12 C 17/2023-89 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu doručenou dne 22.11.2022 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované jí zaplatit částku 173 094 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 30 742,12 Kč, s úrokem 11,75 % ročně z částky 169 999,78 Kč od 22.11.2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 823,86 Kč od 1.9.2022 do 21.11.2022, se zákonným úrokem z prodlení z částky 173 094,44 Kč od 22.11.2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně a 37 270,8 Kč na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela se žalovanou dne 18.3.2022 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru, jejíž nedílnou součástí se staly úvěrové podmínky, žalovaná mimo jiné stvrdila uzavřením smlouvy, že se s podmínkami seznámila, všechna jejich ustanovení jsou jí srozumitelná, považuje je za dostatečně určitá a souhlasí s nimi. Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalované, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalované, v důsledku které přestala hradit poskytnutý úvěr, nebylo toto zapříčiněno nedostatečným prověřením její úvěruschopnosti. Sjednaný úvěrový rámec činil 170 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,29 % z výše úvěrového rámce. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného revolvingového úvěru a pravidelné poplatky (např. poplatek za výpis), příp. nepravidelné poplatky, jako např. poplatek za výběr z automatu, za blokaci karty apod. a smluvní sankce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla 20. den v kalendářním měsíci, s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání a tedy poskytnutí revolvingového úvěru. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala 174 394 Kč, celkem uhradila 6 000 Kč. To, jaká část úhrady byla započítána na úrok, poplatky a jistinu, je patrno z přiloženého splátkového kalendáře. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v odst. 7.1. úvěrových podmínek, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, v případě, že se žalovaná dostala do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 17.8.2022, žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 17.8.2022 doporučeně poštou. Přes předžalobní výzvu k úhradě nedošlo a je tak žalováno 173 094,44 Kč sestávajících z neuhrazené jistiny 169 999,78 Kč (přičemž tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného, které byly započteny na jistinu; jedná se tedy v plné výši o částku úvěru, která byla žalovanému poskytnuta a kterou žalovaný neuhradil), poplatků za pojištění 1 494,66 Kč (ustanovení odst. 5.5. ÚP, 3krát po 498,22 Kč poplatky za pojištění), nákladů na vymáhání 600 Kč, smluvních pokut 1 000 Kč. Příslušenství představuje kapitalizovaný úrok ke dni sepsání žaloby 30 742,12 Kč (součet zbylých nesplacených úroků, vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru, a obchodního úroku z jistiny, kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby, viz splátkový kalendář, kdy jde o součet nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku ve výši 27,88 % ročně ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 18.8.2022 do dne sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tj. do dne 21.11.2022, z částky 169 999,78 Kč), úrok ve výši 27,88 % ročně od 22.11.2022 do zaplacení z částky 169 999,78 Kč, kdy v případě, že je dluh na jistině či na splátce jistiny po splatnosti více než 90 dnů, je počínaje 91. dnem prodlení sazba obchodního úroku snížena dle § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na výši odpovídající repo sazbě stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšenou o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší, dále je příslušenstvím úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby 5 823,86 Kč (tj. kapitalizovaný od 15. dne po zesplatnění úvěru, z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut, do dne sepsání žaloby, tj. ode dne 1.9.2022 do dne 22.11.2022, tj. do dne sepsání návrhu na vydání EPR, a to sazbou 15 % ročně z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut) a úrok z prodlení v zákonné výši od sepisu žaloby 22.11.2022 do zaplacení z částky 173 094,44 Kč (tj. z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut). 2. K výzvě soudu podle §118a o.s.ř. žalobkyně doplnila, že prověřuje bonitu spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre neboli credit scoringu, kdy je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka, jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Jsou nastaveny hodnoty minimálního skóre, jehož nedosažením je posuzovaná žádost zamítnuta. Pro předcházení předlužení klienta zajišťuje žalobkyně kontrolu bonity klienta, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky. V rámci něho je ověřována schopnost klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Zohledňováno je rodinné postavení klienta, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti. Prostřednictvím výpočtu MLS tak žalobkyně ověřuje, zda měsíční příjmy a výdaje žadatele skutečně umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru dle aktuálně posuzované žádosti. MLS je vypočítáván vždy jak na žadatele, tak i na domácnost žadatele. Tyto dva výpočty se porovnají a využije se ten MLS, který je nižší. Úvěrovou kartu klienta vč. rozpisu výpočtu MLS žalobce předkládá soudu přílohou tohoto podání. Existenci případných dalších pochybností ohledně bonity klienta minimalizuje žalobkyně rovněž kontrolou klienta v externích registrech SOLUS a NRKI, CEE a ISIR, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem„ nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, zjištěna výše měsíčních splátek žalované, dotazy do registru CEE a ISIR byly provedeny s výsledkem – v registru nenalezen. Dále žalobce ze zprávy z registru NRKI zjistil. Před uzavřením smlouvy žalobkyně kontaktovala žalovanou i prostřednictvím telefonního hovoru, během kterého si ověřil základní údaje ze smlouvy, včetně výše výdajů celé domácnosti, vyžádala doložení výše příjmů, což žalovaná učinila dodáním potvrzení o výši příjmu, ze kterého vyplývá, že žalovaná měla průměrný čistý měsíční příjem za poslední tři měsíce ve výši 20 647 Kč, neměla exekuční ani jiné srážky ze mzdy a dále, že nebylo vedeno jednání o skončení jejího pracovního poměru. Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky žalobkyně shledala žalovanou schopnou splácet předmětný úvěr. Žalobkyně s ohledem na výši úvěru, na analýzu, které byla žalovaná při sjednávání úvěru podrobena, splnila podmínky zákona, kdy míra prověření odpovídá úvěrované částce, a tedy postupovala v dané věci s odbornou péčí. Dále zdůrazňuje, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné (§ 574 zákona č. 89/2012 Sb.) Smlouva byla uzavřena prostřednictvím správce financí, webového rozhraní žalobkyně, jenž je obdobou internetového bankovnictví, využívaného bankovními ústavy (dále jen„ SF“) a jako taková je ve smyslu ust. § 561 odst.1, ust. § 562 zák. č.89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) a ve smyslu ust. § 7 zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZET“), opatřena elektronickým podpisem. Žalobkyně v této souvislosti odkazuje též na usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 15 Co 875/2015-129 ze dne 29.3.2016, dle kterého„ Písemnost jako jednu z podmínek písemné formy právního úkonu je nutno chápat tak, že projev vůle je zachycen v písemném textu, přičemž forma nosiče (média) tohoto textu není rozhodná. Text může být napsán vlastní rukou jednajícího, rukou jiné osoby, strojem, tiskem, avšak s ohledem na využití moderních metod také telegraficky, dálnopisem či elektronickými prostředky (SMS, email, apod.), a to za splnění podmínky, že umožní zachytit obsah právního úkonu, jakož i určit osobu, která právní