12 C 3/2026-20 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 71 931,53 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 25.11.2024 do zaplacení, a to z titulu pohledávky nabyté na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.2.2025, jíž žalobkyně nabyla pohledávku vzniklou ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 26.2.2024, v jejímž rámci byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 63 000 Kč, které žalovaná řádně nesplácela a úvěr byl dne 24.11.2024 zesplatněn; pro případ, že by soud neshledal nárok ze smlouvy o úvěru důvodným, uplatnila žalobkyně tentýž nárok z titulu bezdůvodného obohacení spočívajícího v přijetí uvedené částky žalovanou bez právního důvodu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se ač řádně a včas předvolán bez omluvy nedostavil.3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.4. Mezi účastníky bylo fakticky nesporné, že žalovaný doposud žalobci zaplatil částku 23 148 Kč (resp. se jedná o tvrzení žalobce, které je ve prospěch žalovaného s tím, že žalovaný netvrdil, že by splatil více).5. Z dokladu o vyplacení úvěru – otisku dat z elektronického výpisu , právnická osoba, ., okresní soud zjistil, že dne 26. 2. 2024 byla z účtu poskytovatele vedeného u , právnická osoba, ., číslo , č. účtu, , odeslána částka 63 000 Kč na účet žalované vedený u , právnická osoba, ., číslo , č. účtu, , přičemž tato transakce byla na bankovním výpisu identifikována jako „Platba na vrub Vašeho účtu … –63 000,00“; z uvedeného okresní soud zjistil, že dne 26. 2. 2024 byla žalované fakticky poskytnuta peněžitá částka ve výši 63 000 Kč, která byla připsána na její bankovní účet jako jednorázové plnění ze strany poskytovatele.6. Z předžalobní výzvy ze dne 5. 4. 2025 ve spojení s poštovní dodejkou (podacím lístkem) ze dne 5. 4. 2025 okresní soud zjistil, že dne 5. 4. 2025 byla žalované odeslána písemná výzva k úhradě dlužné částky, zásilka byla podána u provozovny České pošty pod podacím číslem , hodnota, , a žalobce v této výzvě stanovil žalované lhůtu tří dnů k zaplacení dluhu; z uvedeného okresní soud zjistil, že zásilka odeslaná dne 5. 4. 2025 se podle § 573 občanského zákoníku považuje za doručenou třetím pracovním dnem po odeslání, tedy dnem 9. 4. 2025, a žalovaná se po marném uplynutí třídenní lhůty k plnění ocitla v prodlení dnem 13. 4. 2025.7. Z nepodepsaného dodatku ke smlouvě o úvěru, společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek mezi , právnická osoba, . a , Jméno žalobkyně, ., kopie občanského průkazu žalované, výpisu z nebankovního registru NRKI, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy vyhotovené věřitelem, předsmluvního formuláře pro spotřebitelský úvěr (nepodepsaného žalovanou), rámcové smlouvy o postoupení pohledávek mezi PROFI CREDIT a IFIS, nepodepsaného návrhu smlouvy o úvěru / nepodepsané smlouvy o úvěru, potvrzení banky o vedení účtu žalované, oznámení o zesplatnění úvěru vystaveného poskytovatelem, splátkového kalendáře vztahujícího se ke smlouvě o úvěru (bez podpisu žalované), výplatní pásky žalované za období prosinec 2023 a leden 2024 a nečitelně zachyceného výstupu z bankovního systému bez identifikovatelných údajů okresní soud neučinil žádná nová skutková zjištění významná pro posuzovanou věc, a to z důvodu jejich nevěrohodnosti či nadbytečnosti, jelikož tyto listiny nejsou podepsány účastníkem (k žalobcem tvrzenému elektronickému podpisu viz níže), případně nejsou pro právní posouzení věci relevantní, neboť není třeba zkoumat postup poskytovatele úvěru při posuzování úvěruschopnosti za situace, kdy smlouva byla pro nedostatek písemné formy neplatná. Soud proto z těchto listin ničeho nezjistil, neboť rozhodnutí se opírá o právní názor vyjádřený níže.8. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.9. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 26. 2. 2024 byla žalované na její bankovní účet připsána částka 63 000 Kč, představující jednorázově poskytnuté peněžité plnění ze strany původního věřitele, čímž se žalovaná na jeho úkor obohatila o uvedenou částku; následně dne 5. 4. 2025 zaslal žalobce žalované písemnou předžalobní výzvu k úhradě dluhu, která byla téhož dne podána k poštovní přepravě a která se podle § 573 občanského zákoníku považuje za doručenou 9. 4. 2025, přičemž třídenní lhůta stanovená ve výzvě k dobrovolnému splnění zcela marně uplynula dne 12. 4. 2025, a žalovaná se tak ocitla v prodlení dnem 13. 4. 2025; dále bylo mezi účastníky nesporné, že žalovaná dosud žalobci zaplatila toliko 23 148 Kč, a z provedeného dokazování nevyplynulo, že by uhradila více; žádné jiné skutečnosti významné pro posouzení věci se z dalších předložených listin nepodávají, neboť tyto listiny jsou buď nepodepsané, nevěrohodné, obsahově nadbytečné nebo právně irelevantní vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru byla pro nedostatek písemné formy neplatná, a proto z nich soud ničeho dalšího pro skutkový stav nezjistil.10. Podle § 562 odst. 1 obč. zák. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.11. Podle § 561 odst. 1 obč. zák. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.12. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisujeli se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.13. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.14. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále také jen „eIDAS“) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.15. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.16. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky:a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou;b) umožňuje identifikaci podepisující osoby;c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; ad) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.17. Po právní stránce soud posoudil uzavřenou smlouvu dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále také jen „obč. zák.“). Současně, dle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se jedná o spotřebitelský úvěr.18. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření úvěrové smlouvy v písemné formě, a to právě ve znění, v jakém úvěrovou smlouvu předkládala žalující strana. Jak již bylo uvedeno shora, k elektronické verzi Smlouvy o úvěru (jakož i dalších listin předkládaných v elektronické podobě) není připojen podpis žalovaného v elektronické podobě. Jestliže je do elektronické verze listiny poskytovatelem úvěru toliko vložen tzv. jedinečný kód (který mu byl zaslán žalovanou stranou např. prostředn