42 C 261/2023-62 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10.5.2023 ve znění dalšího podání ze dne 11.12.2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 9 410 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně ode dne 19.8.2022 do zaplacení a zaplacení smluvní pokuty v částce 630 Kč. Žalobce v žalobě uvedl, že pohledávku mu vznikla na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené se žalovanou dne 19.7.2022 distančním způsobem na adrese [webová adresa]. Na základě této smlouvy žalované poskytl spotřebitelský úvěr 7 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím k datu splatnosti dle příslušného článku smlouvy. Žalovaná se přitom zavázala vrátit poskytnuté prostředky a zaplatit žalobci poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za objednané volitelné služby. Žalovaná o úvěr požádala na uvedených webových stránkách žalobce a poskytla údaje, na základě kterých žalobce posoudil její úvěruschopnost. Žalobce tak zjistil od žalované celkový počet osob žijících v domácnosti, počet osob s ní společně hospodařících, pravidelný měsíční příjem a pravidelné výdaje žalované. Žalobce dále ověřil, zda se žalovaná nenachází v sankčních registrech, nahlédl do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti (NRKI, BRKI registry). Žalobce údaje shromáždil a zkontroloval, dospěl k závěru o schopnosti žalované splatit poskytnutý úvěr. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované přitom činila [částka], což umožňovalo bezproblémové splácení úvěru. Tyto skutečnosti pak byly zjištěny z účtu žalované, která jej zpřístupnila žalobci prostřednictvím v žalobě uvedené aplikace. 2. K procesu uzavření smlouvy žalobce sdělil, že smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaná přihlásila pomocí dvoufaktorového ověření. V klientském profilu jí byl nejprve zpřístupněn formulář s předsmluvními informacemi, který odsouhlasila a poté návrh smlouvy, který odsouhlasila kliknutím na opt-in volbu„ Podepisuji“. Žalované byla posléze smlouva o úvěru i předsmluvní informace zaslány na jí uvedenou emailovou adresu. 3. Žalobce úvěr vyplatil na účet žalované č. [bankovní účet], a to dne 7.8.2022 pěti platbami po 1 000 Kč a dne 19.7.2022 platbou ve výši 2 000 Kč. Žalovaná si měla při sjednávání smlouvy zvolit i následující volitelné služby, a to službu„ [anonymizována dvě slova]“ za poplatek 110 Kč, službu„ [anonymizováno]“ za poplatek 990 Kč. Úvěr byl splatný dne 18.8.2022. Žalovaná žalobci ničeho neuhradila. Žalovaný tak má vůči ní dosud nesplacenou pohledávku ve výši 9 410 Kč, kterou tvoří nesplacená jistina v částce 7 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru v částce 1 310 Kč, poplatek za službu„ [anonymizována dvě slova]“ v částce 110 Kč a poplatek za službu„ [anonymizováno]“ v částce 990 Kč. V souladu se smluvním ujednáním pak žalobci vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty v částce 630 Kč, když jde o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za období od splatnosti úvěru dne 18.8.2022 do 17.11.2022. Žalovaná žalobci ničeho neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy. Žalobce uvedl, že v případě, že by soud neměl za prokázané uzavření tvrzené smlouvy, domáhá se zaplacení jistiny ve výši 7 000 Kč z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. 4. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila. 5. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 22.1.2024, žalobce a jeho právní zástupce se z účasti na jednání omluvili, žalovaná se k jednání, ač řádně předvolána, bez omluvy nedostavila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků. 6. Soud při jednání provedl dokazování ve spise založenými listinnými důkazy, jež předložil žalobce a které si soud vyžádal, kterými byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobce k důkazu předložil nikým nepodepsané listiny – popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, všeobecné obchodní podmínky, sazebník a souhlas se zpracováním osobních údajů, kdy z žádné z listin není zřejmé, že by byla jakýmkoliv způsobem zpřístupněna žalované, že by se s těmito listinami seznámila. Soud tak obsah těchto listin blíže nerozebírá. Dále byla žalobcem předložena smlouva o spotřebitelském úvěru, kde jsou jako smluvní strany uvedeny žalobce jako věřitel a žalovaná jako dlužník. Ohledně žalované je uvedeno rodné číslo, číslo občanského průkazu, adresa, telefonní číslo, emailová adresa, číslo jejího bankovního účtu. Obsahem smlouvy je sjednání podmínek spotřebitelského úvěru v částce 7 000 Kč, kdy má jít o spotřebitelský, bezúčelový úvěr s postupným čerpáním, první tranší úvěru v částce 2 000 Kč. Dlužník si měl zvolit volitelné služby za uvedené poplatky, zavázal se splatit úvěr nejpozději do dne splatnosti 18.8.2022, kdy měl být sjednán poplatek za sjednání úvěru v částce 2 030 Kč, spolu s poplatky tak měla být uhrazena částka 9 305 Kč. V místě pro podpisy smluvních stran je ohledně žalované vytištěno„ Já, [celé jméno žalované], [rodné číslo] potvrzuji, že jsem smlouva přečetl a s jejím obsahem souhlasím. Tímto podepisuji.