3 C 225/2021-34 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit mu částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Podle žalobních tvrzení se touto smlouvou žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] do [datum] Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena tím způsobem, že žalovaný nejprve provedl registraci v systému žalobkyně na stránkách [webová adresa]. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný zaslal žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Poté mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo za účelem legitimace při uzavírání smlouvy. Žalobkyně úvěr žalovanému vyplatila dne [rok] [číslo]. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr ve výši [částka] byl převeden z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], žalovaný však nesplatil žádnou částku. 2. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu Smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] ze dne [datum], datovanou dnem [datum] ve formě elektronického dokumentu ve formátu PDF. V textu smlouvy je jako úvěrující uvedena žalobkyně a jako„ klient“ žalovaný, přičemž dokument neobsahuje žádný kvalifikovaný elektronický podpis a smlouva ve svém závěru obsahuje jednak fotokopii podpisu jednatele žalobkyně a na místě podpisu žalovaného obsahuje pouze vytištěný text:„ Podpis klienta: Datum: [datum] Podpis klienta: Kód SMS verifikace [číslo]“, přičemž není zřejmé, kdo tento text k textu smlouvy připojil. Z předloženého elektronického dokumentu nevyplývá, že to byl právě žalovaný, kdo projevil svou vůli být vázán předmětnou smlouvou. 4. Soudu také nebyl předložen žádný důkaz, který by nasvědčoval tomu, že by se žalovaný registroval v systému žalobkyně a že by vyjádřil souhlas s Obchodními podmínkami. 5. Žalobkyně převedla na účet č. [bankovní účet] částku [částka] dne [datum], jak vyplývá z potvrzení o provedené platbě vystaveného [právnická osoba], s. r. o. 6. Ze zprávy [právnická osoba] vyplývá, že majitelem účtu [číslo] [bankovní účet] je žalovaný. 7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve výši [částka] nejpozději do tří dnů. 8. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí. 9. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena - tedy zejména tvrzení, že žalovaný nejprve provedl registraci v systému žalobkyně na stránkách [webová adresa]; že zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu; že zaslal žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru; že žalovanému poté byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy a že žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo za účelem legitimace při uzavírání smlouvy. 10. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. 11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. 12. Na základě shora uvedeného skutkového stavu s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší. 13. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet. 14. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky. 15. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo – z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný ke smlouvě připojil svůj podpis. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti. 16. Pokud žalobkyně za této situace dne [datum] převedla na účet žalovaného částku [částka], je nutné tuto platbu posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému vznikla proto povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka]. Jelikož žalovaný předmětnou pohledávku dobrovolně nezaplatil, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem (výrok I.). Co do poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] soud žalobu zamítl, neboť uzavření smlouvy nebylo prokázáno. 17. Také pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, je žaloba důvodná pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z p