3 C 108/2022-34 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 666 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 16 666 Kč od 2. 4. do [datum]. Své podání odůvodnila tím, že je vlastnicí bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] na pozemku [anonymizováno] [číslo] v [katastrální uzemí] v obci [obec], kterou nabyla na základě kupní smlouvy z [datum] uzavřené s její právní předchůdkyní ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně]), a to včetně všech práv s vlastnictvím spojených. Žalovaný užíval předmětnou bytovou jednotku na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně na dobu určitou. V nájemní smlouvě se žalovaný zavázal platit nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně. Jelikož žalovaný hrubě porušoval své povinnosti tím, že neplatil nájemné řádně a včas, vypověděla žalobkyně nájemní smlouvu, z čehož plynula žalovanému povinnost vyklidit byt do [datum]. Žalovaný nicméně byt vyklidil až [datum], od [datum] do [datum] tak užíval byt bez právního důvodu. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje vydání bezdůvodného obohacení ve výši 26 666 Kč (5 x 5 000 Kč za měsíce duben až srpen 2021 a 1666 Kč za 10 dnů užívání z měsíce září po 166 Kč denně). Žalovaný dosud na svůj dluh uhradil pouze částku 10 000 Kč. Kromě jistiny ve výši 16 666 Kč požaduje žalobkyně rovněž zákonné úroky z prodlení z této částky od [datum] do [datum] ve výši 8,25 % a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč za zaslanou upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Z výpisu z katastru nemovitostí a z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně koupila bytovou jednotku [adresa] nacházející se v bytovém domě [adresa] na pozemku p. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí] v obci [obec] od [právnická osoba] a od [datum] je jejím vlastníkem. 5. Ze smlouvy o nájmu ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem má soud za prokázané, že tato smlouva byla uzavřena na dobu od [datum] do [datum]. Ve smlouvě byla dohodnuta povinnost žalovaného platit nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že pokud bude žalovaný v prodlení s platbou nájemného po dobu delší než 5 dní, zašle právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému upomínku, která je zpoplatněna částkou 300 Kč (čl. 5 3. smlouvy). 6. Z výpovědi z nájmu bytu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vypověděla smlouvu o nájmu bytu pro opakované prodlení s hrazením nájemného ze strany žalovaného - k tomuto datu byl žalovaný s prodlením s úhradou nájemného za dva kalendářní měsíce. Žalobkyně současně poučila žalovaného o jeho právu vznést vůči této výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání její oprávněnosti soudem. 7. Z předávacího protokolu nemovitosti má soud za prokázané, že dne [datum] předal žalovaný byt žalobkyni. 8. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 16 966 Kč. 9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2213 o. z. je nájemce i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné. 10. Podle § 2221 odst. 1 o. z. změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka. 11. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o nájmu bytu, ve které se žalovaný zavázal platit nájemné 5 000 Kč měsíčně vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Účinností kupní smlouvy, kterou byl předmětný byt převeden právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, přešla na žalobkyni i práva a povinnosti z nájmu (§ 2221 odst. 1 o. z.). Žalovaný tak byl povinen platit za užívání bytu 5 000 Kč měsíčně žalobkyni jako současnému vlastníku nemovitosti. Své povinnosti žalovaný řádně a včas neplnil. 12. Podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. může pronajímatel vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu. Podle § 2286 odst. 1 o. z. běží výpovědní doba od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Podle § 2286 odst. 2 o. z. vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. 13. Žalobkyně nájemní smlouvu vypověděla dne [datum] dle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. Ve výpovědi žalobkyně současně poučila žalovaného o jeho právu vznést vůči této výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání její oprávněnosti soudem, avšak v řízení nebylo prokázáno, že by proti výpovědi vznesl nějaké námitky. Nájemní smlouva tedy byla ze strany žalobkyně vypovězena platně (§ 2286 odst. 2 o. z.). Od následujícího měsíce začala běžet tříměsíční výpovědní doba ve smyslu § 2288 odst. 1 o. z. ve spojení s § 2286 odst. 1 o. z.). Žalovaný byl proto povinen odevzdat byt žalobkyni nejpozději do [datum] (§ 2292 o. z.), avšak fakticky byt předal až [datum]. V době od [datum] do [datum] tak žalovaný užíval byt bez právního důvodu. 14. Podle § 2295 o. z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 15. Žalobkyni tak za období od [datum] do [datum] vznikl nárok na úhradu částky 5 000 Kč měsíčně. Za období od dubna do srpna náleží žalobkyni 25 000 Kč (5 x 5 000 Kč), za měsíc září potom poměrně za 10 dní částka 1 666 Kč (5 000 Kč / 30 dní = 166,66 Kč za 1 den). Jelikož žalovaný uhradil pouze částku 10 000 Kč a zbylou částku 16 666 Kč dobrovolně neuhradil, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem. 16. Žalovanému současně vznikla povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč za zaslanou upomínku v souladu s čl. 5 smlouvy o nájmu. 17. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 18. Pokud jde o požadované úroky z prodlení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V nájemní smlouvě byla dohodnuta povinnost žalovaného platit nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, za který se nájemné platí; ve smyslu § 2295 o. z. se při nevyklizení bytu po skončení nájmu uplatní stejná výše platby i termín splatnosti. Pokud tedy žalovaný neuhradil platbu za jednotlivý měsíc, dostal se do prodlení se zaplacením částky 5 000 Kč vždy k 16. dni v tomto měsíci; žalobkyně však požadovala úroky z prodlení z dlužné částky za celé období již ke dni [datum]. Soud tedy přiznal žalobkyni právo na úrok z prodlení postupně z narůstající dlužné částky, počínaje dnem [datum]. Vázán návrhem žalobkyně, uložil soud žalovanému povinnost hradit úroky z prodlení za všechny měsíce jen ve výši 8,25 %, i když by jinak žalobkyni náležel od 2. pololetí roku 2021 úrok ve výši 8,5 %. Zároveň, opět vázán návrhem žalobkyně, uložil soud povinnost hradit úroky z prodlení jen do [datum], jak žalobkyně v žalobě navrhovala. Ve zbytku soud žalobu co do úroku z prodlení zamítl jako nedůvodnou. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení co do jistiny ve zcela převažujícím rozsahu úspěšná, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 7 040 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soud