42 C 76/2023-33 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 24.6.2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 1 700 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši 10 % ročně ode dne 3.7.2019 do zaplacení. Žalobce v žalobě uvedl, že uzavřel se žalovaným na základě jeho žádosti na webovém rozhraní [webová adresa] dne 6.6.2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] kdy možnost žádat o úvěr mají pouze registrovaní klienti. Registraci přitom provedou způsobem popsaným v čl. 3 Všeobecných obchodních podmínek. Smlouva měla být uzavřena tak, že žalovaný zadal žádost o úvěr, následně byl vygenerován její text, který mu byl spolu s obchodními podmínkami zaslán na email uvedený v žádosti. Žalobce ověřil identitu žalovaného formou předání údajů z jeho bankovního účtu. Zaškrtnutím políčka„ souhlasím s podmínkami smlouvy“ vyslovil žalovaný souhlas se zněním předsmluvního formuláře a kliknutím na tlačítko„ další“ žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru. Žalobce před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalovaného, a to nahlédnutím do databáze SOLUS a z informací získaných od žalovaného, když tento vyplnil na webových stránkách žalobce dotazník, kde uvedl, že je svobodný, uvedl název zaměstnavatele a výši svých měsíčních příjmů a výdajů. Žalobce údaje ověřil telefonickým hovorem na čísle uvedeném v žádosti. Na základě uzavřené smlouvy poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 1 700 Kč, který měl žalovaný vrátit za 26 dnů od převedení finančních prostředků. Dnem uzavření smlouvy je pak den, kdy byly prostředky připsány na účet žalovaného. Plnění bylo poskytnuto dne 6.6.2019 z účtu žalobce na účet žalovaného, jak jsou v žalobě specifikovány. Žalovaný úvěr v dohodnuté lhůtě ani po výzvě nesplatil. Žalobce se tak domáhá vrácení částky 1 700 Kč a zaplacení úroku z prodlení ode dne 3.7.2019, tedy ode den následujícího po splatnosti úvěru. 2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. 3. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 28.6.2023, žalobce a jeho právní zástupce se z účasti na jednání omluvili, žalovaný se k jednání, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud při jednání provedl dokazování ve spise založenými listinnými důkazy, jež předložil žalobce a které si soud na návrh žalobce vyžádal, kterými byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobce k důkazu předložil nikým nepodepsané listiny, a to formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ve kterém jsou uvedeny základní parametry úvěru poskytovaného žalobcem ve výši 1 700 Kč a všeobecné obchodní podmínky ke smlouvám o spotřebitelském úvěru uzavíraným společností [právnická osoba] a jejími klienty, kdy z žádné z listin není zřejmé, že by byla jakýmkoliv způsobem zpřístupněna žalovanému, že by se s listinami seznámil. Soud tak obsah těchto listin blíže nerozebírá. Dále byla předložena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] kde jsou jako smluvní strany uvedeny žalobce jako věřitel a žalovaný jako klient. Ohledně žalovaného je uvedeno rodné číslo, adresa, telefonní číslo, emailová adresa, není uvedeno číslo jeho bankovního účtu. Obsahem smlouvy je sjednání podmínek spotřebitelského úvěru v částce 1 700 Kč s úrokovou sazbou 0 % a splatností 26 dnů od odeslání finančních prostředků klientovi. Smlouva je podepsána pouze věřitelem, v místě pro podpis klienta je vytištěno jméno a příjmení žalovaného, jeho rodné číslo a číslo IP adresy. Žalobce nepředložil žádné důkazy, žádné záznamy ze svého interního systému k tomu, že by žalovaný tuto smlouvu nějakým konkrétním úkonem odsouhlasil. Smlouva není datována. Z faktury ke smlouvě o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že byla žalobcem vystavena dne 6.6.2016 se splatností dne 2.7.2019, kdy má být fakturována půjčka na 26 dnů ve výši 1 700 Kč žalovanému. Žalobce netvrdil, ani neprokazoval, jak a kdy měla být tato faktura doručena žalovanému. Soud tak z uvedených listin nemá za prokázané, že by žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru o tvrzeném obsahu. Žalobce především dostatečným způsobem netvrdil, jakým konkrétním jednáním žalovaného k uzavření takové smlouvy mělo dojít, pokud po registraci na webových stránkách uvedené společnosti v rámci uživatelského účtu měl žalovaný kliknutím na konkrétní políčka odsouhlasit znění předložených listin včetně smlouvy, pak to předloženými důkazy prokázáno nebylo. Předložené nepodepsané listiny či listiny podepsané pouze věřitelem pak uzavření konkrétní smlouvy, případně odsouhlasení obchodních