Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne 15. 4. 2026 domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 31 790,67 Kč s příslušenstvím, když dle tvrzení žalobkyně se jedná o nezaplacenou elektřinu podle smlouvy o sdružených službách dodávek elektřiny ze dne 19. 6. 2024 do odběrného místa , adresa, . Žalovaná neuhradila nedoplatek na vyúčtování v celkové výši 31 790,67 Kč. Za období od 8. 7. 2024 do 8. 1. 2025 skončilo vyúčtování nedoplatkem 26 106,08 Kč, splatnost byla stanovena na 28. 1. 2025, žalovaná tuto částku neuhradila. Za období od 9. 1. 2025 do 16. 7. 2025 skončilo období nedoplatkem ve výši 4 964,59 Kč, splatnost byla stanovena na 14. 8. 2025, žalovaná tuto částku rovněž neuhradila. Žalobkyně zaslala žalované v souladu Se sjednanými podmínkami 3x upomínku, za kterou účtuje 720 Kč.2. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého „K projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednáním souhlasí“. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila k žalobě ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř., ačkoliv byla poučena, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání.3. Soud v řízení provedl navržené důkazy, které zhodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně předloženou smlouvou prokázala uzavření smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny mezi žalobkyní a žalovanou dne 19. 6. 2024, na základě níž se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektrickou energii a žalovaná se zavázala za ní zaplatit sjednanou cenu. Jednalo se o dodávku elektřiny do odběrného místa , adresa, . Žalobkyně k prokázání tvrzení o nároku na zaplacení částky 26 106,08 Kč jako nedoplatek za období od 8. 7. 2024 do 8. 1. 2025 předložila vyúčtování za elektřinu č. , hodnota, . K prokázání tvrzení o nedoplatku ve výši 4 964,59 Kč za období od 9. 1. 2025 do 16. 7. 2025 předložila žalobkyně vyúčtování za elektřinu č. , hodnota, . Žalobkyně rovněž předložila tři upomínky, které zaslala žalované k úhradě dlužných částek. Předžalobní výzva byla pak zaslána 6. 3. 2026. Ani poté žalovaná dlužná částku, byť i jen částečně, neuhradila.4. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaná dluží žalobkyni z titulu neuhrazené a dodané elektrické energie na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 19. 6. 2024 do odběrného místa , adresa, . Za období od 8. 7. 2024 do 8. 1. 2025 dluží žalovaná na nedoplatku 26 106,08 Kč vyúčtované fakturou č. , hodnota, . Za období od 9. 1. 2025 do 16. 7. 2025 dluží žalovaná nedoplatek ve výši 4 964,59 Kč vyúčtované fakturou č. , hodnota, . Celkově dluží žalovaná žalobkyni 31 070,67 Kč. Za tři předžalobní upomínky potom dluží částku 720 Kč, celková dlužná částka tedy činí 31 790,67 Kč. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl o povinnosti žalované dlužnou částku zaplatit včetně příslušenství.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., obč. zákoníku (dále jen „o. z.“), když smlouva byla uzavřena za účinnosti tohoto zákona. Podle § 2079 o. z. „Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu“.Podle § 2080 o. z. „Kupní cena je ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení“.Podle § 2088 o. z. „Prodávající splní povinnost odevzdat věc kupujícímu, umožní-li mu nakládat s věcí v místě plnění a včas mu to oznámí“.Podle § 2118 o. z. „Kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme“.Současně s žalovanou částkou má žalobkyně nárok i na úroky z prodlení ve smyslu § 1968 o. z., podle něhož „Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li splnit v důsledku prodlení věřitele“.Podle § 1970 o. z. „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená“.Výše úroků z prodlení je stanovena vládním nařízením č. 351/2013 Sb., podle § 2 výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Ve smyslu tohoto ustanovení je tedy stanoven úrok z prodlení v zákonné výši.6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a) odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení plně úspěšná. Má tak nárok na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Advokát má ve smyslu vyhl. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) právo na odměnu ve smyslu § 14b)/1.c) 3 ve výši 700 Kč za jeden úkon právní služby. Advokát vyúčtoval za přípravu + převzetí obhajoby, sepsání žalobního návrhu a výzvu k zaplacení za tři úkony mu tak náleží 3x 700 Kč, celkem 2 100 Kč. Ke každému úkonu právní služby náleží advokátu režijní paušál ve smyslu § 14b)/6a) ve výši 100 Kč, celkem za tři úkony 300 Kč. K celkové částce 2 400 Kč j třeba připočítat 21 % DPH ve výši 504 Kč, celkově tak advokátu náleží 2 904 Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatek 1 272 Kč činí náklady řízení celkem 4 176 Kč, které soud žalobkyni jako účelně vynaložené náklady přiznal. Soud dospěl k závěru, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který žalobkyně uplatňuje opakovaně a ve skutkově a právně obdobných věcech, když v tomto řízení peněžité plnění i tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Právní zástupce zastupuje žalobkyni u soudu v desítkách a až stovkách obdobných žalob. Žaloby jsou podávány na ustáleném vzoru opakovaně, i ve skutkově a právně obdobných věcech, když v žalobě se mění prakticky pouze údaje žalovaných a výše nároků.7. Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.