“ Dále smlouva pod tímto textem a nad vytištěnou firmou věřitele obsahuje nečitelnou parafu, s uvedením„ Podepsáno elektronicky dne 2022 -07-19“. Není zcela zřejmé, zda se tento text a parafa podpisu váže k osobě věřitele či dlužníka. Žalobce nepředložil žádné důkazy, žádné záznamy ze svého interního systému k tomu, že by žalovaná tuto smlouvu nějakým konkrétním úkonem odsouhlasila, pokud měl být její podpis nahrazen uvedenou parafou, pak toto v žalobě netvrdil, když uvedl, že měla text smlouvy odsouhlasit tlačítkem„ Podepisuji“. K tomuto tvrzení však nepředložil žádný důkaz, zejména právě záznam ze svého interního elektronického systému, z nějž by byl takový úkon žalované zaznamenán. Z nějž by byly patrny postupné kroky - jednání smluvních stran při uzavírání smlouvy. Soud tak z uvedených listin nemá za prokázané, že by žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru o tvrzeném obsahu. Žalobce tak v tomto směru neunesl břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní. 7. K tvrzení o prověření úvěruschopnosti žalované, žalobce předložil obecné principy posuzování a filozofie společnosti, které obecně popisují, jakým způsobem má být ze strany žalobce prověřována úvěruschopnost dlužníků. O konkrétních skutečnostech týkajících se prověřování úvěruschopnosti žalované, však z této listiny nelze učinit žádný závěr, když pouze popisuje, jak má být postupováno, nikoliv, jak bylo postupováno v tomto konkrétním případě. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalované u [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že jsou na ní zaznamenány údaje o žalované, kdy k provedení výpočtu úvěruschopnosti mělo dojít dne 19.7.2022. Celkový počet osob v domácnosti je uveden v počtu dvou, kdy obě tyto blíže neidentifikované osoby mají mít příjem. Není zřejmé, o jakou další osobu v domácnosti by mělo jít, jaký příjem a z jakých zdrojů by případně tato osoba měla mít. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu je uvedena v částce 53 646 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem je uvedena v částce 23 000 Kč. Není zřejmé, o jaký příjem by mělo jít, z čeho byl příjem ověřen, jak má být vysvětlen podstatný rozdíl ve výši pravidelného měsíčního příjmu deklarovaného žalovanou a zjištěného věřitelem. Lze přitom dojít k závěru, že žalobcem označený ověřený příjem, není příjmem pravidelným, ale v době zjišťování příjmem mimořádným. Vypočítané minimální výdaje jsou uvedeny v částce 2 720 Kč, s rezervou pro výdaje ve výši 650 Kč, kdy taková výše výdajů je zcela neadekvátní existující ekonomicko-společenské situaci v České republice v dané době. Jako disponibilní příjem je uvedena částka 19 800 Kč. Z autorizace ověření totožnosti, BankID výpisu a přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli je prokázáno, že žalobce měl přístup k bankovnímu účtu žalované. Z listiny identifikované příjmy žalované je zřejmé, že by mělo jít o údaje získané z bankovního účtu žalované, kdy jsou patrna aktiva poukázaná na tento účet v období od 18.7.2021 do 15.7.2022, není zřejmé, o jaké příjmy žalované jde, z jakého důvodu byly na účet poukázány. Nelze zjistit pravidelný měsíční příjem žalované. Výše žalobcem zjištěného měsíčního příjmu bez toho, aby byly hodnoceny i výdaje v daném měsíci a důvod přijímaných částek, nemá ohledně ověření poměrů žalované žádnou vypovídací hodnotu. Z výpisů z účtu žalované za měsíce červenec a srpen roku 2022, které si soud vyžádal, je přitom zřejmé, že žalovaná se opakovaně dostávala do záporných počátečních i konečných zůstatků na daném účtu. Pokud jde o příjmy žalované, pak v měsíci červenci měla příjem ze zaměstnání v částce 18 940 Kč, v měsíci srpnu šlo o peněžitou pomoc v mateřství v částce 14 553 Kč. Pokud jsou na účtech zaznamenány další příjmy, pak z jejich označení je zřejmé, že mají původ v sázkách, kdy za tímto účelem žalovaná poukazovala v daných měsících i převážné výdaje. Z uvedených skutečností tak soud nemá za pr