702 C 5/2018-232 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] po žalované domáhal zaplacení částky 255 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení za užívání pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa] a pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [anonymizována dvě slova] [územní celek], a to za období od [datum] do [datum]. Žalobce v žalobě uvedl, že je na základě kupní smlouvy od roku 2014 vlastníkem předmětných nemovitostí, žalovaná byla zaměstnankyní [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], jejímž jediným společníkem a jednatelem je žalobce. Mezi žalobcem a žalovanou byly přátelské vztahy. Na konci srpna 2016 přestala žalovaná ve firmě žalobce pracovat, zároveň se zásadním způsobem zhoršily jejich vztahy. Pro žalobce proto přestalo být únosné, aby žalovaná předmětné nemovitosti užívala, což do té doby činila s jeho souhlasem. Vzhledem k tomu, že má žalovaná nezletilou dceru, nepožadoval žalobce, aby žalovaná nemovitosti ihned vyklidila. Emailem z [datum] doručil žalobce žalované návrh nájemní smlouvy, na nějž však žalovaná nepřistoupila. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k vyklizení předmětných nemovitostí. Dle odhadu obvyklého nájemného činí obvyklá výše nájemného za předmětné nemovitosti 17 000 Kč měsíčně. 2. Podáním ze dne [datum] žalobce navrhl rozšíření žaloby o částku 102 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení za užívání pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek], a to za období od [datum] do [datum]. Rozšíření žaloby bylo připuštěno usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]. 3. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce svou žalobu částečně zpět co částky 85 000 Kč s příslušenstvím, a to za bezdůvodné obohacení za užívání předmětných nemovitostí v období od [datum] do [datum]. Zdejší soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] řízení částečně zastavil. 4. Žalovaná nárok žalobce uplatněný žalobou neuznala. Uvedla, že není pravdou, že by nemovitosti užívala jako výprosu. Žalobce předmětné nemovitosti zakoupil proto, aby je žalovaná mohla doživotně bezplatně užívat, neboť v dané době byli účastníci partneři. V tomto směru právní zástupce žalobce připravil dohodu, a proto také žalovaná do nemovitosti investovala téměř veškeré své finanční prostředky. Žalovaná učinila nesporným, že předmětné nemovitosti užívá, resp. je užívala až do [datum]. Uvedla však, že mezi ní a žalobcem byla uzavřena ústní dohoda o bezplatném doživotním užívání předmětných nemovitostí, neužívala je tedy bez právního důvodu. Žalovaná dále zdůraznila, že nábytek do domu pořizovala ona, neboť žalobce si své věci odvezl v červenci roku 2016, což by muselo být zohledněno při určování výše obvyklého nájemného. V neposlední řadě pak žalovaná na nárok žalobce svým podáním ze dne [datum] započítala svou pohledávku za žalobcem v celkové výši 767 000 Kč. [příjmení] 23 700 Kč přestavuje souhrn nákladů, jimiž žalovaná zhodnotila předmětný rodinný dům [adresa]. [příjmení] 29 500 EUR je pohledávkou žalované za žalobcem vzniklá tím, že dne [datum] žalovaná na účet žalobce vložila částku 10 000 EUR, dne [datum] žalovaná na účet žalobce vložila částku 10 000 EUR a dne [datum] žalovaná na účet žalobce vložila částku 9 500 EUR. U jednání dne [datum] žalovaná doplila, že šlo o její vlastní finanční prostředky získané jednak jako její výdělek a jednak jako výnos z prodeje nemovitostí v k.ú. [obec], když dne [datum] prodala svůj byt za 850 000 Kč. 5. Soud nejprve přezkoumal svou pravomoc jednat ve věci a zjistil, že tato je dána ve smyslu čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (dále jen Brusel I bis), když bydliště žalované bylo a je v ČR a v době podání žaloby bylo též v místě sídla zdejšího soudu. Rozhodným právem je v souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 (dále jen Řím II) právo české. 6. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: 7. Dle internetového výpisu z [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] a dle nesporných tvrzení účastníků byl žalobce v rozhodné době (od [datum] do [datum]) výlučným vlastníkem pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], jehož součástí je stavba, rodinný dům [adresa] a pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Dle nesporných tvrzení účastníků žalovaná v rozhodné době předmětné nemovitosti užívala, a to až do [datum], kdy žalovaná nemovitosti předala žalobci. 