4 C 229/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 9 212 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrokové části tohoto rozsudku. Tvrdila, že pomocí prostředků elektronické komunikace uzavřela se žalovaným dne 26. 3. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, které byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem na číslo účtu uvedené žalovaným ve smlouvě. Žalovaný se ve smlouvě zavázal každý kalendářní měsíc hradit minimální splátku úvěru stanovenou ve smlouvě ve výši 1/5 dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč. Dále se zavázal uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, tedy 1 000 Kč, úrok ve výši 20 % měsíčně a v případě splatnosti celého dluhu postupem podle čl. 6 smlouvy místo měsíčního úroku roční úrok ve výši 15 % s tím, že úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny, přičemž jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí 2 849 Kč. Dále bylo ujednáno, že v případě prodlení se splacením dluhu či jeho části je žalovaný povinen hradit žalobkyni po dobu prvních 90 dní prodlení žalovaného smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každých započatých 30 dní prodlení se splacením dluhu či jeho části, přičemž smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce rovněž stává součástí jistiny. Žalobkyně dále uvedla, že úvěruschopnost žalovaného posoudila na základě údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr a dále nahlédnutím do veřejně přístupných rejstříků. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho a od 1. 1. 2021 je v prodlení s celkovou částkou ve výši 9 212 Kč (jistina 5 000 Kč, poplatek 1 000 Kč, úrok 2 849 Kč a smluvní pokuta 363 Kč). K úhradě pohledávky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 9. 3. 2021, na kterou však nereagoval a na shora specifikovaný dluh ničeho neuhradil. 2. Soud vyzval žalobkyni usnesením Okresního soudu ze dne 21. 7. 2021, č.j. 4 C 229/2021-10, nechť mj. soudu uvede, jakým konkrétním způsobem zkoumala úvěryschopnost žalovaného ještě před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalobkyně pak ve svém doplnění žaloby uvedla, že nahlížela zejména do veřejně přístupných rejstříků, seznamů a evidencí vedených státními orgány, a to volně přístupných i placených, a to konkrétně do obchodního rejstříku, živnostenského rejstříku, insolvenčního rejstříku, administrativního registru ekonomických subjektů, centrální evidence exekucí a do katastru nemovitostí. Dále vycházela z příjmu žalovaného ve výši 28 000 Kč a výdajů žalovaného ve výši 10 000 Kč měsíčně. Taktéž vycházela z výše splátky předmětného úvěru. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), žalovaného k vyjádření, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je dán. Protože žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas již v samotném návrhu a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 6. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] smlouvy o uživatelském účtu ze dne 26. 3. 2020 a kopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které mohl žalovaný čerpat finanční prostředky až do úvěrového limitu ve výši 50 000 Kč s tím, že výše prvního čerpání činila 5 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal žalobkyni vrátit poskytnutou částku spolu s poplatky dle čl. 5 smlouvy a úrok dle čl. 6 smlouvy. 7. Ze žádosti o úvěr (na l. [číslo] spisu) a výplatního lístku žalovaného, bylo zjištěno, že žalovaný nemá žádnou vyživovací povinnost, vlastní dům a jeho měsíční náklady činní 10 000 Kč [obec] mzda žalovaného činní cca 28 500 Kč měsíčně. 8. Z výpisu účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně poukázala částku ve výši 5 000 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet]. 9. Z výpisů k revolvingovému úvěru [číslo] ze dne 10. 9. 2020, [číslo] ze dne 12. 10. 2020, [číslo] ze dne 10. 11. 2020, [číslo] ze dne 10. 12. 2020 a [číslo] ze dne 11. 1. 2021, [číslo] ze dne 10. 2. 2021 znějících na jméno žalovaného soud zjistil, že žalovaný na poskytnutou částku ničeho neuhradil. 10. Z předžalobní upomínky ze dne 9. 3. 2021 včetně podacího archu má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného předžalobně vyzvala k úhradě dlužné částky, a to do 10. 4. 2021. 11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky formou revolvingového úvěru ve výši 5 000 Kč. Žalovaný na poskytnutou částku nevrátil žalobkyni ničeho. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení, došlo k zesplatnění celého úvěru, a proto žalobkyně vyzvala žalovaného k jeho zaplacení výzvou ze dne 9. 3. 2021, kdy uvedenou částku měl žalovaný uhradit nejpozději do 10. 4. 2021. Žalobkyně posuzovala úvěryschopnost žalovaného ještě před uzavřením úvěrové smlouvy tak, že vycházela z jeho příjmu ve výši 28 000 Kč a jeho výdajů ve výši 10 000 Kč měsíčně. 12. Při právním posouzení soud vycházel z § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Podle § 86 odst. 1 o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 16. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k j