Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 24.810 Kč (představující jistinu dluhu), smluvního úroku 27,28 % ročně z částky 24.810 Kč od 26. 3. 2026 do 24. 6. 2026, smluvního úroku 11,5 % ročně z částky 24.810 Kč od 25. 6. 2026 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 24.810 Kč od 26. 3. 2026 do zaplacení, částky 1.652 Kč (představující dlužné úroky ke, Anonymizováno, dni zesplatnění), částky 300 Kč (představující účelně vynaložené náklady za upomínky) a částky 820 Kč (představující smluvní pokutu ode dne následujícího po dni zesplatnění do 25. 4. 2026). Uvedl, že se žalovaným uzavřel dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na základě které mu poskytl neúčelový úvěr ve výši 30.000 Kč tak, že částku ve výši 27.500 Kč převedl na tzv. účet zákazníka uvedený ve smlouvě, a to dne 21. 2. 2025, čímž došlo k čerpání peněžitých prostředků, tedy úvěru ze strany žalovaného. Zbytek peněžitých prostředků ve výši 2.500 Kč převedl na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Žalobce se s žalovaným ve smlouvě dohodli, že žalovaný uhradí poskytnuté peněžité prostředky společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby, tedy celkem částku 46.000 Kč v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1.150 Kč, splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce, splatnost první splátky byla dohodnuta na den 20. 3. 2025. Žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného, k čemuž využil veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva z databáze , právnická osoba, , jakož i nahlédnutí do centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, katastru nemovitostí, výpisu z registru REPI a vlastní databáze žalobce. Dále žalobce vycházel při posuzování úvěruschopnosti z údajů uvedených žalovaným v žádosti o spotřebitelský úvěr, mimo jiné z informací o příjmech a výdajích žalovaného, jejichž pravost žalobce ověřil. Žalobce tak před uzavřením smlouvy o úvěru na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, přičemž žalovaný prokázal, že jeho příjmy jsou dostačující a úvěr je schopen řádně splácet. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, proto žalobce úvěr ke dni 25. 3. 2026 zesplatnil. Žalovanému odeslal upomínky pro smlouvu č. , hodnota, ze dne , datum, a ze dne , datum, , a zesplatnění pro smlouvu č. , hodnota, ze dne , datum, , které je zároveň oznámením o zesplatnění úvěru, jehož součástí byla i předžalobní výzva dle § 142a o. s. ř.2. Žalovaný se na výzvu soudu nikterak nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.3. Při splnění podmínek soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , přílohy č. , hodnota, Úvěrové podmínky, přílohy č. , hodnota, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z tabulky umoření soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel žalobce jako poskytovatel a žalovaný jako zákazník. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce poskytnout žalovanému standardní neúčelový úvěr ve výši 27.500 Kč a provizi poskytovateli úvěru ve výši 2.500 Kč, tedy celkem finanční prostředky ve výši 30.000 Kč, a závazek žalovaného poskytnutý úvěr spolu s úroky ve výši 27,28 % ročně, celkem částku ve výši 46.000 Kč, žalobci vrátit 40 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1.150 Kč tak, že první splátka byla splatná 20. 3. 2025 a poslední dne 20. 6. 2028.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , z potvrzení , právnická osoba, . pohyby na účtu ze dne , datum, , a ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že dne 21. 2. 2025 byla na účet žalovaného č. , č. účtu, uvedený ve smlouvě o spotřebitelském úvěru shora připsána pod variabilním symbolem , var. symbol, částka ve výši 27.500 Kč od plátce , právnická osoba7. Z potvrzení o provedení transakce od , právnická osoba, . ze dne , datum, a z bonity smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný na smlouvu o úvěru shora žalobci uhradil celkem částku ve výši 11.500 Kč.8. Ze zesplatnění pro smlouvu č. , hodnota, ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil ho na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. Z podacího lístku ze dne , datum, pak vzal soud za prokázané, že předžalobní výzvu žalobce dne , datum, žalovanému odeslal.9. Z posouzení úvěruschopnosti zákazníka ze dne , datum, ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že je zde uvedeno, že CEE a Ins. Rejstřík žalovaného OK, katastr žalovaného NE, průměr příjmů žalovaného , částka, (uvedeno ve smlouvě), , částka, (skutečnost, prověřováno, doloženo). Příjmy domácnosti , částka, , druh bydlení u přítelkyně, výdaje na bydlení , částka, . Měsíční splátky úvěrů celkem , částka, , pojištění , částka, , sázky, hazard NE, ostatní zjištěné běžné výdaje , částka, , počet vyživovaných osob 0, normativní náklady na bydlení , částka, , životní minimum , částka, , nezabavitelná částka , částka, , zbývající částka zákazníka , částka, .10. Z prohlášení samostatného zprostředkovatele ze dne , datum, ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalovaný měl závazek u společnosti , Anonymizováno, v původní výši , částka, , zbývá doplatit , částka, , výše měsíční splátky , částka, . Ostatní zjištěné výdaje žalovaného činily pravidelné platby penzijního připojištění ve výši , částka, , pravidelné platby ze všech pojistných smluv , částka, , další běžné pravidelné měsíční výdaje , částka, , celkem výdaje měsíčně , částka, , ověřeno u osoby blízké , jméno FO, .11. Z informace o jednotce č. , Anonymizováno, jiný nebytový prostor, vymezené v pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, postavená na pozemku st. , Anonymizováno, , vše k. ú. , adresa, , soud zjistil, že jako výlučná vlastnice této jednotky je evidována , tituly před jménem, , jméno FO, .12. Z prohlášení , jméno FO, , bydlištěm , adresa, , ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný je jejím druhem a přispívá jí na bydlení částku , částka, měsíčně.13. Z výplatních pásek na jméno žalovaného od zaměstnavatele , právnická osoba, . soud zjistil, že čistý příjem žalovaného za období činil , částka, (10/2024), , částka, (11/2024), , částka, (12/2024) a , částka, (01/2025). Doplatek na účet za výše uvedená období činil , částka, , , částka, , , částka, a , částka, .14. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, , vedeného na jméno žalovaného u , právnická osoba, ., za období od , datum, do , datum, , soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu činil , částka, , konečný zůstatek činil , částka, , obrat kredit , částka, , obrat debet -, částka, . Za toto období bylo provedeno devět odchozích plateb ve prospěch portálu sazka.cz v celkové výši , částka, . Na účet byla dne , datum, připsána částka ve výši , částka, od plátce , právnická osoba, .15. Z výpisu z centrální evidence exekucí, z výpisu z insolvenčního rejstříku a z výpisu z registru platebních informací (REPI) ze dne , datum, soud zjistil, že na rodné číslo žalovaného není v těchto databázích evidován žádný záznam.16. Z listiny výdaje a příjmy spotřebitele – čestné prohlášení ze dne , datum, na jméno žalovaného, s platností od , datum, , soud zjistil, že jsou zde uvedeny výdaje žalovaného na bydlení ve výši , částka, , splátky úvěrů ve výši , částka, , pravidelné platby ze všech pojistných smluv ve výši , částka, . Stav svobodný, počet osob ve společné domácnosti , právnická osoba, neuvedeno, jiná osoba 0. Pravidelné měsíční příjmy ve výši , částka, (mzda, plat, důchod), jiné příjmy , částka, .17. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb. jako spotřebitelský úvěr.18. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.19. Podle § 2392 odst. 1 věta první při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.21. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.22. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (dále jen „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.23. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.24. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.25. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (, právnická osoba, je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.26. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.27. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně zabýval úvěruschopností žalovaného při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce při uzavírání předmětné smlouvy úvěruschopnost žalovaného řádně neověřoval, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť tento dle názoru soudu potřebné skutečnosti v této otázce dostatečně pečlivě nezjišťoval, resp. ty zjištěné řádně nezohlednil. Ohledně příjmů žalovaného soud z posouzení úvěruschopnosti žalovaného, z listiny příjmy a výdaje spotřebitele – čestné prohlášení, z výplatních pásek a z výpisu z běžného účtu žalovaného shora zjistil, že výše žalobcem ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného měla činit , částka, , resp. dle prohlášení žalovaného , částka, . Tato výše příjmu byla řádně doložena výpisem z běžného účtu, resp. čtyřmi výplatními páskami za období bezprostředně předcházející poskytnutí úvěru. Dle výpisu z běžného účtu shora (doloženého za období pouze jednoho měsíce) je však patrné, že příjmy žalovaného byly dle kreditního obratu na tomto účtu mnohem vyšší (, částka, ), přičemž u příchozích plateb lze jednoznačně identifikovat co do důvodu pouze příjem ze mzdy ve výši , částka, , u ostatních příchozích plateb nelze jejich původ ani důvod zjistit (jedná se vesměs o vklady ATM). V posouzení úvěruschopnosti i v čestném prohlášení žalovaného však žádné jiné příjmy nejsou uvedeny, resp. jsou uvedeny ve výši , částka, . Tento rozpor nebyl ze strany žalobce nijak reflektován. Tento údaj je tak nepřezkoumatelný a z hlediska výpovědní hodnoty ohledně příjmové stránky žalovaného nepříliš cenný. Ohledně výdajů žalovaného žalobce vycházel z údajů uvedených v posouzení úvěruschopnosti žalovaného, z listiny příjmy a výdaje spotřebitele – čestné prohlášení, z prohlášení , tituly před jménem, , jméno FO, a z výpisu z běžného účtu žalovaného shora. Údaje uvedené v těchto listinách jsou v řadě případů ve vzájemném rozporu, např. dle čestného prohlášení žalovaného počet osob ve společné domácnosti činil 0 (jiná osoba), dle prohlášení , tituly před jménem, , jméno FO, však je žalovaný jejím druhem a přispívá jí na bydlení částku , částka, měsíčně, přičemž tato částka je jako výdaj na bydlení uvedena jak čestném prohlášení žalovaného, tak v posouzení úvěruschopnosti. V posouzení úvěruschopnosti žalovaného je navíc uveden druh bydlení u přítelkyně a