podmínek, prokazovat nemohou. Žalobce tak v tomto směru neunesl břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní. 5. K tvrzení o prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobce předložil listinu ze svého interního systému, kde jsou zachyceny údaje o žalovaném, jeho jméno a příjmení, je uvedeno, že je svobodný, žije s rodinou, je zaměstnán u [právnická osoba] povrchy s.r.o. s příjmem 22 000 Kč. Ohledně výdajů žalovaného za měsíc je uvedena bez bližší specifikace částka 4 000 Kč, není uvedeno, že by žalovaný měl nějaké jiné závazky. Soud tak nemá za prokázané, že právní předchůdce žalobce před tvrzeným uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru prověřil s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Z listiny není zřejmé, že by údaje v ní uvedené byly jakkoliv ověřovány, že by byly po žalovaném požadovány nějaké doklady k jeho tvrzením o příjmech, výdajích, bydlení. Dále žalobce předložil listinu – Bank statement data, kdy jde o určité údaje z účtu žalovaného č. [bankovní účet], kdy však z nich nelze učinit jakýkoliv závěr o poměrech žalovaného. Soud tak nemá za prokázané, že by žalobce před uzavřením tvrzené úvěrově smlouvy s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr, když při prověřování úvěruschopnosti se zcela spolehnul na údaje poskytnuté mu žalovaným, aniž by je jakkoliv prověřoval či kriticky hodnotil. Neměl k dispozici žádné listiny k ověření tvrzeného příjmu, ohledně výdajů či nákladů na bydlení, osob žijících se žalovaným v domácnosti. Neprokázal, že by ověřoval případné další závazky žalovaného např. nahlédnutím do nebankovních registrů. 6. Z výpisu z účtu žalobce má soud za prokázané, že dne 6.6.2019 odeslal na účet č. [bankovní účet] částku 1 700 Kč, kdy ve zprávě pro příjemce je uvedeno, že jde o půjčku dle smlouvy [číslo]. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 18.4.2023 má soud za prokázané, že majitelem uvedeného účtu byl ke dni 6.6.2019 žalovaný. Z výpisu z tohoto účtu pak má soud za prokázané, že dne 6.6.2019 byla na tento účet připsána platba od žalobce - ve výši 1 700 Kč s uvedením zprávy, že jde o půjčku dle tvrzené smlouvy. Z výpisu z tohoto účtu je přitom zřejmé, že konečný zůstatek na účtu byl záporný. Pokud by tedy žalobce měl k dispozici relevantní údaje z účtu žalovaného, jak to tvrdil, byla by tato skutečnost dalším z důvodů pro řádné prověření jeho schopnosti vrátit včas poskytnutý úvěr. 7. Z předžalobní upomínky ze dne 11.9.2020 spolu s podacím archem z téhož dne je zřejmé, že žalobce před podáním žaloby vyzýval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do 7 dnů. 8. Soud se při právním hodnocení věci zabýval nejprve tím, zda mezi žalovaným a žalobcem byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce v souladu s ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy mělo jít o spotřebitelský úvěr dle z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Posuzoval přitom, zda žalovaný projevil vůli uzavřít s žalobcem závazek a řídit se obsahem smlouvy (§ 1724 a násl. občanského zákoníku). Soud přitom s odkazem na výše popsaný zjištěný skutkový stav dospěl k závěru, že v řízení nebylo platné uzavření smlouvy o obsahu tvrzeném žalobcem prokázáno. Soud má za to, že žalobce v dané věci neunesl zejména břemeno důkazní, když k tvrzenému způsobu uzavření smlouvy nepředložil žádné důkazy, předložené nepodepsané listiny jeho tvrzení prokázat nemohou. Žalobce ve smyslu ust. § 562 občanského zákoníku nepředložil k důkazu žádné záznamy ze svého elektronického systému, které by jednání žalovaného směřující k uzavření smlouvy zachycovaly, z nichž by byl patrný úkon nahrazující podpis žalovaného předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru o tvrzeném obsahu a den uzavření takové smlouvy. Soud tedy uzavírá, že nemá za prokázané uzavření tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru dne [datum], na základě které by žalobce poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 1 700 Kč a žalovaný se zavázal jej vrátit do 26 dnů. 9. Soud jen na okraj dodává, že i za situace, kdy by snad bylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru, nemohla by tato být platně uzavřena, když žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně ověření schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Nebylo tak prokázáno splnění povinnosti úvěrujícího dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, případná úvěrová smlouva by tak dle § 87 odst. 1 tohoto zákona ve spojení s § 580 občanského zákoníku byla neplatná. K této neplatnosti přitom soud přihlíží z úř