10 C 138/2024-48 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 9. 11. 2023 ve znění jejího doplnění domáhala zaplacení částky ve výši celkem 36 025,14 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že se žalovanou uzavřela dne 24. 2. 2017 Smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 71 400 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 341 Kč s úrokem z úvěru ve výši 15,9 % ročně spolu s dalšími cenami za případné služby podle aktuálního sazebníku, splatných k 15. dni daného kalendářního měsíce. Před uzavřením smlouvy se žalovanou žalobkyně ověřila její dostatečnou úvěruschopnost. Žalovaná úvěr splácela, a celkem uhradila 96 880,13 Kč, přesto však porušila své povinnosti podle smlouvy, protože dojednané splátky neplnila řádně a včas, ačkoliv o to byla písemně i telefonicky upomínána. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou tří splátek, případně jedné splátky po dobu delší tří měsíců, využila žalobkyně svého práva a upomínkou ze dne 26. 11. 2022 prohlásila úvěr za splatný ke dni 28. 12. 2022. Protože žalovaná ani poté dluh nezaplatila, požadovala žalobkyně nevrácenou jistinu ve výši 33 508,14 Kč, poplatky ve výši 2 517 Kč (za upomínky a pojištění), a smluvní úrok ve výši 15 % ročně a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 29.12.2022 do zaplacení. Žalovaná ničeho nezaplatila, přestože byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dluhu.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud rozhodl ve věci na základě předložených listin bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., vzhledem k tomu, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a u obou účastníků se má za to, že s takovým postupem souhlasili, neboť na výzvu soudu dle ust. § 115a o.s.ř. nereagovali (§ 101 odst. 4 o.s.ř.)..4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 24. 2. 2017 a Ceníku pro soukromou klientelu soud zjistil, že žalobkyně měla uzavřít se žalovanou uvedenou smlouvu, na základě které se zavázala poskytnout žalované účelový a nezajištěný spotřebitelský úvěr, jiný než na bydlení, ve výši 71 400 Kč. Úvěr měl být použit za účelem konsolidace dluhů žalované, vyplývajících z poskytnutí splátkového úvěru a úvěru čerpaném prostřednictvím kreditní karty od společnosti , právnická osoba, ve výši 23 100 Kč a 48 300 Kč. Žalobkyně měla úvěr vést na úvěrovém účtu žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se měla zavázat tento úvěr splácet formou inkasa z účtu č. , č. účtu, , a to v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 1 341 Kč nejpozději do 17. 3. 2025 spolu s úrokem ve výši 15,9 % ročně. Celkovou částku, kterou měla žalovaná zaplatit činila 129 310 Kč. Ve smlouvě bylo sjednáno pojištění úvěru žalované pro případ její neschopnosti úvěr splácet.5. Z posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že žádost o úvěr měla být poskytnuta přes pobočkovou síť. Žalovaná měla v žádosti uvést, že její příjem činí 11 995 Kč, sestávající z rodičovského příspěvku ve výši 7 100 Kč a částky 4 895 Kč, což mělo být ověřeno výpisem z jejího účtu. Žalobkyně ověřila, že žalovaná nebyla před uzavřením smlouvy v insolvenci, dále ověřila její splátkovou morálku a v interní evidenci pak skutečnost, že u žalované neměla zaznamenány žádné negativní informace, např. záznam o podvodném jednání. Žalovaná měla uvést, že má výdaje ve výši 2 000 Kč a nehradí žádné splátky. Žalobkyně proto stanovila životní výdaje žalované podle svého interního ekonomického modelu na částku 10 170 Kč. Dále zjistila, že žalovaná čerpala kontokorentní úvěr ze dne 15. 7. 2013 s úvěrovým limitem 5 000 Kč, který měla splácet po 416,67 Kč měsíčně, osobní úvěr ze dne 14. 1. 