvedeno dne 2.12.2021. Žalobce nepředložil žádný důkaz k tomu, kdy a jakým způsobem bylo toto vyúčtování případně odesláno či doručeno žalovanému. 7. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27.1.2020 spolu s přílohou má soud za prokázané, že na základě této smlouvy byly společností [právnická osoba] na žalobce postupně postupovány pohledávky za dlužníky v České republice, kdy z přílohy je zřejmé, že byla postupována i pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky na žalobce bylo žalovanému písemně oznámeno, což je prokázáno oznámením ze dne [datum] a předžalobní upomínkou z téhož dne spolu s podacím lístkem ze dne 13.1.2022. 8. Soud se při právním hodnocení věci zabýval nejprve tím, zda mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce (původním věřitelem) byla platně uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy mělo jít o spotřebitelský úvěr dle z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Posuzoval přitom, zda žalovaný projevil vůli uzavřít s žalobcem závazek a řídit se obsahem smlouvy (§ 1724 a násl. občanského zákoníku). Soud přitom s odkazem na výše popsaný zjištěný skutkový stav dospěl k závěru, že v řízení nebylo platné uzavření smlouvy o obsahu tvrzeném žalobcem prokázáno. Soud má za to, že žalobce v dané věci neunesl jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. Žalobce zejména dostatečně netvrdil, jakým konkrétním způsobem měla být uzavřena k důkazu předložená smlouva, případně odsouhlaseny obchodní podmínky, když tvrzení o tom, jakým způsobem měl žalovaný smlouvu o tvrzeném obsahu spolu s obchodními podmínkami akceptovat, byla nedostatečná. O uzavření tvrzené smlouvy pak nemohou svědčit k důkazu předložené nepodepsané listiny. Žalobce ve smyslu ust. § 562 občanského zákoníku nepředložil k důkazu žádné záznamy z elektronického systému jeho právního předchůdce, které by jednání žalovaného směřující k uzavření smlouvy zachycovaly, z nichž by byl patrný úkon nahrazující podpis žalovaného předmětné smlouvy o (revolvin