218 C 27/2023-44 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne , datum, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 12.317 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od 11. 10. 2023 do zaplacení, s výjimkou částky 733 Kč, kde byl úrok žádán od 1. 9. 2023 s tím, že účastníci uzavřeli smlouvu o nájmu bytu dne , datum, , ve znění pozdějších dodatků, na základě které žalovaná užívala byt č. , hodnota, o velikosti 2+1, nacházející se ve 3. podlaží domu č. p. , hodnota, na , adresa, . Užívací právo zaniklo žalované uplynutím sjednané doby ke dni 3. 10. 2021. Žalovaná přesto užívala byt až do jejího vyklizení dne 4. 10. 2022. Žalovaná částka je tak tvořena součtem vyúčtování za rok 2022 ve výši 733 Kč a bezdůvodnými obohaceními za jednotlivé měsíce odpovídajícími obvyklému nájemnému za měsíce únor až září 2022 s výjimkou března 2022, které činilo 1.680 Kč měsíčně do července 2022 a pro měsíce srpen a září 2022 pak 1.592 Kč. Přes předžalobní upomínku žalovaná nezaplatila ničeho.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky.3. Účastníci byli v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzváni, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobce i žalovaná byli současně poučeni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce převzal výzvu dne 7. 6. 2024, žalované byla výzva doručena fikcí dne 24. 6. 2024. Ve stanovené lhůtě se žádný z účastníků nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobce ani žalovaná proti takovému postupu nemají námitek.4. Z výpisu z katastru nemovitostí, ze smlouvy o nájmu pro bydlení, včetně dodatků, z výpočtového listu, z protokolu o převzetí bytu, z výzev, včetně dokladu o doručení, z vyrozumění, z vyúčtování za rok 2022, včetně dokladu o doručení, z přehledu předpisů a z výzvy ze dne 26. 9. 2023, včetně dokladu o doručení, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalobce je vlastníkem bytové jednotky č. , hodnota, v domě č. p. , hodnota, na , adresa, . Žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřeli dne , datum, smlouvu o nájmu pro bydlení, na základě které pronajímatel přenechal nájemci do užívání byt č. , hodnota, ve 3. podlaží domu č. p. , hodnota, na , adresa, , o velikosti 2+1, na dobu určitou od 3. 9. 2018 do 3. 12. 2018. Smlouvou bylo sjednáno nájemné dohodou stran ve výši uvedené v evidenčním nebo výpočtovém listě a nájemce se zavázal hradit nájemné podle těchto listů. Nájemce se dále zavázal platit pronajímateli zálohy za služby spojené s užíváním bytu formou pravidelné měsíční zálohy, taktéž podle evidenčního nebo výpočtového listu, a to vždy nejpozději do posledního dne příslušného platebního období, kterým je kalendářní měsíc. Nájemce se zavázal hradit nájemné a úhrady za služby až do skutečného vyklizení a předání bytu pronajímateli. Skutečnou výši cen a celkových záloh za jednotlivá plnění měl pronajímatel účtovat vždy za kalendářní rok ve lhůtách podle právních předpisů. Dodatkem ze dne , datum, byla nájemní smlouva ze dne , datum, prodloužena na období od 3. 7. 2021 do 3. 10. 2021. Dle výpočtového listu platného od 1. 6. 2021 činilo nájemné za podlahovou plochu 1.567 Kč, nájemné za inventář 113 Kč a záloha na služby pak činila 1.129 Kč, když zahrnovala STA, užívání společných prostor a vodné a stočné a úklid společných prostor. Žalovaná převzala byt již dle dřívějších smluv v roce 2013 a v protokolu o převzetí je právě zmíněna i nová nájemní smlouva ze dne , datum, . Dne 3. 10. 2022 pak proběhlo soudní vyklizení. Žalovaná byla tomuto vyklizení přítomna s tím, že souhlasila, že povinnost platit úhradu za užívání bytu končí dne 4. 10. 2022 a protokol podepsala. Žalovaná byla vyrozuměna, že právě výkon rozhodnutí vyklizení proběhne dne 4. 10. 2022 v 9.00 hod. Výzvou ze dne 4. 11. 2021 bylo žalované sděleno, že ji nájemní smlouva skončila ke dni 3. 10. 2021 a že již dne 16. 9. 2021 jí byla zaslána výzva, aby se dostavila k podpisu nové nájemní smlouvy, což neučinila. Byla proto vyzvána, aby se dostavila k projednání uzavření nové nájemní smlouvy, kde již současně, ale byla upozorněna, že byt užívá bez právního důvodu. Dále byla upozorněna, že pokud se nedostaví k podpisu nové nájemní smlouvy, má se vyklidit a byt předat a opustit do 30. 11. 2021. Dle vyúčtování služeb za rok 2022, které si žalovaná v úložní lhůtě nevyzvedla, bylo žalované sděleno, že nedoplatek za celý rok činí 1.018,88 Kč, když byly předepsány zálohy ve výši 5.851 Kč, na které uhradila 3.205 Kč, avšak skutečný náklad činil 4.223,88 Kč. Dle přehledu předpisů a jejich uhrazení žalovaná provedla částečnou úhradu na nedoplatek vyúčtovaní za rok 2022 ve výši 286 Kč a zbývá tak uhradit 733 Kč. Naopak za užívání předmětného bytu žalovaná v měsících únor 2022, duben až září 2022 nezaplatila ničeho a dluží tak 11.584 Kč, když úhrada za první pololetí roku 2022 činila 1.680 Kč měsíčně a druhou polovinu roku 2022 pak 1.592 Kč. Naposledy byla žalovaná vyzvána k zaplacení upomínkou ze dne 26. 9. 2023, kde byla vyzvána k zaplacení všech dlužných částek v celkové výši 12.317 Kč do 10. 10. 2023 s upozorněním na soudní řešení věci, když ani tuto písemnost si žalovaná v místě nového trvalého bydliště v úložní lhůtě nevyzvedla.5. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.6. Podle ustanovení § 2285 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.7. Podle ustanovení § 2295 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.8. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.9. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla původně uzavřena smlouva o nájmu bytu ve smyslu ustanovení § 2201 a násl. občanského zákoníku, se specifiky uvedenými v ustanoveních § 2235 a násl. občanského zákoníku, která byla vždy uzavírána na dobu určitou, a to až do 3. 10. 2021, přičemž k dalšímu obnovení nájemního vztahu ve smyslu ustanovení § 2285 občanského zákoníku nemohlo dojít, neboť žalobce podáním ze dne 4. 11. 2021 dal žalované jednoznačně na vědomí, že pokud se nedostaví k podpisu nové nájemní smlouvy, je povinna byt vyklidit a předat. K uzavření nové nájemní smlouvy z vůle žalované nedošlo a nájemní vztah tak byl ukončen právě ke dni 3. 10. 2021. Ode dne následujícího tedy od 4. 10. 2021 až do 4. 10. 2022, kdy byla žalovaná vyklizena soudním vykonavatelem, tak žalovaná byt užívala bez platného užívacího titulu. Protože žalovaná byt nepředala ke dni ukončení nájemního vztahu, má žalobce právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného právě až do doby faktického odevzdání bytu tedy až do 4. 10. 2022, přičemž je nutné vycházet z původní nájemní smlouvy, resp. z výpočtového listu, který je na nájemní smlouvu navázán. Dle tohoto výpočtového listu pak výše měsíčního nájemného činila s účinností od 1. 6. 2021 1.680 Kč měsíčně. Žádal-li žalobce po 2 měsíce nájemné nižší, pak přestože tuto nižší výši neprokázal, je jí možné i v tomto případě přiznat. Protože se však nejedná již o nájemné, ale užívání bez řádného užívacího titulu, byť ve výši nájemného, byla žalovaná vyzvána k zaplacení výzvou ze dne 26. 9. 2023, která stanovovala splatnost do 10. 10. 2023 a dnem následujícím se tak žalovaná ocitla v prodlení s úhradou celé náhrady za užívání bytu za období roku 2022. Jiná situace je v případě vyúčtování služeb spojených s bydlením za rok 2022, neboť tato výše vychází z faktické spotřeby a kdy splatnost tohoto vyúčtování, které bylo žalované zasláno nastává k poslednímu dni