jsou zde uvedeny příjmy domácnosti ve výši , částka, (přičemž výše těchto příjmů domácnosti není nijak blíže specifikovaná a konkretizovaná co do původu, charakteru či zdrojů, takže je naprosto nepřezkoumatelná a její výpovědní hodnota je tak mizivá až nulová). Kromě výdajů na bydlení shora měl mít žalovaný dle čestného prohlášení pouze výdaje na splátky úvěrů ve výši , částka, a na pravidelné platby ze všech pojistných smluv , částka, , jiné výdaje zde nejsou uvedeny, dle posouzení úvěruschopnosti však výdaje žalovaného na pojištění činily , částka, a dále měl mít ostatní zjištěné běžné výdaje ve výši , částka, , opět bez jakéhokoli bližšího upřesnění a konkretizace co do výše a charakteru jednotlivých druhů těchto výdajů, a bez uvedení zdrojů či způsobu verifikace těchto údajů, což nevzbuzuje důvěru ve validitu těchto údajů. Tyto údaje jsou navíc v jasném rozporu s údaji vyplývajícími z předloženého výpisu z bankovního účtu shora, z něhož je jednoznačně patrné, že výše výdajů žalovaného byla mnohem (násobně) vyšší než výše výdajů uváděná v posouzení úvěruschopnosti, resp. čestném prohlášení žalovaného shora (dle výpisu z účtu činila výše debetního obratu, tedy výdajů žalovaného za doložené období , částka, ). Z posouzení úvěruschopnosti žalovaného nevyplývá, že by žalobce vůbec ověřoval uváděné výdaje žalovaného, nejsou zde zmíněny žádné doklady předložené k ověření výdajové stránky žalovaného. V žalobním návrhu žalobcem uvedené (a příslušnými výpisy z rejstříku doložené) provedení ověření v insolvenčním rejstříku, v evidenci exekucí a v registru platebních informací (REPI), že vůči žalovanému není vedeno insolvenční ani exekuční řízení, resp. v registru REPI nemá žalovaný žádný záznam, se soudu jeví jako úkony pro forma činěné, s bagatelní výpovědní hodnotou (z neexistence insolvenčního či exekučního řízení vůči osobě nevyplývá její solventnost, ani její nezadluženost). V této situaci učiněný závěr, že při tvrzených, resp. zjištěných příjmech a výdajích má žalovaný dostatečný příjem k úhradě poskytovaného úvěru (jak vyplývá z vyhodnocení posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako úspěšné), se soudu jeví jako nedostatečně zdůvodněný a účelový. Rovněž údaj o zbývající částce zákazníka ve výši , částka, , uvedený v posouzení úvěruschopnosti žalovaného shora, který matematicky neodpovídá rozdílu mezi žádným z uvedených příjmů a výdajů, se pak soudu jeví jako zmatečný a o finanční situaci žalovaného nic nevypovídající. Rovněž žalobcem nijak nekomentovaná ani nereflektovaná skutečnost, že dle předložených listin shora žalovaný měsíčně vydával na půjčky , částka, , a že žalovaný uskutečnil během ledna 2025 celkem osm odchozích plateb v celkové výši , částka, ve prospěch sázkového portálu sazka.cz (patrná z výpisu z bankovního účtu žalovaného shora), je dle názoru soudu skutečností, která též nepřisvědčuje tomu, že by žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalovaného další poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalovaného zejména po stránce výdajové řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně.28. Vzhledem k tomu, že soud posoudil Smlouvu jako absolutně neplatnou, je žalovaný podle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú. povinen žalobci vydat to, oč se na jeho úkor bezdůvodně obohatil plněním poskytnutým na základě absolutně neplatného právního jednání. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce poskytl žalovanému v případě uplatňovaného nároku částku ve výši 27.500 Kč a že žalovaný na poskytnutou částku žalobci zaplatil celkem 11.500 Kč. Žalovaný je tedy povinen nesplacenou částku jistiny ve výši 16.000 Kč žalobci vrátit dle § 87 odst. 1 věta třetí z. s. ú. jako bezdůvodné obohacení. Soud žalovanému uložil povinnost tuto částku žalobci uhradit společně se zákonným úrokem z prodlení, který žalobci přiznal z nesplacené částky jistiny od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku, neboť má za to, že do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení se žalovaný dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené mu ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nadto z konstantní judikatury dále vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena. Soud s ohledem na právě citované závěry Nejvyššího soudu zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky v klasické třídenní lhůtě, neboť vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení nečinný, nebylo možné zjistit jeho současné majetkové a další poměry, přičemž tato skutečnost nemůže jít k tíži žalobce, je naopak na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že není schopen bezdůvodné obohacení žalobci vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.29. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny a příslušenství soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy nemohou žalobci náležet žádné další smluvní nároky (smluvní pokuta, smluvní úrok, smluvní poplatky). Soud rovněž zamítl žalobu v části požadovaného úroku z prodlení z důvodu, že do prodlení se žalovaný dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené mu ve výroku I. tohoto rozsudku, jak je blíže popsáno shora.30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný, resp. žalovanému žádné náklady nevznikly.