9 C 203/2025-80 – Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 26. 9. 2025 domáhala zaplacení částky ve výši 481 844,82 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne 6. 3. 2015 uzavřela s žalovanou Rámcovou smlouvu č. , hodnota, v souladu s Obchodními podmínkami , Jméno žalobkyně, .. Na základě rámcové smlouvy byl žalované aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne 3. 6. 2024 uzavřela žalovaná s žalobkyní Dodatek č. 29 k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o úvěr ve výši 300 000 Kč, viz Smlouva o úvěru č. , hodnota, , který byl schválen a dne 5. 6. 2024 vyplacen na běžný účet žalované v plné výši. Žalobkyně uvedla, že provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta jako spotřebitele. Posouzení provedla žalobkyně na základě informací, které jí žalovaná poskytla v žádosti o úvěr. Osobní údaje ověřuje žalobkyně oproti informací z klientových dokladů, údaje o klientově finanční situaci poskytuje sám klient a žalobkyně je dále dle potřeby ověřuje. Dále žalobkyně posuzuje informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (v případě žádosti o úvěr používá úvěrovou zprávu z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací. Dále tvrdila, že se jí žalovaná zavázala poskytnutou částku hradit v pravidelných splátkách po 4 672 Kč měsíčně, skládající se ze splátky jistiny a úroku 13,9% ročně, vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem 20. 7. 2024 s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 20. 6. 2034. Splátky od 20. 7. 2024 do 20. 5. 2025 byly splaceny. Na splátku dne 20. 6. 2025 bylo ze strany žalované dne 20. 6. 2025 zaplaceno pouze 4 313, 74 Kč. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovanou přistoupila žalobkyně dne 20. 8. 2025 k zesplatnění úvěru. Celkový dluh z této úvěrové smlouvy činí na jistině částku ve výši 286 681,47 Kč, spolu se smluvním úrokem 13,9% ročně z částky 286 681,47 Kč od 20. 8. 2025 do 18. 9. 2025, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 286 681,47 Kč od 30. 8. 2025 do zaplacení, spolu se smluvním úrokem 12 % ročně z částky 286 681,47 Kč od 19. 9. 2025 do zaplacení. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení až od 30. 8. 2025, dále požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 6 997,47 Kč za období od 20. 5. 2025 do 19. 8. 2025Dále žalobkyně uvedla, že dne 18. 6. 2024 uzavřela žalovaná s žalobkyní Dodatek č. 32 k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o úvěr ve výši 200 000 Kč, viz Smlouva o úvěru č. , hodnota, , který byl schválen a dne 18. 6. 2024 vyplacen na běžný účet žalované v plné výši. Úvěruschopnost žalované měla žalobkyně posuzovat shodně jako u předchozí smlouvy. Dále tvrdila, že se jí žalovaná zavázala poskytnutou částku hradit v pravidelných splátkách po 3 457 Kč měsíčně, skládající se ze splátky jistiny a úroku 16,9% ročně, vždy k 13. dni v měsíci počínaje dnem 13. 7. 2024 s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 13. 6. 2034. Splátky od 20. 7. 2024 do 20. 5. 2025 byly splaceny. Počínaje splátkou ke dni 20. 6. 2025 nebylo ze strany žalované splátky hrazeny. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovanou přistoupila žalobkyně dne 20. 8. 2025 k zesplatnění úvěru. Celkový dluh z této úvěrové smlouvy činí na jistině částku ve výši 192 606,35 Kč, spolu se smluvním úrokem 16,9% ročně z částky 192 606,35 Kč od 20. 8. 2025 do 18. 9. 2025, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 192 606,35 Kč od 30. 8. 2025 do zaplacení, spolu se smluvním úrokem 12 % ročně z částky 192 606,35 Kč od 19. 9. 2025 do zaplacení. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení až od 30. 8. 2025, dále požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 8 173,58 Kč za období od 20. 5. 2025 do 19. 8. 2025.Dále žalobkyně požadovala uhrazení nepovoleného debetu ve výši 2 557 Kč.2. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 2. 2. 