17 C 30/2026-29 – Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku s příslušenstvím uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku. Uváděla, že její právní předchůdkyně, , právnická osoba, , IČ , IČO, , uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o zápůjčce č. , číslo, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 9 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit v souvislosti s půjčkou částku 7 525 Kč, sestávající z částky 1 150 Kč představující kapitalizované úroky za dobu trvání smlouvy ve výši 19,98 % ročně, dále částku 1 710 Kč za administrativní zpracování půjčky a nákladů za hotovostní inkaso splátek v částce 4 665 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku splácet v 60 pravidelných týdenních splátkách po 276 Kč, poslední splátka byla stanovena k 29. 10. 2015. Pohledávka byla právní předchůdkyní žalobkyně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena žalobkyni, která se domáhala zaplacení dlužné částky ve výši 9 370,12 Kč sestávající se z jistiny ve výši 7 107 Kč, poplatku ve výši 2 263,12 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 198,05 Kč (vyčíslený úrok ve výši 19,98 % ročně vypočtený z dlužné jistiny 7 107 Kč od 29. 10. 2015 do 15. 5. 2017), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 260,22 Kč (vyčíslený úrok ve výši 8,05 % ročně vypočtený z dlužné jistiny 7 107 Kč od 4. 3. 2015 do 15. 5. 2017) a dále úroku z částky 7 107 Kč ve výši 19,98 % ročně od 16. 5. 2017 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 7 107 Kč ve výši 8,05 % ročně od 16. 5. 2017 do zaplacení. Žalovaný uhradil celkem částku 7 154,88 Kč, žalobkyně tuto započetla ve výši 1 893 Kč na jistinu a ve výši 5 261,88 Kč na úhradu poplatku. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění.Dále žalobkyně uváděla, že její právní předchůdkyně, , právnická osoba, , IČ , IČO, , uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o zápůjčce č. , číslo, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit v souvislosti se zápůjčkou částku 8 361 Kč, sestávající z částky 4 623 Kč představující kapitalizované úroky za dobu trvání smlouvy ve výši 19,98 % ročně, dále částku 1 500 Kč za administrativní zpracování půjčky a nákladů za hotovostní inkaso splátek v částce 2 238 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku splácet v 60 pravidelných týdenních splátkách po 307 Kč, poslední splátka byla stanovena k 16. 4. 2015. Pohledávka byla právní předchůdkyní žalobkyně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena žalobkyni, která se domáhala zaplacení dlužné částky ve výši 3 364,88 Kč sestávající se z jistiny ve výši 2 552 Kč, poplatku ve výši 812,88 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 063,08 Kč (vyčíslený úrok ve výši 19,98 % ročně vypočtený z dlužné jistiny 2 552 Kč od 16. 4. 2015 do 15. 5. 2017), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 421 Kč (vyčíslený úrok ve výši 8,05 % ročně vypočtený z dlužné jistiny 2 552 Kč od 29. 4. 2015 do 15. 5. 2017) a dále úroku z částky 2 552 Kč ve výši 19,98 % ročně od 16. 5. 2017 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 2 552 Kč ve výši 8,05 % ročně od 16. 5. 2017 do zaplacení. Žalovaný uhradil celkem částku 14 996,12 Kč, žalobkyně tuto započetla ve výši 7 448 Kč na jistinu a ve výši 7 548,12 Kč na úhradu poplatku. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ), bez nařízení jednání.3. Z žalobkyní doložených listin zjistil soud následující skutkový stav.Z uvedené smlouvy o zápůjčce č. , číslo, má soud za prokázané, že ji právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, , na jejím základě byla žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuta zápůjčka ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit v souvislosti s půjčkou částku 7 525 Kč, sestávající z částky 1 150 Kč představující kapitalizované úroky za dobu trvání smlouvy ve výši 19,98 % ročně, dále částku 1 710 Kč za administrativní zpracování půjčky a nákladů za hotovostní inkaso splátek v částce 4 665 Kč. Poslední splátka byla stanovena na 29. 10. 2015, žalovaný však nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil pouze částku 7 154,88 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností od téhož dne ve spojení s její přílohou má soud za prokázané, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována. Z oznámení o postoupení pohledávek adresovaného žalovanému ve spojení s dokladem o odeslání ze dne 15. 