Žalobce se domáhal zaplacení 991 719,33 Kč s odůvodněním, že žalobce poskytl žalované úvěr 1 800 000 Kč.2. Žalovaná částka se skládá z jistiny 990 721,33 Kč a poplatků za upomínky 998 Kč. ( 2x 499 Kč za 7 a 8/2025) Dále se žalobce domáhal úroku 7 799,62 Kč, úroku z prodlení 263,53 Kč. Žalovaní čerpali 1 800 000 Kč, uhradili celkem 1 048 187,49 Kč ( z toho částečně nedobrovolně z dražby). K úvěruschopnosti tvrdil žalobce pouze, že soud má vycházet z výpisu z účtu v německém jazyce a potvrzení o příjmu v němčině dle judikátu 23 Cdo 1656/2015.3. Soud má za to, že judikát 23 Cdo 1656/2015 se nevztahuje na jiné listiny, než výpisy z bankovního účtu, když číslům lze bez dalšího porozumět. V ostatních případech je jednacím jazykem v České republice pouze jazyk český. Proto soud jiné listiny, než výpis z účtu v cizím jazyce k důkazu neprovedl.4. Žalobce vzal žalobu zpět ohledně úroku 7 799,62 Kč, úroku z prodlení 263,53 Kč, když nebyl schopen dotvrdit, z jaké částky a za jaké období byly vyměřeny. Žalovaní se ke zpětvzetí nevyjádřili, proto soud řízení zastavil dle § 96 odst. 2,3 o.s.ř.5. Žalovaní se k věci nevyjádřili. Žalovaná pouze uvedla, že má hmotnou nouzi a živí 3 děti. Veškerý příjem má 15 000 Kč a 17 500 Kč platí ubytovnu.6. Soud má za prokázaný tento skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovanými jako úvěrovaným ze dne 15.4.2021 je prokázáno, že žalobce jako úvěrující poskytl žalovaným, jako úvěrovaným úvěr 1 800 000 Kč, a to na bydlení. Smlouva byla uzavřena se splatností 300 měsíců, s úrokem 2,75 %, s RPSN 2,9 %, se splátkou 8 303,6 Kč.7. Obsahem smlouvy v čl. 14.5 je smluvní pokuta až do výše 200 000 Kč pro případ porušení týkajících se zajištění dluhů, zejména pak v č.l 4 (zajištění dluhu zástavou), uvedení nepravdivého prohlášení nebo prodlení s oznámením změn v prohlášeních klienta, porušení povinnosti využít úvěr jen ke sjednanému účelu nebo porušení povinností uvedených v článku 9 (doložit vklad zástavní smlouvy, doložit převod vlastnictví, vést běžný účet, pojistit zástavu u , právnická osoba, .) a 12. (pojištění zástavy, vyplacení pojistného bance) Smluvní pokutu banka vyměří po marnému upozornění a přiměřené lhůtě k nápravě. Dále je sjednána smluvní pokuta 0,1% z dlužné částky při prodlení. Obsahem smlouvy není smluvní pokuta za výzvu.8. Smluvní pokuta za výzvu 500 Kč je obsažena v Sazebníku, což je prokázáno ze Sazebníku. Z historického výpisu č.l. 38 je prokázáno že žalobce odečetl od jistiny smluvní pokuty 3 x 5 000 Kč, a to za nedoložení dokumentů, 7x499 Kč a 2x 500 Kč. Z historického výpisu je dále prokázáno, že žalovaní čerpali úvěr 1 800 000 Kč.9. Z výzvy č.l. 76 (z 13.10.2022) je prokázáno, že žalobce vyhotovil pro žalovaného , jméno FO, výzvu k zaslání pojistné smlouvy a oznámení o zástavním podepsaném pojistníkem. Z výzvy č.l. 77 (z 1.12.2022) je prokázáno, že žalobce vyhotovil pro žalovaného , jméno FO, výzvu k zaslání pojistné smlouvy a oznámení o zástavním podepsaném pojistníkem a uplatnil nárok na dvě smluvní pokuty 5 000 Kč a 499 Kč. Z výzvy č.l. 78 (z 17.1.2023,) je prokázáno, že žalobce vyhotovil pro žalovaného , jméno FO, výzvu k zaslání pojistné smlouvy a oznámení o zástavním podepsaném pojistníkem a uplatnil nárok na dvě smluvní pokuty 34 300 Kč a 499 Kč. Doručení žádné z výzev žalobce neprokázal. Soud hodnotil stránky žalobce (zkopírované stránky postaonline) č.l. 81 a 82 a dospěl k závěru, že zde není uvedeno jméno, žalobce nepředložil poštovní podací arch se jménem a číslem zásilky a navíc se nemůže jednat o doručení výzev č.l. 76 až 78, neboť jde o doručení zásilek z roku 2025, nikoli z roku 2022 a 2023.10. Žalobce zesplatnil celý dluh, zesplatnění odeslal oběma žalovaným dne 24.11.2025, ůcož je prokázáno ze zesplatnění č.l. 11 (22x) a poštovní podací arch č.l. 12.11. K úvěruschopnosti: Z výpisu z účtu č.l. 56-58 je prokázáno, průměrný příjem žalovaného , jméno FO, byl za 8/2020-1/2021 ve výši 2 913 EUR, a to včetně Kindergeld (Familienkasse).12. Z protokolu o ověření schopnosti žadatele splácet spotřebitelský úvěr na bydlení je prokázáno, že , Jméno žalované A, má celkové úvěrové zatížení splátkami 10 658 Kč, celkem pět úvěrů za 662 600 Kč. Žalovaní mají tři děti. Banka posoudila celkové výdaje na 23 003 Kč na živobytí, ačkoli žalovaní uvedli 9 000 Kč. Příjem žalované je invalidní důchod 4 340 Kč, což je prokázáno ze zprávy ČSSZ č.l. 53 a a rodičovský příspěvek, což je prokázáno z rozpisu úřadu práce č.l. 54 ve výši 10 000 Kč měsíčně. Z dalších dokladů nezjistil soud rozhodné skutečnosti.13. Závěr o skutkovém stavu je tento: Žalobce a žalovaní uzavřeli dne 15.4.2021 úvěr 1 800 000 Kč, a to na bydlení. Smlouva byla uzavřena se splatností 300 měsíců, s úrokem 2,75 %, s RPSN 2,9 %, se splátkou 8 303,6 Kč.14. Obsahem smlouvy v čl. 14.5 je smluvní pokuta až do výše 200 000 Kč pro případ porušení týkajících se zajištění dluhů, zejména pak v č.l 4 (zajištění dluhu zástavou), uvedení nepravdivého prohlášení nebo prodlení s oznámením změn v prohlášeních klienta, porušení povinnosti využít úvěr jen ke sjednanému účelu nebo porušení povinností uvedených v článku 9 (doložit vklad zástavní smlouvy, doložit převod vlastnictví, vést běžný účet, pojistit zástavu u , právnická osoba, .) a 12. (pojištění zástavy, vyplacení pojistného bance) Smluvní pokutu banka vyměří po marnému upozornění a přiměřené lhůtě k nápravě. Dále je sjednána smluvní pokuta 0,1% z dlužné částky při prodlení. Obsahem smlouvy není smluvní pokuta za výzvu. Smluvní pokuta za výzvu 500 Kč je obsažena v Sazebníku.15. K úvěruschopnosti: Průměrný příjem žalovaného , jméno FO, byl za 8/2020-1/2021 ve výši 2 913 EUR, a to včetně Kindergeld (Familienkasse). , Jméno žalované A, měl celkové úvěrové zatížení splátkami 10 658 Kč, celkem pět úvěrů za 662 600 Kč. Žalovaní mají tři děti. Banka posoudila celkové výdaje na 23 003 Kč na živobytí, ačkoli žalovaní uvedli 9 000 Kč. Příjem žalované je invalidní důchod 4 340 Kč a rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně.16. Žalovaný odečetl od jistiny 3 smluvní pokuty po 5 000 Kč, nedotvrdil za co, z důkazů vyplývá, že šlo o povinnost doručit pojistnou smlouvu a oznámení o zástavním právu podepsaném pojistníkem. Dále žalobce odečetl od jistiny 7 smluvních pokut 499 Kč za výzvu a 2 smluvní pokuty po 500 Kč.17. Žalobce zesplatnil celý dluh, zesplatnění odeslal oběma žalovaným dne 24.11.2025.18. Žalobce vyhotovil pro žalovaného , jméno FO, výzvu k zaslání pojistné smlouvy a oznámení o zástavním podepsaném pojistníkem 17.10.2022. Žalobce vyhotovil pro žalovaného , jméno FO, výzvu k zaslání pojistné smlouvy a oznámení o zástavním podepsaném pojistníkem a uplatnil nárok na dvě smluvní pokuty 5 000 Kč a 499 Kč (1.12.2022), žalobce vyhotovil pro žalovaného , jméno FO, výzvu k zaslání pojistné smlouvy a oznámení o zástavním podepsaném pojistníkem a uplatnil nárok na dvě smluvní pokuty 34 300 Kč a 499 Kč (17.1.2023). Doručení výzev ohledně smluvních pokut žalobce neprokázal.19. Smlouvu mezi žalobcem a žalovanými posoudil soud jako smlouvu o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Z této smlouvy se úvěrovaný, tedy žalovaní zavazují poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Žalovaní z poskytnutého úvěru dlužili na jistině 972 226,33 Kč po odečtení všech smluvních pokut, které žalobce na jistinu započetl (990 721,33 Kč, minus 15 000 Kč minus 2 495 Kč (5x499 Kč) minus 2x500 Kč) proto soud tuto částku na jistině přiznal. Dle stejného ustanovení přiznal soud úrok 2,75% za výše uvedené období, a v procentní výši do budoucna. Pro upřesnění soud dodává, že další dvě pokuty 499 Kč byly žalovány zvlášť (nikoli jako součást jistiny), a i ty, jak je uvedeno níže soud zamítl.20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.21. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.22. Soud posoudil úvěruschopnost žalovaných u společného úvěru. V době žádosti o úvěru byl příjem žalovaného , jméno FO, mzda a Kindergeld 2 913 EUR, což při kursu 25 Kč je 72 825 Kč. Příjem žalované Červenákové, tehdy , jméno FO, byl rodičovský příspěvek a částečný invalidní důchod celkem 14 340 Kč. V na živobytí banka započetl 23 003 Kč, výdaje na splátky ostatních úvěrů byly 10 658 Kč pro žalovaného , jméno FO, . Celkové příjmy z tedy 87 165 Kč, výdaje na splátky ostatních úvěrů 10 658 Kč, výdaje na živobytí 23 003 Kč, splátka tohoto úvěru 8 303,6 Kč. Zbývá tedy ještě 45 200,4 Kč pro 5 lidí a soud to považuje za dostatečnou částku na další mimořádné výdaje, ačkoli zadlužení žalovaného , jméno FO, bylo již vysoké, konkrétně více než 600 000 Kč. Žalovaní byli úvěruschopní.23. Soud dále přiznal úrok z prodlení dle § 1970 nového občanského zákoníku, č. 89/2012 Sb. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.24. Soud sjednání smluvní pokuty 7x 499 Kč (z toho 5 krát započteno na jistinu – soud odečetl od jistiny a 2 x žalováno zvlášť- soud nepřiznal) a 2x500 Kč (započteno na jistinu- soud odečetl od jistiny) posoudil jako právní jednání, ke kterému se nepřihlíží a tuto částku zamítl, a to dle § 1813 občanského zákoníku a § 1815 občanského zákoníků, neboť jde o zneužívající ujednání. Upomínky (náklady za vymáhání) nebyly ve smlouvě uvedeny.25. Už Ústavní soud v judikátu I ÚS 3512/2011 zakazuje u spotřebitelských smluv smluvní pokutu skrýt ve smluvních podmínkách a uvádí, že jakékoli znevýhodňující ustanovení musí být toliko ve smlouvě samotné. Odkazuje na § 56 občanského zákoníku z roku 1964, který nahrazuje § 1814 občanského zákoníku. Ústavní soud odkazuje na nerovné postavení mezi profesionálním dodavatelem a odběratelem (možnost stanovovat smluvní podmínky, lepší znalost práva, fakticky nerovné postavení). Je chráněna zásada poctivosti a spravedlnosti a princip důvěry. Obchodní podmínky mají sloužit k ujednáním technického a vysvětlujícího charakteru a nesmí sloužit k tomu, aby do nich nepřehledně silnější strana skryla pro spotřebitele nevýhodná ujednání, například o smluvní pokutě. To platí dle zdejšího soudu i pro Sazebník. Pro stručnost na výše uvedený judikát ústavního soudu soud odkazuje.26. Smluvní pokuta 499 Kč a 500 Kč byla ukryta v Sazebníku a nebyla jasně stanovena ve smlouvě samé, tak aby byly právní vztahy pro spotřebitele zcela jasné, proto soud s ohledem na § 1814 odst. 1 písm. l) občanského zákoníku a § 1813 odst. 1 občanského zákoníku nárok žalobce na všechny smluvní pokuty za výzvy ve výši 7x499 Kč zamítl. Soud již nepřezkoumával výši smluvní pokuty vůči závazku samému, když nepřiměřenost dle § 1814 odst. 1 písm. l občanského zákoníku a významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele dle § 1813 odst. 1 občanského zákoníku shledal v tom, že smluvní pokuta byla skryta.27. Případný argument v tom směru, že je spotřebitel svobodný v tom, zda smlouvu uzavře či nikoli, není na místě s ohledem na to, že v jednotlivých oborech podnikání postupují zpravidla smluvní partneři spotřebitelů obdobně, a proto spotřebitel, který by se rozhodl nepřistoupit na předem připravené smluvní podmínky, by odsoudil sám sebe k životu mimo běžnou společnost, k životu bez elektřiny, plynu, bez využívání služeb elektronické komunikace, bankovních služeb, pojištění apod. Něco takového po spotřebiteli spravedlivě požadovat nelze. Od jeho smluvních partnerů však naopak požadovat lze, aby se ve své činnosti chovali vůči spotřebiteli poctivě.28. Soud zamítl i smluvní pokutu 3x 5 000 Kč (odečetl ji z jistiny). Tak předně smluvní pokuta nebyla určitá, když nebylo přesně uvedeno kolik má být (č.l. 14.5. smlouvy) do výše 200 000 Kč. Takovou smluvní pokutu soud považuje za neurčitou dle § 553 odst. 1 občanského zákoníku, kdy spotřebitel přesně neví, kolik banka na pokutě určí (do výše). Zde o právní jednání vůbec nejde.29. Pokud by byla smluvní pokuta určitá (až do výše 200 000 Kč a žalobce ji sám moderoval), jde o smluvní pokutu zjevně se příčící dobrým mravům dle § 588 občanského zákoníku. Také možnost žalobce určit libovolnou smluvní pokutu (do výše 200 000 Kč) soud považuje za zjevně se příčící dobrým mravům dle § 588 občanského zákoníku, tudíž absolutně neplatnou. V neposlední řadě mohl soud posoudit smluvní pokutu do výše 200 000 Kč jako nepřiměřenou sankci pro případ porušení povinnosti dle § 1814 odst. 1 písm. l), kdy k takové sankci se nepřihlíží. Je pak nerozhodné, že žalobce pokutu sám moderoval. Ze všech těchto důvodů smluvní pokuta 3x 5 000 Kč nebyla přiznána a soud ji odečetl od jistiny.30. Celkem tedy soud přiznal jistinu 972 226,33 Kč, po odečtení všech smluvních pokut, které žalobce na jistinu započetl (990 721,33 Kč, minus 15 000 Kč minus 2 495 Kč minus 1 000 Kč) proto soud tuto částku přiznal. Zvlášť žalované poplatky 2x 499 Kč soud nepřiznal. Dále přiznal soud úrok 2,75% za výše uvedené období, a v procentní výši do budoucna.31. Soud přiznal dále úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve výši repo sazby zvýšené o 8 procentních bodů, a to ode dne následujícího od splatnosti, k odeslání došlo 24.11.2025, k doručení tedy třetí pracovní den od odeslání dle § 573 občanského zákoníku, v prodlení jsou žalovaní den následující.32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. , žalobce byl neúspěšný pouze v nepatrné části, proto mu soud přiznal celé náklady řízení. Soud přiznal soudní poplatek 39 669 Kč a režijní paušál pro nezastoupeného žalobce dle § 2 odst. 3 vyhlášky 254/2015 Sb., celkem na režijních paušálech přiznal soud 300 Kč (žaloba), když předžalobní výzvu žalobce nedoložil. Zesplatnění uvádí pouze jiný vhodný způsob řešení sporu, soudní řízení neuvádí, proto je soud jako předžalobní výzvu neposoudil.