2016 s úvěrovým limitem 35 000 Kč, který měla splácet po 1 850 Kč měsíčně a úvěr z kreditní karty s úvěrovým limitem 40 000 Kč, který měla splácet po 2 000 Kč měsíčně, přičemž tyto úvěry měly být předmětným úvěrem konsolidován. Celkové měsíční splátky žalované činily 3 850 Kč.6. Z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, za dobu od 24. 2. 2017 do 31. 12. 2017 a sestavy , číslo, – čerpání úvěru vyplývá, že žalovaná načerpala u žalobkyně finanční prostředky ve výši 71 400 Kč, které byly dne 3. 3. 2017 poukázány ve výši 23 100 Kč na účet č. , č. účtu, a ve výši 48 000 Kč na účet č. , č. účtu, . Toto čerpání potvrzuje i tabulka – „podklady pre súdne konanie“, podle níž pak žalovaná postupně zaplatila žalobkyni za dobu od 25. 2. 2017 do 15. 9. 2022 celkem 96 880,13 Kč.7. Z výpisů z účtu žalované č. , č. účtu, za dobu od prosince 2016 do února 2017 soud dále zjistil, že k 1. 12. 2016 činil počáteční zůstatek na účtu žalované -5 127,82 Kč, k 1. 10. 2020 částku – 5 471,07 Kč a k 1.2.2017 částku – 5 062,03 Kč. Zůstatek na účtu byl vždy na konci jednotlivých měsíců v záporné výši cca 5 000 Kč. Měsíční příjem žalované představovala rodičovská ve výši 7 100 Kč a příjem od společnosti , právnická osoba, a.s. ve výši průměrně 4 895 Kč/měsíc. Průměrný příjem žalované tak za uvedené měsíce činil 11 995 Kč. V uvedeném období byla žalované poukázána částka 20 288 Kč, 14 848 Kč a 14 788 Kč od , právnická osoba, . Z výpisů je rovněž patrné, že žalovaná načerpala u od , jméno FO, dne 20.2.2017 částku 59 500 Kč a dne 22.2.2017 částku 49 170 Kč poukázala , jméno FO, . Žalovaná měla sjednaný kontokorent ve výši 5 000 Kč, který vždy vyčerpala. Pokud jde o výdaje, žalovaná měsíčně hradila poplatek SVJ ve výši 1 948 Kč, elektřinu ve výši 1 000 Kč a plyn ve výši 1 000 Kč. Veškeré příjmy se rovnaly jejím výdajům. Žalovaná vybírala v hotovosti vyšší částky, její měsíční výdaje se v zásadě rovnaly jejím příjmům.8. Žalovaná byla výzvou ze dne 20.9.2022 upozorněna na dluh ve výši 873 Kč a byla vyzvána k jeho neprodlenému zaplacení. Stejně tak byla žalovaná vyzvána k okamžité úhradě částky 1 280 Kč dopisem ze dne 1. 10. 2022.9. Poslední výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 26. 11. 2022 byla žalovaná písemně informována o prodlení s úhradou dlužných splátek, a byla upozorněna na možnost zesplatnění úvěru v případě, že nezaplatí celý dluh do 28. 12. 2022. Vzhledem k tomu, že žalovaná ani poté ničeho neuhradila, prohlásila žalobkyně úvěr za okamžitě splatný rozhodnutím o okamžité splatnosti ze dne 28. 12. 2022 (viz dopis z tohoto data a doklad – „zoznam splátok úvěru“).10. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou ke splnění jejího závazku předžalobní výzvou ze dne 22. 8. 2023 v dodatečné lhůtě do 6. 9. 2023. Výzva byla žalované odeslána na adresu trvalého pobytu a adresu uvedenou ve smlouvě (viz kopie dodejek).11. Soud z provedených důkazů zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že žalobkyně na základě žádosti žalované a po posouzení její úvěruschopnosti poskytla žalované finanční prostředky ve výši celkem 71 400 Kč za účelem splacení jejích dřívějších závazků, které byly žalobkyní dne 3. 3. 2017 poukázány ve výši 23 100 Kč a ve výši 48 000 Kč na příslušné účty. Žalovaná postupně zaplatila žalobkyni částku ve výši 96 880,13 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení, žalobkyně zesplatnila celý úvěr a vyzvala ji k jeho zaplacení. Žalovaná žalobkyni ničeho dalšího neuhradila ani na základě zaslané předžalobní výzvy. K posouzení úvěruschopnosti žalované měla žalobkyně k dispozici výpisy z účtů žalované, podle nichž zůstatek na účtu byl vždy v záporné výši.13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovanou jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.14. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku