42 C 161/2020-287 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2.11.2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 117 307 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení vždy od prvního dne v měsíci, jak je žalobce v návrhu specifikoval. Uvedl, že žalovaný je vlastníkem id. 13/24 rodinného domu na adrese , adresa, a souvisejících pozemků parc. č. , Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, (dále také jen „předmětné nemovitosti“). Žalobce je vlastníkem id. 1/8 těchto nemovitostí. Žalovaný celý objekt užívá jak pro ubytování svých osob blízkých, tak jako sklad movitých věcí, což doznal. K tomu nemá souhlas žalobce. Ten jej opakovaně kontaktoval telefonicky i osobně, zaslal mu předžalobní výzvu. V odpovědi mu žalovaný prostřednictvím advokáta potvrdil užívání, odkazoval na vypracování znaleckého posudku. K tomu však nedošlo. Žalobce specifikoval velikost obytného prostoru, kdy z údajů realitního serveru měl za to, že průměrná cena nájmu za něj je ve výši 258 Kč za m2. Uvedl, že součástí nemovitostí je i garáž, kdy ty se pronajímají za cenu 2 500 Kč za měsíc. Pacht za zahradu měl být u obecních pozemků 5 Kč za m2 za rok, tedy s ohledem na velikost zahrady by mělo jít o 362 Kč měsíčně. Celkem jde tedy o nájem za všechny předmětné nemovitosti s příslušenstvím za částku 54 462 Kč za měsíc. Náhrada za užívání žalobcovy 1/8 nemovitostí tedy činí 6 807 Kč za měsíc. Požadoval náhradu za období od 23.11.2017 do 30.4.2019 v celkové výši 117 307 Kč spolu s úroky z prodlení. K výzvě soudu pak doplnil, že splatnost náhrady za nemožnost užívání svého podílu na předmětných nemovitostech požaduje za jednotlivé měsíce vždy k poslednímu dni aktuálního měsíce. Úroky z prodlení proto žádá od počátku následujícího měsíce.2. Žalovaný se vyjadřoval tak, že předmětné nemovitosti jsou ve spoluvlastnictví žalobce, žalovaného a jeho sestry , jméno FO, , kdy žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti 13/24, jeho sestra podílu o velikosti 1/3 a žalovaný podílu o velikosti 1/8. Žalovaný tento podíl nabyl usnesením soudního exekutora o udělením příklepu ze dne 23.11.2017, který nabyl právní moci ke dni 31.1.2018. Ohledně užívání předmětných nemovitostí byl žalovaný žalobcem poprvé osloven dopisem ze dne 7.5.2019, na ten reagoval odpovědí právního zástupce ze dne 29.5.2019, kde veškeré vznesené nároky odmítl, a to s ohledem na skutečnost, že předmětné nemovitosti nebyly od listopadu 2017 do září 2018 užívány žádným ze spoluvlastníků, od října 2018 jsou pak jeho druhou sestrou užívány pouze dva pokoje v domě, zbytek nemovitostí není užíván. Žalobce následně dopisem ze dne 18.6.2019 žádal vydání klíčů, kdy poté došlo k jednání mezi oběma stranami. Ohledně vypořádání spoluvlastnictví však nedošlo k dohodě, proto žalovaný a další spoluvlastnice – jeho sestra, podali u , Anonymizováno, žaloby o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Měl za to, že pokud žalobce od nabytí svého podílu na nemovitostech neprojevil do května 2019 žádný zájem o jejich užívání, což v rozsahu jeho podílu mohl realizovat, tak mu nárok na žádnou náhradu nepřísluší. Znovu poukázal na období, kdy nemovitosti nebyly užívány nikým. Nárok neuznával ani zčásti. Následně vyjádření doplnil tak, že si nechal zpracovat znalecký posudek ohledně výpočtu obvyklého nájmu za užívání předmětných nemovitostí, kdy z jeho závěrů plyne, že obvyklý nájem by měl činit 23 500 Kč za měsíc.3. U nařízeného jednání dne 1.11.2021 účastníci učinili nesporným, že v období, které je předmětem tohoto řízení, předmětné nemovitosti neužívala jejich třetí spoluvlastnice , jméno FO, . Žalobce doplnil, že žalovaný mu od počátku sděloval, že na nic nemá nárok, nechtěl mu dát klíč od nemovitostí. K předání klíče došlo až v září 2019, kdy byl poprvé v domě, pořídil zde fotografie, nemovitost byla tehdy užívána.4. Žalobce následně doplňoval svá tvrzení tak, že žalovaný užíval předmětné nemovitosti po celou dobu, když v domě měl ve všech prostorách uložené svoje věci, užíval je pro bydlení osob sobě blízkých.5. Žalovaný v reakci na tvrzení žalobce připustil, že část rodinného domu poskytl k užívání své sestře , jméno FO, , a to od měsíce října 2018, do té doby nemovitosti nijak neužíval. To, že zde zůstaly nějaké věci po rodičích, nelze do doby, než jiný ze spoluvlastníků projeví o nemovitosti zájem, za užívání považovat. Upozornil na to, že garáž u domu nebyla nikdy dokončena, když v ní chybí podstatná část podlahy, díky čemuž rám vrat visí ve