4 C 129/2025-45 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 17 924,87 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 28. 5. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a to distančním způsobem na adrese , www stránky, , na základě které poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 44 800 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit spolu s příslušenstvím a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za objednané volitelné služby, přičemž první splátka byla splatná dne 27. 6. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 19. 11. 2025. Nedílnou součástí smlouvy byly mimo jiné Všeobecné obchodní podmínky, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Informace pro spotřebitele a Předpis denních splátek. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky , www stránky, vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost. Žalobkyně tak učinila podle interní metodiky schválené ČNB a dle zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva byla se žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu žalobkyně, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. Nejprve byl žalovanému zpřístupněn v prostoru klientského profilu formulář SECCI (Standard European Consumer Credit Information, tj. standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasil a poté návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru, který žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI byl žalovanému automaticky zaslán na jím uvedenou e-mailovou adresu. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky platbou dne 28. 5. 2024 v částce 8 000 Kč převodem na bankovní účet č. , č. účtu, . Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkově částku ve výši 3 651,87 Kč, a to dne 24. 7. 2024 částku ve výši 2 172 Kč a dne 1. 8. 2024 částku ve výši 1 479,87 Kč. Splatnost úvěru nastala 7. 11. 2024. Vedle shora uvedených částek žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ta však na dluh již ničeho neuhradila.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím na základě listin souhlasila již v podaném žalobním návrhu a žalovaný na výzvu soudu žádným způsobem nereagoval. Soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž dospěl k závěru o skutkovém stavu věci:5. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , informací pro spotřebitele a všeobecných obchodních podmínek bylo soudem zjištěno, že dne 28. 5. 2024 měla být uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, s postupným čerpáním, na základě které se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému finanční prostředky do výše 44 800 Kč bez určení účelu jejich použití. Úvěr měl být splacen spolu s úrokem ve výši 1,016 %, s RPSN při čerpání celého limitu ve výši 2 072,10 %. Datum splatnosti první denní splátky byl dne 27. 6. 2024 a datum splatnosti celého úvěru dne 19. 11. 2025. Smlouva, ani ostatní dokumenty nebyly žalovaným podepsány, na smlouvě je připojen podpis za žalobkyni. Za žalovaného bylo uvedeno označení „klient“ a připojen prostý text „Já, , Jméno žalovaného, , rodné číslo , RČ, potvrzuji, že jsem Smlouvu přečetl a s jejím obsahem souhlasím. Tímto podepisuji dne 28. 5. 2024.“6. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, dokumentu označeného jako identifikované příjmy, autorizace ověření totožnosti a výpisu z běžného účtu žalovaného bylo soudem zjištěno, že podle textu PDF listiny označené jako „Autorizace ověření totožnosti“ měla být totožnost žalovaného ověřena prostřednictvím služby BankID dne 28. 5. 2024 s protiúčtem , Jméno žalovaného, , č. , č. účtu, . Posouzení úvěruschopnosti žalovaného mělo být provedeno dne 28. 5. 2024. Žalovaný měl uvést, že celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti jsou 4 členové, z toho 2 členové s příjmem. Výše pravidelných měsíčních výdajů žalovaného na půjčky měla činit 0 Kč a měsíční výdaje na bydlení 6 000 Kč. Ostatní zbytné výdaje měly činit 6 000 Kč. Výše žalobkyní ověřeného čistého měsíčního příjmu měla činit 76 259 Kč. Výše čistého měsíčního příjmu uvedeného žalovaným měla činit 23 000 Kč. Vypočítané minimální výdaje měly činit 9 155 Kč a disponibilní příjem měl činit 13 800 Kč a žalobkyně uzavřela, že žalovaný je úvěruschopný. Žalobkyně ověřila čistý měsíční příjem žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, kdy příjem žalovaného byl doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce.7. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených žalovanému a přípisu od , právnická osoba, . ze dne 28. 5. 2025 bylo soudem zjištěno, že žalobkyně žalovanému dne 28. 5. 2024 poskytla bankovním převodem částku ve výši 8 000 Kč, a to na účet č. , č. účtu, .8. Z výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že jeho měsíční čistý příjem činil v průměru 26 000 Kč. Za měsíc květen 2024 byly příjmy žalovaného ve výši 48 000 Kč, avšak 26 Kč z toho byly poskytnuté úvěry, žalovaný v daném měsíci uhradil splátky úvěru ve výši 6 200 Kč, dále uhradil 4 000 Kč na alimentech. Jeho výdaje přesahovali jeho příjmy, když činili cca 50 000 Kč. Za měsíc duben 2024 byly příjmy žalovaného ve výši 113 000 Kč, avšak z toho příjmy ve výši 52 000 Kč byly z poskytnutých úvěrů, výdaje žalovaného byly ve výši 115 000 Kč s tím, že více než polovina byla použita na splátky úvěrů. Za měsíc březen 2024 byly příjmy žalovaného ve výši 59 000 Kč, avšak z toho příjmy ve výši 33 000 Kč byly z poskytnutých úvěrů, výdaje žalovaného byly cca 59 000 Kč.9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 5. 3. 2025 včetně poštovního podacího lístku z téhož dne má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván ke splnění své povinnosti.10. Z jiných, než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.11. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.13. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru,