23 C 23/2026-23 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 14 116 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , ( dále jen ,, předchůdkyně žalobkyně“), poskytla žalované na její účet č. , č. účtu, na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 14.2.2025 , ( dále jen ,, Smlouva“), úvěr ve výši 12 000 Kč , který měl splatit do 24.4.2025 . Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované její lustrací v databázích SOLUS, CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI s tím, že však nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích, které žalovaná předkládala předchůdkyni žalobkyně. Žalovaná neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni na základě smlouvy postoupení pohledávek ze dne 12.12.2024. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani po předžalobní upomínce zaslané dne 14.9.2025.2. Žalovaná se k žalobě ani ke svým majetkovým poměrům nevyjádřila.3. Na základě předložených listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištěníZe Smlouvy ze dne 14.2.2025 soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované na účet č. , č. účtu, úvěr ve výši s úrokem ve výši 279,83 % ročně.Ze sdělení , Anonymizováno, a.s. ze dne 9.3.2026 soud zjistil, že na účet žalované č. , č. účtu, byla připsána dne 14.2.2025 částka ve výši 12 000 Kč pod VS , var. symbol, .Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 14.9.2025 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.12.2024 na žalobkyni.Z výzvy k plnění ze dne 14.9.2025 a potvrzení , Anonymizováno, , právnická osoba, . ze dne 18.9.2025 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu včetně nákladů právního zastoupení ve výši 21 422,60 Kč.4. Na základě provedených důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav:Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne 14.2.2025 Smlouva, na jejímž základě žalobkyně vyplatila na účet žalované dne 14.2.2025 částku ve výši 12 000 Kč, z níž žalovaná neuhradila ničeho Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru neuvedla žalobkyně žádná skutková zjištění a nepředložila žádné důkazy ohledně příjmů a výdajů žalované. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.12.2024 byla postoupena pohledávka za žalovanou z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 14.9.2025. Žalovaná nezaplatial ničeho ani po zaslání výzvy k plnění před podáním žaloby dne 18.9.20255. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění , ( dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění , (dále jen „ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst.2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Dle § 87 odst. 1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem..8. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).9. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.12.2024.10. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaná ve vztahu k žalobkyni vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Žalobkyně neprokázala žádným relevantním důkazem, že by řádně prověřila schopnost žalované plánovaný úvěr splatit z pohledu jejích měsíčních příjmů a výdajů, proto soud dospěl k závěru, smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU.11. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení poskytnuté jistiny podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU.12. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 12 000 Kč a žalovaná neuhradila ničeho.. Vzhledem k tomu, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalované vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu) ve výši poskytnuté a nesplacené jistiny úvěru 12 000 Kč , které je povinna podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat. Soud tak uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 12 000 Kč a ve zbylém rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.13. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobu v tomto rozsahu rovněž zamítl, neboť byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.14. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla úspěšná co do zaplacení částky 12 000 Kč, což představuje 75 % celkového nároku, dle § 142 odst. 2 o.s.ř. má právo na náhradu 75 % nákladů řízení vůči žalované. Žalovaná byla úspěšná co do částky 3 926 Kč, včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku , což představuje 25 % celkového nároku, neboť žaloba byla v této části zamítnuta, dle § 142 odst. 2 o.s.ř. má žalovaná právo na náhradu 25 % nákladů řízení vůči žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. 50 % (75 % - 25 % = 50 %) všech jejích účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 bod 2. , § 11 odst.1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši 400 Kč za jeden úkon právní služby ( převzetí a přípravu zastoupení), odměna ve výši 400 Kč za jeden úkon právní služby ( výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bod, Anonymizováno, 2. , § 11 odst.1 písm. d) a.t., odměna ve výši 400 Kč za jeden úkon právní služby (návrh ve věci samé) § 14b odst. 1 bod 2. a.t., § 11 odst.1 písm. d) a.t. a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé)po 100 Kč dle § 14b odst.5 a.t., celkem tedy 2 500 Kč. 50 % z částky 2 500 Kč činí částku 1 250 Kč, kterou je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.