7 C 223/2022-82 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u zdejšího soudu dne 5. 6. 2022 domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit 21 557 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu vzniklého na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 10. 1. 2020, kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), jako věřitelem. Předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 640 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku a údaje o tom zaznamenala do zákaznické karty. Úhradu celkové částky 19 640 Kč měl žalovaný provést v 65 týdenních splátkách po 303 Kč. Žalovaný tak řádně nečinil a do data podání žaloby uhradil pouze částku 3 083 Kč (uhrazené platby byly započteny ve výši 1 505,97 Kč na jistinu, další platby ve výši 1 577,03 Kč byly započteny na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru). Pohledávka z předmětné smlouvy byla výše uvedenou společností postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a byl rovněž před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. 2. Dne 3. 10. 2022 zaslala žalobkyně na výzvu soudu doplnění žaloby, v němž zevrubně uvedla, že předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce. Dále žalobkyně uvedla, že ze zákaznické karty ze dne 10. 1. 2020 se podává, že předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy o zápůjčce majetkovou situaci žalovaného z potvrzení o příjmu za měsíce prosinec roku 2019 a leden roku 2020 (výměra důchodu). Žalovaný uvedl, že jeho příjem činí 6 229 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 29 500 Kč. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že údaje, které předchůdkyni žalobkyně poskytl, jsou úplné, přesné a pravdivé. Pokud by žalovaný uvedl nepravdivé údaje, jednalo by se o trestný čin úvěrového podvodu, kdy dle § 3030 občanského zákoníku má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a má se za to, že kdo jednal určitým způsobem, činil tak v dobré víře. 3. Žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 4. Žalobkyně při jednání soudu i přes poučení dle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve smyslu nutnosti doplnit tvrzení a důkazy, uvedla, že jinými skutečnostmi a důkazy, než které již doložila, v otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, nedisponuje. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení dne 10. 1. 2020 vyplynulo, že jejím předmětem byla zápůjčka ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 640 Kč v 56 týdenních splátkách po 303 Kč (poslední splátka měla činit 248 Kč). Žalovaný zároveň svým podpisem stvrdil, že zmíněné finanční prostředky v hotovosti převzal. Součástí smlouvy byly rovněž standardní informace o spotřebitelském úvěru. 6. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 5. 2022 a připojeného poštovního archu je zřejmé, že právní zástupce žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzval k plnění dluhu ze zápůjčky ve výši 23 124,84 Kč s výstrahou jeho soudního vymáhání, přičemž tato výzva byla žalovanému před podáním žaloby odeslána dne 24. 5. 2022. 7. Dále žalobkyně předložila neoznačenou listinu, kde evidovala úhrady žalovaného související se zápůjčkou poskytnutou dne 10. 1. 2020, z níž vyplynulo, že od 17. 1. 2020 do 13. 7. 2020 byla ze strany žalovaného uhrazena částka 3 083 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] včetně Přílohy č. 1 uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobkyni, a to včetně předmětné pohledávky za žalovaným. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobkyni a zároveň jej informovala o výši dluhu. Dle přiloženého podacího lístku bylo toto oznámení žalovanému odesláno dne 11. 2. 2022. 10. Dále žalobkyně doložila výzvu k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022, z níž vyplývá, že žalovaného vyzvala k úhradě dluhu v částce 22 115,80 Kč, a to do 17. 3. 2022. 11. Ze zákaznické karty ze dne 10. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je svobodný, žije u rodičů, má jednu vyživovací povinnost, má základní vzdělání, pobírá invalidní důchod, jeho čistý měsíční příjem činí 6 229 Kč, ostatní příjmy pak 0 Kč a další čisté příjmy domácnosti 29 500 Kč, odhadované měsíční výdaje činí 2 000 Kč externí splátky zápůjček 0 Kč, interní splátky 1 096 Kč. Žalovaný poskytl předchůdkyni žalobkyně výměru důchodu za měsíce prosinec 2019 a leden 2020. Žalovaný tuto listinu podepsal. Z centrální evidence exekucí ze dne 26. 9. 2022 vyplývá, že žalovaný má ve shora uvedené evidenci celkem tři záznamy. 12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o zápůjčce, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaný obdržel 10 000 Kč. Žalovaný na základě této smlouvy uhradil 3 083 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného zápůjčky splácet způsobem, který zaznamenala v zákaznické kartě, jak je shora specifikována. 13. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 14. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 16. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 18. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 19. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná. Z provedeného řízení vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o zápůjčce (dle § 2390 občanského zákoníku) shora specifikovanou, na jejímž základě žalovaný obdržel v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 9 640 Kč