vzduchu a do garáže nebylo možno vjíždět. Následně pak poukazoval na to, že věci umístěné v domě po rodičích nabyli dědictvím on i jeho sestra – druhá spoluvlastnice, a to každý ½ těchto movitých věcí. V domě se přitom měly nacházet věci právě druhé spoluvlastnice. Měl za to, že žalobce by měl požadovat náhradu i po ní, soud by pak měl žalobu minimálně v rozsahu 1/3 zamítnout.6. Dne 30.7.2022 podal žalobce u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalovaném na základě shodných tvrzení domáhal zaplacení částky 33 812,50 Kč s úrokem z prodlení od 20.7.2022, kdy šlo o náhradu za nemožnost užívání podílu žalobce na předmětných nemovitostech v období od května 2019 do konce září 2019. Soud proto řízení o tomto návrhu spojil ke společnému projednání , spisová značka, .7. Žalobce závěrem navrhnul, aby soud žalobě zcela vyhověl, když bylo prokázáno, že předmětné nemovitosti byly po celé rozhodné období žalovaným užívány, bylo mu v užívání bráněno. Pokud jde o užívání zahrady, tak za situace, kdy neměl od nemovitosti klíče, nemohl vyzkoušet přístup brankou, kde se pohyboval docela ostrý pes. Měl za to, že by mu měla být přiznána plná náhrada nákladů řízení, když rozhodnutí soudu bylo závislé na znaleckém posudku.8. Žalovaný závěrem navrhoval, aby byla žaloba zamítnuta, když žalobci v užívání nemovitostí nebránil, v tomto žalobce neunesl důkazní břemeno. K nabytí spoluvlastnického podílu na nemovitostech žalobcem poukazoval na právní moci rozhodnutí o příklepu, kdy od tehdy měl právo věc držet a užívat. Žalobce neprokázal, že by se pokusil věc užívat, že by mu v tom žalovaný bránil. Opětovně poukazoval na to, že v určitém období nebyly nemovitosti užívány nikým. Případné vyhovění žalobě měl za rozporné s dobrými mravy. Poukázal na volnou přístupnost zahrady u domu i na to, že žalobce měl část nároku případně požadovat po další spoluvlastnici.9. Soud ve věci provedl dokazování listinami předloženými účastníky, případně vyžádanými soudem, výslechy navržených svědků i znaleckým posudkem ohledně výše bezdůvodného obohacení. Pokud soud některé předložené důkazy nerozebírá, pak je tomu tak proto, že na rozhodnutí ve věci neměly žádný vliv. Z výpisu z katastru nemovitostí pro k.ú. , adresa, , LV č. , hodnota, a z nesporných tvrzení účastníků bylo prokázáno, že v rozhodném období od 23.11.2017 do 30.9.2019 byly předmětné nemovitosti, a to pozemek parc. č. , hodnota, , ostatní plocha, pozemek parc. č. , Anonymizováno, , zahrada a pozemek parc. č. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, ve spoluvlastnictví žalobce s podílem o velikosti id. 1/8, žalovaného s podílem o velikosti id. 13/24 a , jméno FO, – sestry žalovaného s podílem o velikosti id. 1/3. Nabývacími tituly pro žalovaného a jeho sestru byla usnesení vydaná v dědických řízeních, a to usnesení , spisová značka, o schválení dědické dohody, kdy šlo o dědictví po , jméno FO, (matce žalovaného a jeho sestry). Dále šlo o usnesení , spisová značka, , týkající se řízení o pozůstalosti po , jméno FO, (otci žalovaného a jeho sestry). Z tohoto rozhodnutí je rovněž prokázáno, že sestra žalovaného , jméno FO, a žalovaný nabyli každý id. ½ movitých věcí po zůstaviteli, tj. nábytek a bytové zařízení včetně elektrospotřebičů. , jméno FO, pak ošacení a osobní věci zůstavitele. Žalobce podíl na nemovitostech nabyl usnesením soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, ze dne , spisová značka, , kterým byl žalobci jako vydražiteli udělen příklep. S odkazem na ustanovení § 336l odst. 2 o.s.ř. se žalobce stal vlastníkem vydražené věci ke dni vydání usnesení o příklepu, což je zřejmé z odůvodnění uvedeného rozhodnutí. Ze spisu , Anonymizováno, , sp. zn. , spisová značka, , týkajícího se řízení o návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem soud zjistil, že žaloba byla podána žalovaným a druhou spoluvlastnicí (jeho sestrou) proti žalobci (v daném řízení žalovanému) dne 20.6.2020. Žalovaný (v dané věci žalobce) v žalobě uvedl, že žalobce po nabytí příklepu v průběhu měsíce listopadu 2018 vyhledal jak jeho, tak jeho sestru, kdy měl uvádět, že má zájem o odkup jejich spoluvlastnických podílů, následně je měl výzvou ze dne 14.5.2019 vyzývat k náhradě za nemožnost užívání předmětných nemovitostí. Poté řešil předání klíčů od vstupu do nemovitosti, nereagoval na nabídku vypořádání. Žalobce se ve vyjádření k žalobě v daném řízení vyjadřoval tak, že nemá žádný důvod bránit žalobcům v užívání nemovitosti, a to k bydlení či k pronájmu třetí osobě, pou