3 C 119/2023-52 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet č. , číslo, , na základě níž se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, za účelem konsolidace úvěru. Tvrdila, že se žalovaný zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 84 měsíčních splátkách ve výši , částka, , a to počínaje dnem , datum, , přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Poukázala na to, že se strany dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 21,20 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy jsou její podmínky a sazebník. Žalobkyně dále uvedla, že ona svůj závazek splnila a žalovanému dne , datum, poskytla požadované prostředky, avšak žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas, proto využila svého práva a dle podmínek úvěr zesplatnila dopisem ze dne , datum, . Zdůraznila, že žalovaný doposud splatný úvěr nezaplatil. Z těchto důvodů tak požaduje uhrazení na jistině částku ve výši , částka, , smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši , částka, , smluvní poplatky ve výši , částka, , úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni , datum, ve výši , částka, a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil, ač byl předžalobně upozorněn. Ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů poskytnutých klientem, tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a principy obezřetného úvěrování. Žalovaný byl dále lustrován v interních i externích databázích, žalobkyně posuzovala příjmy a výdaje na základě výpisu z jeho běžného účtu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud rozhodl ve věci na základě předložených listin bez nařízení jednání, vzhledem k tomu, že žalobkyně s tím vyslovila souhlas a u žalovaného se má za to, že s takovým postupem souhlasil, neboť na výzvu soudu dle § 115a o.s.ř. nereagoval (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).4. Z žádosti o úvěr - konsolidace půjček, soud zjistil, že žalovaný má středoškolské vzdělání, je svobodný, pracovní poměr je na dobu neurčitou, a to od února 2016. Jako druh bydlení je zde uvedeno jiné. Žalovaný pracuje u společnosti , právnická osoba, ., jako dělník/řemeslník s čistým měsíčním příjmem ve výši , částka, , celkový příjem domácnosti je , částka, , a to z jednoho zdroje příjmu. Žalovaný nemá žádné vyživovací povinnosti, nemá jiné závazky než u žalobkyně. Výše závazků žalovaného u žalobkyně k datu podpisu úvěrové smlouvy byla ve výši , částka, .5. Z výpisu z běžného účtu za měsíce prosinec 2019 až květen 2020 vyplývá, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného činil cca , částka, . V lednu 2020 činil konečný zůstatek na účtu částku ve výši , částka, s tím, že žalovanému byl tento měsíc poskytnut úvěr ve výši , částka, , v únoru 2020 činil konečný zůstatek částku ve výši , částka, , v měsíci březnu 2020 byl konečný zůstatek záporný, a to cca , částka, , v dubnu 2020 činil záporný zůstatek částku cca ve výši , částka, a v květnu 2020 činil konečný zůstatek částku cca ve výši , částka, .6. Ze smlouvy o úvěru datované dnem , datum, , všeobecných obchodních podmínek, sazebníku, produktových podmínek, vysvětlení pojmů a z výpisu obchodníku rejstříku žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na základě které se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši , částka, . Část úvěru měla být použita na konsolidaci závazků žalovaného ve výši , částka, , které měl u žalobkyně z titulu splátkového úvěru. Žalovaný se měl zavázat tento úvěr splácet v měsíčních splátkách po , částka, včetně pojištění spolu s úrokem ve výši 21,20 % ročně. Ve smlouvě bylo sjednáno rovněž pojištění úvěru žalovaného pro případ jeho neschopnosti úvěr splácet za paušální částku , částka, měsíčně.7. Podle stavu úvěru žalovaný načerpal , částka, a uhradil postupně celkem , částka, (viz platební historie a výpis z účtu).8. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne , datum, včetně podacího archu bylo soudem zjištěno, že žalobkyně zesplatnila celý dluh v důsledku porušovaní povinností žalovaného. A vyzvala žalované, nechť dlužnou částku uhradí nejpozději do , datum, .9. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolnému splnění závazku předžalobní výzvou ze dne , datum, .10. Soud z provedených důkazů zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:11. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli úvěrovou smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční částku ve výši , částka, a žalovaný se ji zavázal uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, včetně pojištění spolu s úrokem ve výši 21,20 % ročně. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, když vycházela z jeho čistého měsíčního příjmu ze zaměstnání, který činní cca , částka, . Žalovaný pracuje jako dělník/řemeslník. Je svobodný, nemá žádné vyživovací povinnosti. Žalovaný měl u žalobkyně závazek ve výši , částka, , předmětný úvěr byl částečně využit ke splacení stávajícího úvěru. Žalovaný na uvedenou částku uhradil celkem , částka, . Žalovaný však na dluh ničeho dalšího neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy, a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení.12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smlouvy (dále jen „ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle § 75 ZSÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.19. Podle § 1968 věta prvá o.z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z