8. Z potvrzení poptávky ze dne [datum], smlouvy o zprostředkování ze dne [datum], faktury [právnická osoba], výslechu žalované, úředních záznamů PČR z [datum] a [datum] soud uzavřel, že žalobce po dohodě s žalovanou zakoupil předmětné nemovitosti (potvrzení poptávky předmětných nemovitostí za cenu [částka] učinila žalovaná, ve zprostředkovatelské smlouvě jsou žalobce a žalovaná označeni jako [jméno] a [celé jméno žalobce]), přičemž v dané době žalovaná byla zaměstnankyní [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov], jejímž jediným společníkem a jednatelem je žalobce, a zároveň žalobce a žalovaná měli blízký v osobní vztah. Žalobce po koupi předmětných nemovitostí umožnil žalované a její nezletilé dceři tyto nemovitosti bezplatně užívat (viz výpověď žalované, úřední záznam PČR z [datum]). Dle Úředního záznamu PČR ze dne [datum] podání vysvětlení žalované – se vztah účastníků v roce 2016 začal kazit. Toto dokládá též email zaslaný dne [datum] [anonymizována dvě slova] žalované, z nějž plyne, že účastníci začali jednat o způsobu o právního ošetření bydlení žalované v předmětné nemovitosti, který do této doby nijak výslovně neřešili (když právní zástupce zaslal žalované návrh smlouvy o zřízení služebnosti bezúplatného doživotního užívání) ve spojení s nesporným zjištěním soudu, že žádná smlouva o zřízení služebnosti bezúplatného doživotního užívání ve prospěch žalované nakonec zřízena nebyla. 9. Jak plyne z úředních záznamů PČR a nesporných tvrzení účastníků, na konci srpna 2016 byl ukončen pracovní poměr žalované ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] spol. s r.o., což provázelo též výrazné zhoršení, resp. ukončení osobního vztahu mezi účastníky, když - jak vypověděla žalovaná - tito se od srpna 2016 neviděli, ani spolu nekomunikovali. 10. Dle výpovědi svědka [příjmení] žalobce žalovanou za jeho účasti a účasti PČR vyzýval k vyklizení nemovitosti, žalobci při tom bylo fyzicky špatně, zvracel. Svědek [příjmení] však nebyl schopen časově určit dobu, kdy měl žalobce žalovanou k vyklizení nemovitostí vyzvat, neboť s žalobcem byl v nemovitosti celkem 2x, pokaždé řešili něco jiného. Svědek nebyl schopen tuto dobu specifikovat ani roky (cca 3-4 roky zpětně od podání svědecké výpovědi) ani ročním obdobím (svědek nevěděl, zda bylo teplo či zima). 11. Emailem z [datum] tehdejší právní zástupce žalobce [příjmení] [příjmení] navrhl nastavení pravidel do budoucna a zaslal žalované návrh nájemní smlouvy. Dle dopisu právního zástupce žalované [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] žalovaná návrh nájemní smlouvy odmítla, když namítla, že z jí neznámého důvodu nebylo do katastru nemovitostí vloženo právo odpovídající věcnému břemeni doživotního bezplatného užívání nemovitostí v její prospěch. Uvedla, že ona nemovitost užívá dlouhodobě, a to se souhlasem žalobce, což bylo naposledy potvrzeno dne [datum]; žalovaná má za to, že z uvedeného je zřejmá konkludentní dohoda o bezplatném užívání nemovitostí. Z úředního záznamu PČR z [datum] plyne, že žalobce uváděl, že i po zhoršení jeho vztahů s žalovanou nepožadoval ihned vyklizení nemovitostí, neboť žalovaná pečuje o nezletilou dceru. 12. Podle § 2189 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa. Dle § 2190 odstavce 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) kdo věc výprosníkovi přenechal, může požadovat její vrácení podle libosti. 13. S ohledem na shora uvedené zdejší soud právně posoudil shora zjištěný skutkový stav tak, že žalobce - s ohledem na svůj osobní vztah s žalovanou - přenechal žalované předmětné nemovitosti bezplatně k užívání, tedy jako výprosu, když mezi žalobcem a žalovanou – rovněž s ohledem na jejich osobní vztah – nebylo výslovně řešeno, do kdy má tato dohoda o užívání nemovitosti trvat. V řízení bylo mezi účastníky nesporné, že zvažovaná dohoda o zřízení služebnosti doživotního bydlení ve prospěch žalované uzavřena nebyla. Žalovaná pak neprokázala své tvrzení, že by mezi ní a žalobcem byla uzavřena ústní dohoda o bezplatném doživotním už