6. 2017 má soud za prokázané, že žalovaný byl prokazatelně informován o svém závazku, kdy v tomto oznámení byla rovněž uvedena lhůta k zaplacení pohledávek, a to 10 dnů od data doručení.Z uvedené smlouvy o zápůjčce č. , číslo, má soud za prokázané, že ji právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, , na jejím základě byla žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zápůjčku zavázal vrátit v 60 ti týdenních splátkách po 307 Kč spolu s částkou 8 361 Kč, zahrnující součet kapitalizovaných úroků za dobu trvání smlouvy v částce 4 623 Kč, částku 1 500 Kč za administrativní zpracování půjčky a náklady za hotovostní inkaso splátek v částce 2 238 Kč. Poslední splátka byla stanovena na 16. 4. 2015, žalovaný však nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil pouze částku 14 996,12 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností od téhož dne ve spojení s její přílohou má soud za prokázané, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována. Z oznámení o postoupení pohledávek adresovaného žalovanému ve spojení s dokladem o odeslání ze dne 15. 6. 2017 má soud za prokázané, že žalovaný byl prokazatelně informován o svém závazku, kdy v tomto oznámení byla rovněž uvedena lhůta k zaplacení pohledávek, a to 10 dnů od data doručení.Z předžalobní výzvy ze dne 22. 1. 2018 ve spojení s podacím lístkem z následujícího dne je prokázáno odeslání předžalobní výzvy k plnění.4. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ). Soud posuzoval předmětné smlouvy komplexně a všechna ujednání hodnotil v jejich vzájemných souvislostech, v provázanosti a i v souvislosti k dopadům, které uvedené obchody mají. Předně je třeba uvést, že byl sjednán v případě obou smluv poplatek v pevné výši, v případě prvé smlouvy ve výši 1 150 Kč za dobu trvání smlouvy, tedy cca 13 měsíců, byl však sjednán spolu s dalšími poplatky, konkrétně poplatkem za zpracování půjčky ve výši 1 710 Kč, dále s poplatkem ve výši 4 665 Kč za hotovostní inkaso splátek, což dle názoru soudu není nic jiného, než další úrok v pevné výši (soud považuje za úrok veškeré náklady, které musí být vynaloženy a smlouva mohla být uzavřena), takže výše úroku dosahuje částky 7 525 Kč. V případě druhé smlouvy byl sjednán úrok ve výši 4 623 Kč za dobu trvání smlouvy, tedy cca 14 měsíců, byl však rovněž sjednán spolu s dalšími poplatky, konkrétně s poplatkem za zpracování půjčky ve výši 1 500 Kč, dále s poplatkem ve výši 2 238 Kč za hotovostní inkaso splátek. Celkem se jedná o částku 8 361 Kč. I v tomto případě zastává soud shodný názor ve vztahu k těmto poplatkům, tedy že se jedná o další úrok, v případě obou smluv se nejedná o poplatek odpovídající reálně poskytnutým službám. Soud má za to, že v případě obou smluv byl úrok sjednán ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv, tedy analogicky i smluv o zápůjčce. Judikatura soudů považuje za nepřiměřenou a odporující dobrým mravům takovou výši úroku, která podstatně přesahuje výši úroku v době jejího sjednání obvyklou (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Podstatným přesahem je zpravidla takový přesah, který původní veličinu navyšuje o desítky procent. Podstatný přesah obvyklé úrokové sazby může být sice odůvodněn rizikovostí dané transakce, zejména s ohledem na osobu, které peněžní prostředky poskytuje, ta však v daném případě z ničeho nevyplývá ani k tomuto žalobkyně ničeho netvrdila. Soud proto, i s ohledem na to, že smlouvy byly sjednány adhezním způsobem, a s ohledem na další ujednání, které smlouva obsahuje (např. výši RSPN) dospěl k závěru, že se obě předmětné smlouvy o zápůjčce zjevně příčí dobrým mravům, a proto jsou absolutně neplatné ve smyslu § 588 OZ, kdy soud k takové neplatnosti přihlédne i bez návrhu.5. Vzhledem k výše uvedenému, kdy soud dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy, mohla se žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 OZ. Žalobkyni vznikl v případě prvé smlouvy nárok na vydání bezdůvodného obohacení představujícího rozdíl mezi vyplacenou částkou ve výši 9 000 Kč a žalovaným fakticky uhrazenou částkou ve výši 7 154,88 Kč, tedy 1 845,12 Kč. Protože žalovaný neplnila řád