2026 uvedla k posouzení úvěruschopnosti žalované, že žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta jako spotřebitele v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZoSÚ"), a to následujícím způsobem. Osobní údaje ověřuje žalobkyně proti informacím z klientových dokladů, údaje o klientově finanční situaci žalobci poskytuje sám klient a žalobce je dále dle potřeby ověřuje. Posouzení provedla žalobkyně na základě informací, které jí klient (žalovaná) sama poskytla v žádosti o úvěr, detailněji viz přehled žádostí o úvěr – aplikační data. K úvěr č. , hodnota, žalobkyně uvedla, že žalovaná předložila žalobkyni pracovní smlouvu, na jejímž základě žalobkyně ověřila existenci pracovního poměru žalované na dobu neurčitou u zaměstnavatele , jméno FO, , IČO: , IČO, , se sjednanou mzdou ve výši 20 000 Kč. Současně žalovaná doložila výplatní pásku za měsíc květen 2024, z níž vyplývá, že její čistý měsíční příjem činil 17 234 Kč. K úvěru č. , hodnota, žalobkyně uvedla, že žalovaná při vyplňování žádosti o úvěr potvrdila, že v mezidobí od podání žádosti ze dne 3. 6. 2024 nedošlo ke změně jejího zaměstnavatele. S ohledem na výši úvěru, stáří naposledy doložených dokladů a nízký rizikový profil žalovaného žalobkyně tento žalovanou deklarovaný příjem akceptovala. Žalobkyně pro úplnost doplňuje, že úvěr č. , hodnota, byl poskytnut žalované ve výši 200 000 Kč, přičemž v části 122 329 Kč byl účelově poskytnut pro refinancování jiného úvěru žalované. Smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne 18. 6. 2024 došlo mimo jiné ke změně smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 17.6.2024, spočívající v refinancování původního dluhu žalovaného vůči žalobci. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila, že schopnost žalované splácet úvěr nebyla snížena. O navýšení měsíčních splátek z původních 2 038 Kč na 3 457 Kč si žalovaná sama požádala. Dále žalobkyně posuzuje informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (v případě žádosti o úvěr používá žalobce úvěrovou zprávu z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací a dále informace z některých společností patřících do skupiny PPF na základě souhlasu, který žalobkyni klient udělil v Rámcové smlouvě, dále žalobkyně také nahlíží do insolvenčního rejstříku). Pokud jde o výdaje žalované, vycházela žalobkyně z informací, které mu v žádosti poskytl žalovaný a také z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (v případě žádosti o úvěr používá žalobkyně úvěrovou zprávu z Bankovního registru klientských informací, která zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací a dále informace z některých společností patřících do skupiny PPF na základě souhlasu, který nám klient udělil v Rámcové smlouvě, dále žalobce také nahlíží do insolvenčního rejstříku).Žalobce při posuzovaní výdajů žalovaného k poskytovanému úvěru, stanovil částku, viz přehled výše, kterou interně vyhodnotil dle expertní analýzy, jako potřebnou částku na výdaje žalovaného. Částka pokryla tehdejší výdaje na zajištění výživy a ostatních základních potřeb žalovaného jako například náklady na dopravu, léky, apod. Správnost faktu, že žalobce místo zjišťování a dokládání všech ostatních výdajů žalovaného využil expertní analýzy, podporuje také komentář k zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, 900 s.), který k tomu uvádí: „Nežli spoléhat na údaje sdělené spotřebitelem a ty případně korigovat podle statisticky podložených modelů, považujeme za účelnější využít statisticky podložený model, jehož výstup je korigován v případě, že spotřebitel informuje poskytovatele, že má nějaké neobvyklé výdaje (například nadstandardně vysoké výdaje na životně důležité léky).“ Žalobkyně dále při posuzování úvěruschopnosti zohledňuje výsledky analýzy výdajů, kterou zpracovává na základě informací o spotřebním koši od Českého statistického úřadu a analýzy výdajů, které v žádostech uvedli ostatní klienti (analýza posuzuje výdaje žadatelů se stejným rodinným stavem, krajem bydliště, věkovou skupinou a typem bydlení). Žalobce dále uvádí, že v rámci expertní analýzy pro stanovení schopnosti splácet vypočítává pro každého klienta tzv. maximální limit splátky. Ten vyjadřuje maximální měsíční splátku úvěru, kterou je klient schopen pravidelně splácet s ohledem na svůj příjem a ostatní pravidelné měsíční platby a náklady. Žalovaná v žádostech o úvěr uvedla, že má vyživovací povinnost. Žalobkyně proto k výdajům žalované připočetla částku viz. přehled výše, za každou vyživovanou osobu. Žalovaná dále uvedla informace o příjmech a výdajích své domácnosti, viz přehled výše. Tyto údaje žalobkyně zohlednil v rámci posouzení příjmů a výdajů domácnosti. Žalobce v rámci posuzování úvěruschopnosti vypočítává rozdíl mezi příjmy a výdaji domácnosti a rozdíl mezi příjmy a výdaji klienta. Žalobkyně z opatrnosti vychází z nižší z těchto částek. Na základě těchto