Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 84 156 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, společně s dohodou o konsolidaci, na jejímž základě byl úvěr ve výši 83 000 Kč použit na úhradu/započtení dluhů žalované u jiných smluvních vztahů, když zbytek úvěru ve výši 50 645 Kč byl žalované vyplacen dne 24. 6. 2024, a to výplatou na bankovní účet žalované. Žalovaná se smlouvou zavázala poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit, spolu s úrokem 66,39 % ročně, a to v 60měsíčních splátkách po 5 448 Kč (včetně úhrady za pojištění), splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce počínaje červencem 2024. Žalobkyně dále uvedla, že před poskytnutím úvěru ověřila schopnost žalované úvěr splácet na základě dokladů a informací od ní získaných, dále ověřením její předchozí úvěrové historie v databázi NRKI a vnitřním skóringem žalobkyně, tzv. hodnocením klienta. Žalovaná však úvěr nesplácela řádně a včas, a proto žalobkyně přistoupila ke dni 21. 9. 2025 k jeho zesplatnění, neboť žalovaná se dostala do prodlení delšího než 65 dní se splátkou č. 13 splatnou k 18. 7. 2025. Žalovaná na jednotlivých splátkách uhradila žalobkyni částku celkem 90 385 Kč, když poslední splátku uhradila 23. 12. 2025. Žalobkyně se tak žalobou domáhala úhrady dlužné jistiny 66 755,70 Kč (včetně sjednaného úroku splatného do dne zesplatnění), částky ve výši 1 996 Kč sestávající ze čtyř smluvních pokut ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou splátky č. 8, č. 11, č. 13 a č. 14. po dobu delší 30 dní. Rovněž pak požadovala uhradit náklady spojené s upomínáním ve výši 1 600 Kč, a to 200 Kč za každou z upomínek ohledně dlužných splátek č. 1, č. 7, č. 8, č. 9, č. 11, č. 12, č. 13 a č. 14, s nimiž se žalovaná ocitla v prodlení po dobu delší 15 dní. Žalobkyně se rovněž domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 93 098,70 Kč ve výši 2 606,80 Kč, z částky 75 755,70 Kč ve výši 2 727,36 Kč, z částky 71 255,70 Kč ve výši 1 995,28 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1% z částky 66 755,70 Kč od 24. 12. 2025 do zaplacení a dlužného obchodního úroku z nesplacené jistiny ve výši 66,39 % ročně od 23. 9. 2025 do 16. 10. 2025 kapitalizovaného částkou 3 397,92 Kč, od 17. 10. 2025 do 20. 10. 2025 kapitalizovaného částkou 95,32 Kč, od 21. 10. 2025 do 25. 11. 2025 kapitalizovaného částkou 813,60 Kč, od 26. 11. 2025 do 23. 12. 2025 kapitalizovaného částkou 595 Kč a nadále běžícího ve výši 11,50 % ročně z částky 66 755,70 Kč od 24. 12. 2025 do zaplacení, avšak maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 344 232 Kč. Žalobkyně se rovněž domáhala zaplacení pojistného za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši 667 Kč měsíčně, které bylo zahrnuto do jednotlivých měsíčních splátek úvěru. V neposlední řadě žalobkyně před podáním žaloby zaslala žalované výzvu k dobrovolnému plnění, na niž však žalovaná nijak nereagovala, a svůj dluh neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná ani žalobkyně se k výzvě nevyjádřily, soud proto věc se rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 23. 6. 2024 soud zjistil, že uvedeným návrhem měla žalovaná dne 23. 6. 2024 požádat o poskytnutí úvěru ve výši 83 000 Kč a zavázat se žalobkyni vrátit částku ve výši 286 860 Kč v 60měsíčních splátkách po 5 448 Kč. Návrh smlouvy byl ze strany žalobkyně akceptován dne 24. 6. 2024 v 17:06:47 prostým elektronickým podpisem. Namísto podpisu žalované byl dne 23. 6. 2024 v čase 17:49:25 připojen (otisk) jedinečného kódu , hodnota, . V textu samotné smlouvy (v zápatí) je uvedena datace verze smlouvy dnem 23. 6. 2024 v 17:49:40, tedy až po jejím tvrzeném podpisu žalovanou.5. Z dodatku č.1 návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 24. 6. 2024 soud zjistil, že kód byl vepsán do SMS zprávy zaslané žalobkyni (spolu se jménem a příjmením žalované), čímž měla žalovaná vyjádřit souhlas se všemi dokumenty vloženými do klientské zóny žalované na webovém rozhraní žalobkyně, tedy i s návrhem smlouvy. Jedinečný kód vygenerovala žalobkyně a zaslala jej na bankovní účet žalované jako variabilní symbol platby 1 Kč, kterou zaslala na účet žalované v průběhu ověřování jejích osobních údajů. Žalovaná měla požádat o uzavření smlouvy popsaným způsobem, přičemž veškeré dokumenty, tedy i tento dodatek měl být odsouhlasen jedinou SMS zprávou. Uvedený dodatek byl soudu předložen s připojeným elektronickým podpisem žalobkyně s datem 24. 6. 2024 a časem 17:05:59 a u žalované byl uveden stejný jedinečný kód jako v návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru, tj. , hodnota, s datem 23. 6. 2024 a časem 17:49:26.6. Z přílohy č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru – pojištění schopnosti splácet úvěr ze dne 24. 6. 2024 soud zjistil, že v souvislosti s úvěrovou smlouvou č. , hodnota, žalovaná současně přistoupila ke skupinovému pojištění schopnosti splácet úvěr sjednanému na základě pojistné smlouvy č. , hodnota, . Měsíční úhrada za pojištění byla stanovena ve výši 667 Kč, přičemž tvořila součást jednotlivých splátek úvěru.7. Z přihlášky do pojištění skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry ze dne 23. 6. 2024 včetně Informačního dokumentu o pojistném produktu soud zjistil, že žalovaná dne 23. 6. 2024 podala přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry sjednaného na základě pojistné smlouvy č. , hodnota, . Zvolila balíček pojištění B zahrnující pojištění smrti, invalidity třetího stupně, pracovní neschopnosti, závažných onemocnění a ztráty zaměstnání, přičemž měsíční úhrada za pojištění byla stanovena ve výši 667 Kč.8. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 25. 6. 2024 soud zjistil, že žalobkyně akceptovala návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 23. 6. 2024 ve znění dodatku č. 1. Doručením tohoto oznámení o schválení úvěru žalované mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ve znění dodatku č. 1, přičemž přílohou tohoto oznámení je splátkový kalendář vztahující se k uzavřené smlouvě, jedno vyhotovení smlouvy a jedno vyhotovení dodatku č. 1, jedno vyhotovení dohody o konsolidaci, informace o pojištění pro skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry a informační dokument o pojistném produktu (IPID), a zároveň sděleno číslo bankovního účtu pro úhrady splátek úvěru.9. Z dohody o konsolidaci ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 23. 6. 2024 soud zjistil, že žalovaná dne 23. 6. 2024 uzavřela se žalobkyní dohodu o konsolidaci navazující na úvěrovou smlouvu č. , hodnota, . Na jejím základě měla být část úvěru ve výši 32 355 Kč použita k předčasnému splacení závazku žalované ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , zatímco zbývající část prostředků ve výši 50 645 Kč měla být vyplacena na bankovní účet žalované.10. Z předpisu splátek ze dne 25. 6. 2024 soud zjistil, že žalobkyně žalované vyhotovila splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, s 60měsíčními splátkami ve výši 5 448 Kč, kdy první splátka byla splatná dne 18. 7. 2024 a poslední splátka byla splatná dne 18. 6. 2029.11. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 3. 2026 včetně poštovního podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované před podáním žaloby předžalobní výzvu, ve které žalovanou vyzvala k úhradě všech jejích závazků do 15 dnů od data odeslání tohoto oznámení.12. Z platební bilance – karty klienta ke smlouvě o úvěru – ke dni 30. 3. 2026 soud zjistil, že žalovaná je zaměstnána u společnosti , právnická osoba, , sídlem , adresa, . Nominální výše úvěru činí 286 860 Kč, smluvní odměna úvěru činí 203 860 Kč, nominály celkem 150 470,70 Kč s datem žádosti ke dni 23. 6. 2024. Dále bylo soudem zjištěno, že žalovaná žalobkyni uhradila 18 splátek v celkové výši 90 385 Kč, když poslední splátka byla uhrazena dne 23. 12. 2025.13. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 21. 9. 2025 bylo soudem zjištěno, že žalobkyně vyhotovila oznámení o zesplatnění úvěru pro žalovanou a vyzvala ji k úhradě částky ve výši 96 694 Kč, avšak z oznámení ani jiného důkazu předloženého žalobkyní nevyplývá, že by bylo oznámení odesláno či doručeno žalované.14. Z upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 21. 3. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila pro žalovanou výzvu s upozorněním na prodlení s úhradou splátek úvěru č. 8 splatné dne 18. 2. 2025 a č. 9 splatné dne 18. 3. 2025, s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru, avšak z upozornění ani jiného důkazu předloženého žalobkyní nevyplývá, že by toto upozornění bylo odesláno či doručeno žalované.15. Z upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 18. 6. 2025 bylo soudem zjištěno, že žalobkyně opětovně vyhotovila pro žalovanou výzvu s upozorněním na prodlení s úhradou splátek úvěru č. 11 splatné dne 18. 5. 2025 a č. 12 splatné dne 18. 6. 2025, s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru, avšak ani z tohoto upozornění ani jiného důkazu předloženého žalobkyní nevyplývá, že by bylo odesláno či doručeno žalované.16. Z upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 18. 8. 2025 bylo soudem zjištěno, že žalobkyně opětovně vyhotovila pro žalovanou výzvu s upozorněním na prodlení s úhradou splátek úvěru č. 13 splatné dne 18. 7. 2025 a č. 14 splatné dne 18. 8. 2025, s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru, avšak ani z tohoto upozornění ani jiného důkazu předloženého žalobkyní nevyplývá, že by bylo odesláno či doručeno žalované.17. Z upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 18. 9. 2025 bylo soudem zjištěno, že žalobkyně opětovně vyhotovila pro žalovanou výzvu s upozorněním na prodlení s úhradou splátek úvěru č. 13 splatné dne 18. 7. 2025, č. 14 splatné dne 18. 8. 2025 a nově i č. 15 splatné dne 18. 9. 2025, s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru, avšak ani z tohoto upozornění ani jiného důkazu předloženého žalobkyní nevyplývá, že by bylo odesláno či doručeno žalované.18. Z předsmluvního formuláře ze dne 23. 6. 2024 soud zjistil, že souběžně s tvrzeným podpisem návrhu úvěrové smlouvy byl vyhotoven i Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru dne 23. 6. 2024 v 17:49:25, když návrh smlouvy o úvěru měl být žalovanou podepsán dne 23. 6. 2024 v 17:49:25, tedy žalovaná neobdržela v něm obsažené informace v dostatečném předstihu.19. Z kopie občanského průkazu žalované bylo soudem zjištěno že žalobkyně měla před uzavřením smlouvy k dispozici doklad osvědčující osobní údaje žalované a její totožnost.20. Z hodnocení klienta ze dne 23. 6. 2024 soud zjistil, že žalovaná měla opět shora uvedeným jedinečným kódem podepsat vyplněný formulář, v němž je uvedeno, že je od 1. 7. 2020 na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou zaměstnána u společnosti zaměstnavatele , právnická osoba, s měsíčním příjmem 26 012 Kč. Její nejvyšší dosažené vzdělání je střední škola s maturitou. Dále je žalovaná rozvedená a bydlí u rodičů. Její celkové měsíční výdaje mají činit 17 002 Kč, když k této částce žalobkyně/zprostředkovatel úvěru dospěl na základě úvahy, že životní minimum činí 4 860 Kč, výdaje na bydlení 4 621 Kč, na splátky žalovaná hradí 7 521 Kč a za „ostatní“ (tj. dopravu, kurzy, záliby apod.) nevydává žádné finanční prostředky.21. Z výpisu z registru NRKI ze dne 23. 6. 2024 bylo soudem zjištěno, že u žalované bylo evidováno 10 žádostí o úvěr u finančních institucí (kategorie V. – 21 bodů do interní Score Card)), celková expozice z jejích úvěrových závazků činila 1 107 167 Kč (kategorie III. – 50 bodů do interní Score Card), souhrnný limit úvěrových rámců a kreditních karet činil 192 800 Kč (kategorie III. – 60 bodů do interní Score Card) a v registru nebyl evidován žádný dluh po splatnosti. Na základě, jakých údajů bylo uvedené hodnocení vystaveno, však z předložené listiny nevyplývá.22. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne 24. 6. 2024 byly v souvislosti s úvěrovou smlouvou č. , hodnota, vyplaceny úvěrové prostředky v celkové výši 83 000 Kč, a to převodem částky 32 355 Kč společnosti , právnická osoba, , a částky 50 645 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, vedený na jméno žalované.23. Z prohlášení klienta ze dne 23. 6. 2024 soud zjistil, že žalovaná měla podpisem tohoto dokumentu prohlásit a potvrdit, že se mimo jiné seznámila s veškerými informacemi o spotřebitelském úvěru, že se seznámila se zněním dokumentů, že si je vědoma, jaká je sjednaná výše úroků za úvěr, nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoli třetí osobě, nenachází se v úpadku.24. Z výplatní pásky žalované za 2/2024 soud zjistil, že čistá mzda žalované činila 27 660 Kč.25. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 24. 4. 2024 soud zjistil, že dne 14. 3. 2024 byla na bankovní účet č. , č. účtu, vedený na jméno žalované připsána částka 26 580 Kč a dne 12. 4. 2024 částka 25 405 Kč.26. Ze základní informace o klientovi soud zjistil, že žalovaná měla požádat o úvěr dne 23. 6. 2024, smlouvu o úvěru č. , hodnota, podepsat dne 23. 6. 2024 a dne 24. 6. 2024 byl úvěr vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, .27. Z potvrzení o odeslání 1 Kč na bankovní účet vedený na jméno žalované č. , č. účtu, soud zjistil, že žalobkyně odeslala dne 23. 6. 2024 v 17:38:13 (tedy před vytvořením návrhu úvěrové smlouvy a jeho tvrzeným podpisem žalovanou) na účet žalované částku 1 Kč s variabilním symbolem, který je shodný s jedinečným kódem, kterým následně žalovaná měla smluvní dokumentaci podepsat a textem v poznámce „Pojistena pujcka , hodnota, . Podpisovy kod identifikace klienta pro poskytnuti spotrebitelského uveru. , právnická osoba, .“.28. Z otisku zaslané sms klientovi dne 23. 6. 2024 bylo soudem zjištěno, že žalobkyní měla být dne 23. 6. 2024 v 17:39 žalované odeslána na její telefon SMS s textem „PojistenaPujcka: Vazeny kliente, na Vas BU jsme odeslali platbu ve vysi 1 Kc. VS této platby pouzijte jako podpisovy kod pro odpovedni SMS na tuto zpravu ve tvaru: Souhlasim Jmeno Prijmeni PodpisovyKod. Timto z Vasi strany dojde k podpisu techto dokumentu: Navrh smlouvy, Prilohu c.1 ke smlouve, Prihlaska do pojisteni, Dodatek konsolidace, Dodatek c.1 ke smlouve o uveru, Prohlaseni klientu, Informace pro klienty poskytovane zprostredkovatelem uveru, formular Hodnoceni klienta, Cestne prohlaseni politicky exponovane osoby, Souhlasy se zpracovanim osobnich udaju - Prehled - dalsi souhlasy.“29. Z otisku přijaté sms od klienta dne 23. 6. 2024 soud zjistil, že žalobkyně ve svém interním systému eviduje přijatou SMS zprávu ze dne 23. 6. 2024 v 17:46:56 s textem: „Souhlasim , Jméno žalované, , hodnota, “, tedy s variabilním symbolem, jenž byl připojen jako doklad o odsouhlasení a podpisu smluvní dokumentace ze strany žalované. Čas přijetí podpisové SMS zprávy se však s údaji uvedenými na dokumentech, jež měla žalovaná touto SMS podepsat neshoduje.30. Z kopie vrácené obálky adresované žalované s poznámkou – uloženo dne 1. 7. 2024 bylo soudem zjištěno, že náleží k oznámení o schválení úvěru, které tedy bylo žalované doručeno později, než byl úvěr vyplacen.31. Na podkladě takto provedených důkazů následně soud dospěl k závěru o skutkové skutkovém stavu věci, a to že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 83 000 Kč, přičemž částka 32 355 Kč byla použita ke splacení závazku žalované ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, a zbývající částka 50 645 Kč byla dne 24. 6. 2024 připsána na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná žalobkyni uhradila částku 90 385 Kč.32. Při právním posouzení soud vycházel z § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,, o. z.‘‘), dle kterého platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.33. Podle § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.34. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.35. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.36. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2, věta prvá).37. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.38. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“39. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.40. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).41. Soud ve smyslu § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.42. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.43. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.44. Podle § 1968 věta prvá o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.45. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření smlouvy, neboť úvěrující je povinen ve smyslu § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péči přezkoumat příjmy i výdaje žalované a dbát přitom na její zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé nahlížení do příslušných registrů, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným §§ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů.46. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně neposoudila důkladně úvěruschopnost žalované jako spotřebitele a její objektivní možnost daný úvěr splatit. Žalobkyně sice zkoumala úvěruschopnost žalované lustrací v registru NRKI, nicméně žádným způsobem se nezabývala jakýmikoliv příjmy či výdaji žalované, když si nevyžádala ani výpis z jejího bankovního účtu. Částka 17 002 Kč uvažovaná na běžnou spotřebu žalované vč. zajištění bydlení žalované, při současném zohlednění splátek ve výši 7 521 Kč a volných zdrojů ve výši 8 010 Kč, neodpovídá reálným životním nákladům. Soud v této souvislosti poukazuje i na to, že je mu z jeho úřední činnosti známo, že většina žalobkyní soudu předkládaných listin – Hodnocení klienta – obsahuje shodné náklady na živobytí i bydlení, přestože jde o zcela odlišné zájemce o úvěr, což samo o sobě vzbuzuje pochybnost o tom, kdo, a na základě jakých informací přehled vyplňuje. Žalobkyně řádně nezhodnotila ani její rodinnou a především finanční (žádné výdaje na život jako takový) situaci. Soud tak má za to, že žalobkyně sice nějakým způsobem prověřovala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru, nicméně tuto vyhodnotila zcela nedostatečně, bez dostatečné míry pečlivosti a tedy nesprávně. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že Smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 24. 6. 2024 ve znění Dodatku č. 1 ze dne 24. 6. 2024 je ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 občanského zákoníku neplatná.47. Za situace, kdy je smlouva neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného bohacení. Soud však má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované dne 24. 6. 2024 celkem částku 83 000 Kč, z níž částka 50 645 Kč byla bezhotovostně poukázána na bankovní účet žalované a částka 32 355 Kč byla použita k předčasnému splacení jejího závazku z úvěrové smlouvy č. , hodnota, . Současně bylo prokázáno, že žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku 90 385 Kč. Zde tedy bezdůvodné obohacení na straně žalované nevzniklo, neboť ta žalobkyni uhradila více, než jí tato na základě neplatné smlouvy poskytla, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I. tohoto rozsudku).48. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř., tj. podle úspěchu ve věci. Avšak žalované, která byla ve sporu úspěšnější, žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků (výrok II. tohoto rozsudku).