7 C 199/2022-77 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u zdejšího soudu dne 5. 6. 2022 domáhala, aby soud uložil žalované zaplatit 49 170,24 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu vzniklého na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 19. 2. 2020, kterou žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), jako věřitelem. Předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla částku 19 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 24 400 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku a údaje o tom zaznamenala do zákaznické karty. Úhradu celkové částky 43 400 Kč měla žalovaná provést v 78 týdenních splátkách po 557 Kč. Žalovaná tak řádně nečinila a do data podání žaloby uhradila pouze částku 2 000 Kč (uhrazené platby byly započteny ve výši 1 562,83 Kč na jistinu, další platby ve výši 437,17 Kč byly započteny na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru). Pohledávka z předmětné smlouvy byla výše uvedenou společností postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno a byla rovněž před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. 2. Dne 8. 9. 2022 zaslala žalobkyně na výzvu soudu doplnění žaloby, v němž zevrubně uvedla, že předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce. Dále žalobkyně uvedla, že ze zákaznické karty ze dne 19. 2. 2020 se podává, že předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy o zápůjčce majetkovou situaci žalované z pracovní smlouvy a dvou výplatních pásek. Žalovaná uvedla, že je zaměstnána na plný pracovní úvazek jako dělnice ve výrobě, její měsíční příjem činí 9 700 Kč a další čisté příjmy domácnosti činí 40 000 Kč. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Žalovaná svým podpisem stvrdila, že údaje, které předchůdkyni žalobkyně poskytla, jsou úplné, přesné a pravdivé. Pokud by žalovaná uvedla nepravdivé údaje, jednalo by se o trestný čin úvěrového podvodu, kdy dle § 3030 občanského zákoníku má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a má se za to, že kdo jednal určitým způsobem, činil tak v dobré víře. 3. Žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavila. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. 4. Žalobkyně při jednání soudu i přes poučení dle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve smyslu nutnosti doplnit tvrzení a důkazy, uvedla, že jinými skutečnostmi a důkazy, než které již doložila, v otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované, nedisponuje. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení dne 19. 2. 2020 vyplynulo, že jejím předmětem byla zápůjčka ve výši 19 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 22 060 Kč v 78 týdenních splátkách po 557 Kč. Žalovaná zároveň svým podpisem stvrdila, že zmíněné finanční prostředky v hotovosti převzala. 6. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 5. 2022 a připojeného poštovního archu je zřejmé, že právní zástupce žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzval k plnění dluhu ze zápůjčky ve výši 53 528,63 Kč s výstrahou jeho soudního vymáhání, přičemž tato výzva byla žalované před podáním žaloby odeslána dne 24. 5. 2022. 7. Dále žalobkyně předložila neoznačenou listinu, kde evidovala úhrady žalované související se zápůjčkou poskytnutou dne 19. 2. 2020, z níž vyplynulo, že dne 1. 3. 2020 žalovaná uhradila částku 2 000 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] včetně Přílohy č. 1 mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobkyni, a to včetně předmětné pohledávky za žalovanou. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobkyni a zároveň jí informovala o výši dluhu. Dle přiloženého podacího lístku bylo toto oznámení žalované odesláno dne 11. 2. 2022. 10. Dále žalobkyně doložila výzvu k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022, z níž vyplývá, že žalovanou vyzvala k úhradě dluhu v částce 50 478,80 Kč, a to do 17. 3. 2022. 11. Ze zákaznické karty ze dne 19. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je svobodná, žije s rodiči, má dvě vyživovací povinnosti, má základní vzdělání, pracuje na plný pracovní úvazek jako dělnice ve výrobě ve společnosti [právnická osoba], její čistý měsíční příjem činí 9 700 Kč, ostatní příjmy pak 0 Kč a další čisté příjmy domácnosti 40 000 Kč, odhadované měsíční výdaje činí 5 000 Kč. Žalovaná poskytla předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu (na dobu určitou do 11. 5. 2020) a dvě výplatní pásky (za měsíc listopad a prosinec 2019). Žalovaná tuto listinu podepsala. Z centrální evidence exekucí ze dne 5. 9. 2022 vyplývá, že žalovaná neměla ve shora uvedené evidenci žádné záznamy. 12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o zápůjčce, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaná obdržela 19 000 Kč. Žalovaná na základě této smlouvy uhradila pouze 2 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalované zápůjčky splácet způsobem, který zaznamenala v zákaznické kartě, jak je shora specifikována. 13. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 14. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 16. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 18. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 19. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o zápůjčce (dle § 2390 občanského zákoníku) shora specifikovanou, na jejímž základě žalovaná obdržela v hotovosti částku ve výši 19 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 24 400 Kč, a to v týdenních splátkách, kdy dluh jako celek by