Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 25. 2. 2026 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 26.840,21 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 27. 12. 2025 do zaplacení s tím, že zaměstnanci žalobkyně bylo dne 29. 10. 2025 při kontrole č. , hodnota, zjištěno, že v odběrném místě žalovaného na adrese , adresa, ve , adresa, dochází k neoprávněnému odběru elektřiny, z elektrizační soustavy provozované žalobkyní ve smyslu § 51 energetického zákona. V souladu s tímto ustanovením pak žalobkyni vznikl nárok na náhradu škody ve výši stanovené vyhláškou č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny. Původně totiž dne 1. 7. 2025 došlo v odběrném místě žalovaného k přerušení dodávky elektřiny z důvodu neuhrazeného dluhu. Dodávka elektřiny byla přerušena odpojením pojistek v hlavní domovní skříni. Následně dne 27. 8. 2025 obchodník odstoupil od smlouvy na dodávku elektřiny. Při provádění opětovného zapojení dne 29. 10. 2025 však bylo zjištěno, že hlavní domovní skříň byla neoprávněně osazena pojistkami, a to nikoli ze strany provozovatele distribuční soustavy. Při ukončení smlouvy o dodávce elektřiny ze strany obchodníka byla smlouva ukončena se stanovením náhradních hodnot se stavy: VT 37280 kWh a NT 36743 kWh. V den zjištění neoprávněného napojení byly zjištěny hodnoty: VT 38861 kWh a NT 37977 kWh. Množství neoprávněné odebrané elektřiny tak činilo 2815 kWh. Při stanovení výše náhrady škody pak bylo zohledněno zjištěné množství, které bylo vynásobeno cenou v částce 9,52599 Kč/kWh a tomu odpovídala škoda ve výši 26.815,67 Kč. Cena za provoz nesíťové infrastruktury dle § 48 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 408/2015 Sb. pak činila 24,54 Kč. Dopisem ze dne 3. 11. 2025 byl žalovaný informován o zjištěném neoprávněném odběru a způsobené škodě. Žalobkyně vystavila dne 5. 12. 2025 fakturu znějící na částku 26.840,21 Kč, odpovídající výši způsobené škody, se splatností dne 26. 12. 2025. Upomínkou ze dne 7. 1. 2026 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné faktury a obdobně byl vyzván předžalobní upomínkou ze dne 22. 1. 2026.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.3. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzván, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva vhozena do domovní schránky a doručena dne 22. 6. 2026. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek.4. Z protokolu o kontrole odběrného místa, z oznámení o neoprávněném odběru elektřiny včetně dokladu o odeslání, z výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny, z faktury, z upomínky a z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Dne 29. 10. 2025 proběhla kontrola odběrného místa č. , hodnota, na adrese , adresa, ve , adresa, , u něhož došlo dne 1. 7. 2025 k odpojení, resp. k přerušení dodávky elektřiny z důvodu neuhrazeného dluhu. Dodávka elektřiny byla přerušena montérem, odpojením pojistek v hlavní domovní skříni z důvodu nepřístupného elektroměrového rozvaděče. Protože nedošlo k úhradě dluhu, odstoupil obchodník dne 27. 8. 2025 od smlouvy na dodávku elektřiny. Smlouva na dodávku elektřiny ze strany obchodníka byla administrativně ukončena stanovením náhradních hodnot se stavy: VT 37280 kWh, NT 36743 kWh. Při opětovném připojení odběrného místa dne 29. 10. 2025 bylo zjištěno, že hlavní domovní skříň byla neoprávněně osazena pojistkami, přičemž tato připojení neprovedl provozovatel distribuční soustavy. Skutečné stavy elektroměru v den zjištění neoprávněného napojení a při následném připojení elektroměru činily: VT 38861 kWh a NT 37977 kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je rozdílem těchto stavů, tj. 2815 kWh. Dopisem ze dne 3. 11. 2025, který byl žalovanému vhozen do domovní schránky dne 21. 11. 2025, bylo žalovanému oznámeno, že u něj došlo k neoprávněnému odběru elektřiny ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1 energetického zákona, čímž vznikla distributorovi škoda a kdy výše náhrady byla stanovena v souladu s ustanovením § 17 odst. 3-5 vyhlášky č. 359/2020 Sb., oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 téže vyhlášky a cenami podle cenového rozhodnutí energetického regulačního úřadu, účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny. Tímto způsobem byla stanovena náhrada škody za neoprávněný odběr ve výši 26.815,67 Kč a cena za provoz nesíťové infrastruktury ve výši 24,54 Kč, celkem 26.840,21 Kč. Žalovaný byl upozorněn, že provozovatel distribuční soustavy má právo omezit nebo přerušit dodávku elektřiny. Doložen byl také výpočet náhrady za neoprávněný odběr, který se skládá ze dvou zmiňovaných položek, které současně zohledňují také ekologickou daň za neoprávněný odběr a DPH. Fakturou ze dne 5. 12. 2025, splatnou dne 26. 12. 2025, byl žalovaný vyzván k zaplacení částky za náhradu škody při neoprávněném odběru. K zaplacení této částky pak byl žalovaný také upomínán upomínkou ze dne 7. 1. 2026 a naposledy předžalobní upomínkou ze dne 22. 1. 2026, kterou si v úložní lhůtě nevyzvedl.5. Dle ustanovení § 51 odst. 1 písm. a), b), 2, 3 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je: a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění. Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.6. Podle ustanovení § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb. při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněnému odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídající skutečnosti, považuje provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem.7. Podle ustanovení § 17 odst. 3 písm. a) bod 1, písm. b) bod 1, písm. c) vyhlášky č. 359/2020 Sb., výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena a) z ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, pokud není pevná cena Energetickým regulačním úřadem stanovena, ocení se pro neoprávněné odběry zjištěné nejpozději poslední kalendářní den měsíce dubna běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu a uveřejněném operátorem trhu za předposlední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, a pro neoprávněné odběry zjištěné nejdříve první kalendářní den měsíce května běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu a uveřejněném operátorem trhu za poslední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, b)ceny za služby z distribuční soustavy, kde v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu.8. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že v případě odběrného místa užívaného žalovaným docházelo v době od 1. 7. 2025 do 29. 10. 2025 k neoprávněnému odběru ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1 energetického zákona, když přes přerušení dodávky elektřiny byla elektřina dodávána, neboť hlavní domovní skříň byla znovu osazena pojistkami. Množství dodané elektřiny v tomto období bylo zjištěno rozdílem mezi odhadnutým a řádně zúčtovaným konečným stavem a stavem zjištěným při kontrole v rámci následného znovupřipojení odběrného místa. Bylo zjištěno, že množství odebrané elektřiny v tomto období činilo 2815 kWh. Žalobkyně proto stanovila v souladu s výše citovanými ustanoveními a v souladu s aktuálním cenovým rozhodnutím ERÚ výši náhrady škody při neoprávněném odběru, přičemž soud přezkoumal tento výpočet a dospěl k závěru, že je výpočtem správným. V tomto případě se jedná toliko o náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny a také náhrady ceny za provoz nesíťové infrastruktury. Je nepochybné, že se žalovaný ocitl v prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku, a to dne následujícím po splatnosti faktury a od tohoto dne je povinen platit úrok z prodlení, jehož výše byla stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který v okamžiku prodlení činil 11,5 % ročně. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě dlužné částky tak, jak je specifikována ve výroku I. tohoto rozsudku.9. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu tak, že právo na náhradu nákladů řízení přiznal ve věci zcela úspěšné žalobkyni. Náklady řízení se pak skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.074 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 občanského soudního řádu ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., dle které nezastoupenému účastníkovi náleží paušální náhrada hotových výdajů za každý úkon právní služby ve výši 300 Kč. Žalobkyni proto náleží 2 paušální náhrady hotových výdajů v celkové výši 600 Kč za předžalobní upomínku a sepis žaloby. Celkem tak náklady řízení činí 1.674 Kč.10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.