16 C 50/2021-39 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši 10 490 Kč s příslušenstvím ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], se sídlem v [obec a číslo], a žalovanou dne [datum], na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které měla uhradit společně s poplatky a úroky v 58 splátkách. Ke dni podání žaloby žalovaná dluží neuhrazenou jistinu ve výši 7 946,17 Kč, zůstatek poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 371,86 Kč a dlužné poplatky za životní pojištění ve výši 171,97 Kč. Žalobkyně současně kapitalizovala zákonný úrok z prodlení do 29. 11. 2019, což představovalo částku 1 309,57 Kč a do stejného data kapitalizovala sjednaný úrok ze zápůjčky, který představoval částku 3 691,13 Kč. Stejné příslušenství žalobkyně požadovala i od 30. 11. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 4. Žalobkyně byla výzvou z [datum] poučena o nutnosti doplnit rozhodující skutečnosti a označit důkazy k prokázání řádného prověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením předmětné smlouvy ze strany právního předchůdce věřitele, a to v souladu s ustanovením § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. 5. Žalobkyně ve svém podání ze dne [datum] uvedla, že dle jejího názoru právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., kdy především na základě vyhodnocení informací poskytnutých od samotné žalované, které se týkají její rodinné, majetkové, pracovní a jiné situace, dospěla k závěru, že žalovaná je schopna poskytnutý spotřebitelský úvěr řádně splácet. Žalobkyně tvrdila, že v této souvislosti žalovaná předložila výplatní pásky, pracovní a nájemní smlouvu, rovněž byly majetkové poměry žalované ověřovány ve veřejně dostupných rejstřících. Žalovaná v kartě zákazníka uvedla, že její stálý příjem představuje státní podporu ve výši 12 632 Kč. 6. Aktivní legitimaci žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, na základě níž byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky písemně vyrozuměna. 7. Ze smlouvy o půjčce z [datum], ze smluvních podmínek půjčky, z karty zákazníka a z předžalobní výzvy má soud za prokázané, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí půjčky ve výši 10 000 Kč. V souvislosti s prověřením osobních a majetkových poměrů žalované před uzavřením smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná je starobní důchodkyně s příjmem (důchod) ve výši 8 522 Kč. Dále je v kartě zákazníka uvedeno, že další příjem žalované představuje 4 110 Kč, aniž je specifikováno, o jaký další příjem žalované se jedná a z jakých zdrojů je získáván. Dále je uvedeno, že žalovaná platí nájemné ve výši 5 500 Kč a ostatní výdaje představují 3 700 Kč. V přehledu dokladů, z nichž byly ověřeny příjmy žalované, soud zjistil, že se mělo jednat o nájemní smlouvu a doklad o výplatě důchodu. Tyto doklady však nebyly soudu předloženy a je zřejmé, že pokud by soud odhlédl od nespecifikovaných dalších příjmů žalované ve výši 4 110 Kč, pak jen tyto základní výdaje žalované přesahovaly její deklarovaný příjem ze starobního důchodu. Přes tuto skutečnost byla s žalovanou sepsána dne [datum] smlouva o půjčce, na základě níž jí byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč s tím, že se žalovaná zavázala uhradit poplatek ve výši 7 400 Kč, který zahrnoval poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, úrok ve výši 1 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Dále byla žalovaná povinna uhradit životní pojištění ve výši 290 Kč. Celková částka, kterou měla žalovaná uhradit v 58 týdenních splátkách, představovala 17 690 Kč. Ve smluvních podmínkách je uvedeno, že při 58 splátkách činí poplatek za hotovostní inkaso splátek 40 % z celkové výše půjčené částky, úroková sazba představuje 23,72 % ročně. Pokud se týká poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, pak ze smlouvy nevyplývá, jakým způsobem byl tento poplatek stanoven. Žalovaná na předmětnou částku uhradila 7 200 Kč. Věřitel provedl započtení těchto plateb částečně na jistinu ve výši 2 053,83 Kč, dále na úrok ve výši 1 400 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, na část poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 628,14 Kč a částečně na poplatek za životní pojištění ve výši 118,03 Kč. Ke dni podání žaloby představoval zůstatek dlužné jistiny 7 946,17 Kč, úroky i poplatek za administrativní činnost byly dle provedeného zápočtu uhrazeny, zůstatek dluhu na poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 371,86 Kč a zůstatek poplatku za životní pojištění ve výši 171,97 Kč. Žalovaná byla povinna nejpozději uhradit předmětnou částku do 24. 12. 2017. Žalobkyně provedla výpočet zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ve výši 7 946,17 Kč od 1. 1. 2018 do 29. 11. 2019, což představovalo částku 1 309,57 Kč. Dále kapitalizovala sjednaný úrok z půjčky ve výši 23,72 % ročně ze stejné jistiny od 25. 12. 2017 do 29. 11. 2019, což představovalo částku 3 691,13 Kč. Celkově činil dluh ke dni podání žaloby, včetně kapitalizovaného příslušenství částku 15 490,70 Kč. Příslušenství pohledávky pak žalobkyně požadovala i od 30. 11. 2019 do zaplacení. 8. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. 9. Podle § 6 odst. 1 o. z., každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. 10. Podle § 6 odst. 2 o. z., nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. 11. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 12. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Podle § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných 15. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 17. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Jelikož se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, musel se soud přednostně zabývat otázkou, zda předmětná smlouva o zápůjčce byla uzavřena platně s přihlédnutím k ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. 20. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sj