9 C 16/2025-43 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 20 354,79 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích pod body I. a II. tohoto rozsudku, z titulu nesplaceného úvěru. Uvedla, že na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 26. 7. 2021 poskytla žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr hradit v pravidelných 40 měsíčních splátkách ve výši 1 833,12 Kč, a to počínaje dnem 15. 8. 2021. Dále byla sjednána úroková sazba ve výši 12,20 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaný opakovaně nehradil splátky úvěru řádně a včas, žalobkyně úvěr ke dni 18. 4. 2024 zesplatnila. Dluh žalovaného sestává z neuhrazené jistiny ve výši 20 354,79 Kč, kapitalizovaných smluvních úroků ve výši 1 056,12 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 795,22 Kč a dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z částky 21 410,91 Kč od 1. 11. 2024 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, nicméně tento na dluh ničeho nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, a žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:5. Ze smlouvy o úvěru – Expres půjčka ze dne 26. 7. 2021, Fomuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Všeobecných produktových podmínek bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v 40 měsíčních splátkách v celkové výši 1 833,12 Kč, a to vždy k 15. dni v měsíci počínaje dnem 15. 8. 2021. Roční úroková sazba byla stranami dohodnuta ve výši 12,20 % p. a. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 72 993,15 Kč. Smlouva byla podepsána přes tzv. SmartBanku pomocí PINu (viz Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 26. 9. 2018).6. Ze žalobkyní poskytnutého výpisu z úvěrového účtu a platební historie bylo zjištěno, že žalovaný dne 26. 7. 2021 čerpal celý úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaný na svůj dluh zaplatil celkem 51 980,49 Kč.7. Z formuláře Expres půjčka - žádost o úvěr vyplývá, že žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 60 000 Kč, přičemž ke svým poměrům uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, na dobu neurčitou s příjmem 19 248 Kč. Ke svým výdajům ničeho neuvedl.8. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od dubna 2021 do července 2021 vyplývá, že na jeho účet byla pravidelně připisována mzda od uváděného zaměstnavatele , právnická osoba, , a to v červenci 2021 ve výši 24 761 Kč, v červnu 2021 ve výši 24 110 Kč, v květnu 2021 ve výši 21 191 Kč a v dubnu 2021 ve výši 32 276 Kč. Zároveň z výpisu vyplývá, že žalovaný dne 7. 7. 2021 čerpal další úvěr ve výši 30 000 Kč a dne 20. 4. 2021 další úvěr ve výši 100 000 Kč9. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 20. 4. 2024 včetně podacího archu ze dne 23. 4. 2024 soud zjistil, že žalobkyně úvěr ke dni 18. 4. 2024 zesplatnila v celém rozsahu.10. Z výzvy ze dne 31. 10. 2024 včetně podacího archu ze dne 1. 11. 2024 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky před podáním žaloby.11. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaný postupně splatil žalobkyni částku ve výši 51 980,49 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení, žalobkyně celý úvěr zesplatnila ke dni 18. 4. 2024 a před podáním žaloby jej vyzvala k jeho zaplacení výzvou ze dne 31. 10. 2024.13. Při právním posouzení soud vycházel z § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o.z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.20. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb.21. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu pouze co do částky 8 019,51 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V daném případě z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně dostatečným způsobem zjišťovala, zda je žalovaný schopen úvěr řádně splácet, a že si ani od žalovaného nevyžádala potřebné důkazy. Žalobkyně na výzvu soudu ze dne 6. 2. 2025, č.j. 9 C 16/2025 - 11, uvedla, že při zkoumání úvěruschopnosti vycházela z informací uvedeným žalovaným v žádosti o úvěr, ve kterém žalovaný uvedl pouze svůj příjem ve výši 19 248 Kč měsíčně, žádné výdaje zde nebyly žalovaným uvedeny (ani náklady na bydlení, splátky jiných úvěrů či ostatní nezbytné náklady), a dále vycházela z výpisu z běžného účtu žalovaného. Žalobkyně doložila výpis z běžného účt