212 C 20/2020-36 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou došlou Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 1.253 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je vlastníkem bytu [číslo] v domě č. pop. [číslo] na ulici [ulice] č. o. [anonymizováno] v [anonymizováno], který na základě smlouvy o nájmu bytu užívala žalovaná. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 24. 12. 2019. Žalobce se domáhal zaplacení částky odpovídající dlužnému nájemnému za měsíce listopad a prosinec 2019. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradila. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalované na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu (např. usnesení Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10). 3. Zásilky soudu si žalovaná v místě trvalého pobytu nepřevzala. Soud se při úvahách, zda žalované v této věci ustanovit opatrovníka pro řízení opíral nejen o platnou právní úpravu (ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu), ale vzal v úvahu i rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011:„ …konečně si Ústavní soud nemůže odpustit vyjádření údivu nad přístupem vedlejších účastníků, kteří se mohli dovolávat principu proporcionality mezi výší vymáhané částky a výší náhrady nákladů, jak popsáno v bodu 31, avšak jen a výhradně ku své škodě neaktualizovali údaje o svém trvalém pobytu, anebo nevyužili možnosti dané jim ustanovením § 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, a na písemnou žádost si nenechali v evidenci obyvatel vést též údaj o adrese, na kterou jim mají být doručovány písemnosti. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je - při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů.“ 4. Účastníci byli v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu vyzváni, nechť se vyjádří ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, zda se vzdávají práva účasti na projednávání věci, případně, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobce i žalovaná byli současně poučeni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce ani žalovaná se k výzvě nevyjádřili. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 občanského soudního řádu, soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož má za to, že účastníci řízení proti takovému postupu nemají námitek. 5. Proti tomuto rozsudku není ze zákona odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu), proto obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu. 6. Okresní soud v Bruntále učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce je výhradním vlastníkem domu č. pop. [číslo] na ulici [ulice] č. o. [anonymizováno] v [anonymizováno]. Žalobce uzavřel jako pronajímatel s žalovanou dne [datum], ve znění dodatku ze dne 25. 9. 2019, nájemní smlouvu [číslo jednací] na užívání bytu [číslo] sestávajícího z 1 pokoje, kuchyňského koutu a příslušenství, ve 2. podlaží domu. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 24. 12. 2019. Dle čl. III .3.3 Smlouvy byla žalovaná povinna hradit nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu nejpozději do posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná v měsíci listopadu 2019 neuhradila nájemné v částce 315 Kč a v prosinci 2019 v částce 938 Kč. Za období, kdy již žalovaná neměla uzavřenu nájemní smlouvu, ale byt užívala, tedy v období od 25. 12. 2019 do 31. 12. 2019, požaduje žalobce za užívání bytu platby odpovídající výši nájemného. Před podáním žaloby vyzval žalobce žalovanou k úhradě dluhu výzvou ze dne 28. 1. 2020 a ze dne 25. 9. 2020. <b>7. Právní vztah mezi účastníky se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.</b> 8. Dle ustanovení § 3074 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. 9. Dle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 10. Dle ustanovení § 2237 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. 11. Dle ustanovení § 2246 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. 12. Dle ustanovení § 2247 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. 13. Dle ustanovení § 2247 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. 14. Dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Dle ustanovení § 2999 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. 16. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: V projednávané věci žalovaná užívala bytovou jednotku, jejímž vlastníkem a pronajímatelem byl žalobce. Nájem bytu byl sjednán na dobu určitou do 24. 12. 2019, od tohoto data žalovaná užívala byt bez právního důvodu a vzniklo jí tak bezdůvodné obohacení. Žalobce nárokoval dlužné nájemné a dále platby odpovídající výši obvyklého nájemného pro předmětný byt v daném místě a čase v celkové částce 1.253 Kč. Bezdůvodné obohacení žalobce uplatnil ve výši odpovídající částce nájemného, kterou by obvykle žalovaná dle smlouvy hradila. Soud po zjištění skutkového stavu a právním posouzení věci dospěl k závěru, že nárok žalobce na plnění za užívání bytu uplatněný touto žalobou je oprávněný a proto zavázal žalovanou k jeho úhradě ve lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 17. Žalobce nárokoval rovněž příslušenství dlužných částek, kterým je zákonný úrok z prodlení stanovený v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po dni splatnosti, a to od prvního dne následujícího kalendářního měsíce po měsíci, za který se nájem platí. Žalobce vyčíslil příslušenství pohledávky v souladu s platnými právními předpisy, soud proto návrhu žalobce vyhověl i v této části. 18. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 151 odst. 1, § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a uložil žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení žalobce v částce 1.000 Kč, které představuje zaplacený soudní poplatek, jehož výše byla určena dle položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků.